Sdružení CZ.NIC spravující českou národní internetovou doménu loni zablokovalo přístup na osm dezinformačních webů, jež šíří ruskou propagandu. V pátek 25. února, den po začátku ruské invaze na Ukrajinu, je o to nepřímo požádala vláda Petra Fialy (ODS). Na její prosbu navázalo dopisem Vojenské zpravodajství, jež dohlíží také na bezpečnost kybernetického prostoru v Česku.
Do té doby nevídané opatření vyvolalo otázku, zda nepředstavovalo nepřípustný zásah do svobody slova. Tuzemské soudy kvůli tomu přijaly několik žalob. První z nich mířící přímo na Fialovu vládu a Vojenské zpravodajství podal Václav V. (jeho celé jméno neuvádíme, protože nejde o veřejně činnou osobu, pozn. aut.).
Aktuálně.cz už dříve upozornilo, že Městský soud v Praze ji odmítl. V usnesení uvedl, že prosba vlády neměla povahu nelegálního aktu státní moci. A že neexistuje právo na přístup k informacím z konkrétní webové stránky. Václav V. verdikt napadl u Nejvyššího správního soudu, ale podle nového zjištění redakce neuspěl.
"Zcela správný závěr soudu"
"Městský soud dospěl ke zcela správnému závěru, že doporučení orgánů veřejné moci, v nichž stěžovatel spatřuje nezákonný zásah, představují pouze podnět, který (…) správci webů či mobilní operátoři nemusí respektovat, a proto pouhé vydání doporučení nemůže být zásahem," zní klíčová pasáž rozhodnutí, jež má jako první povahu rozsudku.
Senát soudkyně Lenky Matyášové připustil postřeh Václava V., že i na doporučení vlády se může hledět jako na úkon, jejž lze prověřit coby možný nezákonný zásah. Musel by však mířit proti konkrétnímu jednotlivci, právě jehož práva tím omezí. To podle soudu nebyl tento případ.
"Doporučení byla adresována subjektům od stěžovatele odlišným; (…) Stěžovatel nebyl provozovatelem předmětných domén," vysvětluje Nejvyšší správní soud. Dílčím způsobem ale Václavu V. přitakává. V důsledku apelu vlády mohla být jeho práva dotčena zprostředkovaně, to však na uznání jeho žaloby nestačí.
Svoboda projevu neutrpěla
Senát soudkyně Matyášové také zvažoval, jestli kvůli vypnutí dezinformačních webů neutrpěla svoboda projevu, jež spočívá také v právu na informace. Neutrpěla. S Městským soudem v Praze se jednoznačně shodl na tom, že neexistuje právo na "přijímání informací z konkrétní webové stránky".
"Samotnými doporučeními, která stěžovatel napadá, nebylo stěžovateli právo na informace upřeno, neboť ze strany žalovaných nebylo vyhlášeno 'informační embargo' na všechny sdělovací či komunikační prostředky a informační kanály," vysvětluje soud, proti jehož závěru je možné se bránit už jen ústavní stížností.
Nejvyšší správní soud v rozsudku deklaroval, k čemu při rozhodování nepřihlížel. Nehodnotil, zda výzva vlády byla vhodná, účelná a správná. Ani se nezabýval tvrzením Václava V., že vyjádření premiéra Fialy, podle kterého je srovnání kroku jeho kabinetu s cenzurou hloupé, mohli provozovatelé internetových služeb považovat za nátlak.
Vláda nic nezablokovala ani to nepřikázala
Podobnou žalobu podala také sdružení Otevřená společnost, zformované kolem experta na veřejnou správu Oldřicha Kužílka, a Institute H21 podnikatele a matematika Karla Janečka. Mířila na ministerstvo obrany, pod které spadá Vojenské zpravodajství. Žaloba napadla dopis, v němž zpravodajci žádali vypnutí 22 dezinformačních webů.
"Soud uvádí, že má pro obavy žalobců pochopení. Blokace webů ze strany veřejné moci bez zákonného podkladu by byla významným zásahem do základních práv, a to i pokud by si stát faktickou blokaci vynutil na soukromoprávních subjektech. K tomu ale v posuzované věci ani náznakem nedošlo, neboť žalovaný weby nezablokoval, ani to nikomu nepřikázal," odmítl žalobu senát soudce Marka Bedřicha.
Sdružení avizovala, že se proti verdiktu budou bránit. Soud podle nich neprojednal podstatu věci. "Nepovažujeme za slučitelné s principem právního státu, že by otázka, zda jde či nejde o zásah státu, závisela výhradně na rafinovanosti formulace výzvy státu," uvedla. Jejich stížnost projedná Nejvyšší správní soud, jenž už se přitom k tématu jednou jasně vyjádřil.
Dosavadnímu pohledu obou soudních instancí odpovídá jedna skutečnost. Vojenské zpravodajství vyzvalo sdružení CZ.NIC k zablokování 22 webů, to jich však vypnulo jen osm. Je to v souladu s tvrzením justice, že šlo jen o žádost, jelikož jí bylo vyhověno pouze částečně.
Zákon proti jasným bezpečnostním hrozbám
Po zablokování dezinformačních webů Fialova vláda avizovala, že připraví zákon, jenž stanoví jasná pravidla a omezení při vypínání takových stránek. Odpovídá za něj ministerstvo vnitra Víta Rakušana (STAN). Návrh je hotový, ještě se však na něm musí shodnout všechny strany vládní koalice. Největší výhrady má ODS.
"Podoba návrhu zákona je intenzivně konzultována s koaličními partnery tak, aby byla co nejdříve nalezena shoda na kompromisní variantě, jež bude moci být vyslána do řádného legislativního procesu," řekla Aktuálně.cz mluvčí vnitra Hana Malá. Podle informací redakce by mohla vládní koalice dojít ke společnému závěru na konci února.
Zákon má podle informací Aktuálně.cz dovolit vládě konat v případě dezinformačních webů, jejichž obsah představuje konkrétní, bezprostřední a vážné hrozby pro národní bezpečnost a vnitřní pořádek. Omezily by se v případě, že budou vybízet k násilné změně režimu. Návrh také počítá s tím, že soud vypnutí takového webu přezkoumá nejpozději do sedmi dní.
