Praha - Depresivní porucha v současnosti patří mezi nejčastěji vyskytující se nemoci. Lékaři z Národního ústavu duševního zdraví našli postup, který umožní lépe a rychleji odhadnout účinnost léčby, zatím to lze po 4 – 6 týdnech.
Vědci přišli s myšlenkou sledovat dva klinické indikátory v kombinaci s EEG kordancí, což je matematicky vypočítaný parametr, který je stanovován ze záznamu elektrické aktivity mozku.
"Kromě hledání nových léčebných možností se výzkumné týmy celého světa pokoušejí identifikovat pacienty či skupiny pacientů, u nichž je vyšší pravděpodobnost pozitivního výsledku léčby," popisuje jeden z autorů výzkumu MUDr. Martin Bareš.
Námi dosažené poznatky v oblasti predikce antidepresivní odpovědi přináší slibný a perspektivní nástroj, který umožní zkrátit dobu strádání pacientů s depresí a významně zredukovat finanční výdaje za neúčinnou léčbu.
Dále dodává, že vědci tak zkoumají tzv. prediktory související s efektem léčby a vyskytující se před zahájením léčby nebo krátce po něm. Díky tomu by bylo možné výrazně snížit dobu utrpení psychických obtíží.
Dřívější studie prokázala souvislost antidepresiv s řadou biologických, psychologických či klinických faktorů, žádný z nich však není spolehlivý na to, aby jej bylo možné použít v praxi.
"První dva parametry se týkají zlepšení klinického stavu pacienta - po prvním týdnu léčby a po druhém týdnu léčby, kdy se provádí hodnocení závažnosti depresivních symptomů - na to se používají celosvětově užívané škály, v našem případě se jednalo o škálu MADRS (Montgomery–Åsberg Depression Rating Scale)," vysvětluje doktor Brunovský.
MADRS je asi nejčastěji užívanou škálou pro objektivní hodnocení depresí a jejich změn. Třetím parametrem byla změna hodnoty EEG kordance, kdy se sleduje rozdíl mezi hodnotou na počátku a po prvním týdnu léčby.
Výsledek léčby je až u 83% pacientů
Díky tomuto postupu dokázali vědci správně odhadnout dosažení pozitivního či negativního výsledku léčby u 83 % pacientů. Postupy léčby jsou relativně levné a nenáročné na přístrojové vybavení.
"Námi dosažené poznatky v oblasti predikce antidepresivní odpovědi přináší slibný a perspektivní nástroj, který umožní zkrátit dobu strádání pacientů s depresí a významně zredukovat finanční výdaje za neúčinnou léčbu," informuje doktor Bareš. Zároveň podle něj otevírají nutnost ověření na větším počtu pacientů.
Také lze kombinovat tento model s dalšími možnými prediktory z jiných oblastí výzkumu depresivní poruchy, což je předmětem současného projektu probíhajícího v Psychiatrickém centru Praha.
Detailní výsledky tohoto projektu Národního ústavu duševního zdraví byly nyní publikovány v časopise European Archives of Psychiatry and Clinical Neuroscience.
Depresivní poruchou v České republice trpí přes půl milionu obyvatel, z nichž více než 100 000 je ambulantně léčených. Na první lék pacientům podávaný pozitivně reagují pouze dvě třetiny. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se depresivní porucha do roku 2030 stane nejrozšířenějším onemocněním.
