Hluboko pod vrstvami betonu a zeminy v íránském Natanzu pracují na ploše více než dvou Václavských náměstí tisíce odstředivek. Tempem několika gramů denně vyrábějí obohacený uran, tak jako v dalších jaderných zařízeních v zemi. Vysoce radioaktivní prvek získává Írán podle svého tvrzení výhradně k mírovým účelům, svět se ale obává, že se teokratický islámský režim chystá k výrobě vlastní jaderné bomby.
Od chvíle, kdy bude mít pro výrobu dostatek materiálu, dělí Írán podle důvěrné zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii zhruba měsíc. A to i přes zpomalení, které přinesly opakované izraelské sabotáže přísně střežených zařízení. Zpráva agentury, která dohlíží na mírové využívání jaderné energie, unikla minulý týden.
Přestože se toto dění může zdát Česku vzdálené - samotný Natanz leží tři a půl tisíce kilometrů daleko - je právě nyní aktuální. Na začátku nového akademického roku české vysoké školy řeší, jak dodržet mezinárodní protiíránské sankce. Ty je zavazují neposkytnout rizikové zemi znalosti, které by mohla využít při výrobě zbraní hromadného ničení.
Tajná služba BIS a další bezpečnostní složky varují, že na české akademiky cílí zpravodajské operace cizích mocností - zejména Ruska a Číny. Na jaderné obory se ale jako studenti hlásí i Íránci.
Finanční analytický úřad (FAÚ) v poslední době řeší tolik dotazů vysokých škol, zda zájemce z Íránu, Sýrie a dalších zemí mohou konkrétní citlivé obory v Česku nechat studovat, že se rozhodl vydat speciální příručku.
"Z často se opakujících dotazů vysokých škol a akademických pracovišť jsme nabyli přesvědčení, že by bylo vhodné vydat ucelenější text k této problematice a současně návod, jak v této věci optimálně postupovat," uvedl ředitel úřadu Libor Kazda. S několika ministerstvy k tomu připravuje pro akademiky i školení.
Pro Česko jsou právně závazné sankce vydané Evropskou unií a OSN. Kazdův úřad upozorňuje, co všechno se pod porušením sankcí rozumí. Nejde jen o poskytnutí součástek či technologických postupů. Akademici mohou sankce porušit právě i tím, že k citlivému studiu přijmou uchazeče ze Sýrie či z Íránu. Nebo je nechají přijet na konferenci, která se citlivých technologií týká.
Pozor, koho přijímáte ke studiu
"Apelujeme na obezřetnost vůči podezřele výhodným nabídkám ke spolupráci či jiné formě partnerství. Opatrnost je namístě také vůči osobám, které nejsou typickými uchazeči o studium či o účast na výzkumném projektu," uvádějí experti Kazdova úřadu v příručce. Pokud se na doktorské studium hlásí lidé po dlouhé praxi v komerční sféře nebo ve státní správě, je vhodné věnovat takové osobě náležitou pozornost.
Školy se shodují, že jde o případy jednotlivců, které vedení řeší individuálně. "Loni jsme měli uchazeče, u něhož jsme byli na vážkách, jestli ho přijmout, protože chtěl pracovat na jaderných technologiích. Nakonec jsme ho nepřijali kvůli nesplnění požadavků odbornosti," řekl například děkan Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií brněnského VUT Vladimír Aubrecht.
V jiných případech nepouští škola již přijaté studenty k citlivým věcem. "Studenty z označených zemí trochu omezujeme. Což ale není na úkor výuky, tituly mohou získat. Jen nemají možnost zapojit se do některých projektů. Řešíme jich spoustu, některé jsou i v režimu utajení," popsal Aubrecht.
"Z citlivých výzkumů Íránce vynecháváme"
Pražské ČVUT studenty z Íránu odmítá úplně, nejen na rizikových, ale i na příbuzných oborech, třeba na architektuře. "Jak zajistíte, že takový člověk nepůjde na přednášku z fyziky reaktorů, když už je naším studentem? Jak můžete zamezit studentovi, aby se na kolejích setkal s dalším studentem? Jsme proto velice opatrní," uvedl děkan Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské pražského ČVUT Igor Jex.
Zároveň ale upozornil, že je nezbytné vyvážit bezpečnost s akademickou svobodou a také umožnit mezinárodní výměnu informací, prospěšnou pro všechny.
"Bariér, zvláště pak ideologických, se nejúčinněji zbavíte tím, že s lidmi mluvíte. Na druhé straně musíte vnímat, zda je ta snaha o dialog a otevřenost i z druhé strany. Jestli nám sem pošlou informátora, který má za úkol sbírat poznatky, nebo jestli je to člověk, který se chce jen vzdělávat a může obohatit i zdejší akademické prostředí," dodal Jex.
Vysoké školy se mnohdy snaží s Finančním analytickým úřadem konzultovat podezřelé případy dříve, než by k ohrožení došlo. "Dosud se vyskytl jeden spíše nejednoznačný případ. Podnět úřad řeší," uvedl děkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Mirko Rokyta.
Podle šéfa úřadu zatím není žádný případ, kdy by česká vysoká škola vychováváním odborníků z nepřátelské mocnosti sankce porušila. "Doufáme, že příručka přispěje k minimalizování rizika," řekl Kazda.
Pokusí se vás naverbovat, varuje akademiky vnitro
Experti z jeho týmu ale zdůrazňují, že by se vysoké školy a vědecká pracoviště neměly spokojit jen s tím, že neporušují zákony. I spolupráce s lidmi a státy, která nepodléhá konkrétním sankcím, může být riziková.
"Každý nese svůj díl právní a společenské odpovědnosti za to, že výsledky výzkumu v jaderné oblasti neumožní šíření zbraní hromadného ničení nebo že poznatky z výzkumu v oblasti informačních a komunikačních technologií neumožní systematické porušování základních lidských práv ve třetích zemích," popisuje příručka Finančního analytického úřadu.
Před nebezpečím, že zpravodajci nepřátelských mocností cílí na českou akademickou půdu, ve svých zprávách opakovaně varuje kontrarozvědka BIS. Dostat se mohou k citlivým informacím, mohou také ovlivňovat veřejnou debatu o svých zemích nebo verbovat studenty, kteří později zaujmou funkce v české státní správě.
Mnozí akademici o tom ale nevědí nebo si riziko nepřipouštějí. Radiožurnál loni zmapoval, že sedm českých univerzit spolupracuje s čínskými vysokými školami podezřelými z napojení na špionáž nebo Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu.
Protesty akademické obce vyvolala Univerzita Karlova, když v roce 2019 uzavřela partnerství s úvěrovou firmou Home Credit. Jejímu podnikání v Číně se věnovali univerzitní sinologové z projektu Sinopsis. Dohoda obsahovala pasáž o tom, že škola nesmí poškozovat dobré jméno firmy.
Před nekritickým přijímáním finančního partnerství či grantů nyní varuje příručka vydaná Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra.
"Za takto investované peníze očekává cizí moc minimálně pozitivní dopad na svoji reputaci, ale mnohdy má zájem i na ovlivnění obsahu výuky anebo výstupu z vědeckého výzkumu, tak aby vyhovoval jejím zájmům," píší odborníci.
Zmíněný manuál vydalo ministerstvo letos v létě ve spolupráci s Univerzitou Karlovou. Stalo se tak potom, co Aktuálně.cz na konci roku 2019 rozkrylo, jak čínská ambasáda za pomoci skupiny akademiků - včetně blízkého spolupracovníka rektora Tomáše Zimy - ovlivňovala dění na univerzitě ve prospěch komunistického státu.
Příklad vlivových akcí Číny na Karlově univerzitě
Už na konci roku 2019 Aktuálně.cz popsalo, jak čínská ambasáda utajeně platila konference o Číně zaštítěné tehdejším rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou.
- Čína tak mohla v Česku vylepšovat svůj obraz. O tom, zda je země hrozbou, na konferencích debatovali čeští politici, vědci i pracovníci bezpečnostních složek. Hlavní pořadatel a moderátor konferencí Miloš Balabán dodnes vede v ČSSD komisi pro obranu. Jeho soukromé konferenci dali v roce 2020 záštitu straničtí kolegové - tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček i tehdejší ministr kultury Lubomír Zaorálek.
- Zároveň se na akademické půdě Čína mohla dostat k řadě cenných informací. Aktuálně.cz napsalo, že akademici, které platila čínská ambasáda, souběžně dostávali od ministerstva vnitra miliony na bezpečnostní výzkum Česka. Vymýšleli třeba i to, jak akademické instituce ochránit před cizími vlivy.
- Čína si na akademické půdě také mohla vytipovávat možné spolupracovníky, kteří se později dostanou na důležité pozice. Balabán, někdejší šéf Česko-čínského centra Karlovy univerzity, které konference pořádalo, zároveň učil na univerzitě o Číně.
- Vybraným studentům komunistická vláda zaplatila výlet do Číny, jak odhalilo Aktuálně.cz a Respekt. Program sestavily vládní orgány tak, aby Čínu vykresloval co nejlépe. Jedna z absolventek poté například nastoupila na české ministerstvo vnitra.
- Univerzita v reakci na zjištění Aktuálně.cz ve spolupráci s ministerstvem vnitra vydala příručku pro akademiky o vlivu cizích mocností.
"Ke vzniku materiálu vedly i zkušenosti týkající se Česko-čínského centra, nebyl to ale jediný důvod. Dalším byla snaha reagovat na aktuální bezpečnostní situaci ve světle zkušeností akademických institucí v západní Evropě," uvedl mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.
Manuál vědcům radí, aby si zabezpečili své sociální sítě a veřejně prozrazovali jen minimum informací. Právě přes internet zahraniční rozvědky často vytipovávají a oslovují vhodné cíle, s nimiž dál pracují. Následovat mohou pozvání na dobře placené přednášky a konference do problematických zemí.
Účast na mezinárodních akcích je pro vědce součástí práce, v Rusku nebo Číně se ale může zvrtnout. Manuál radí, jak nebezpečné nabídky poznat.
Zahraniční cesty mohou skončit vydíráním rozvědčíky
Letos v únoru Aktuálně.cz popsalo, že české vědce oslovuje záhadná organizace. Nabízí jim letenku byznys třídou do Číny, ubytování v pětihvězdičkových hotelích a placené přednášky na univerzitách.
Za práci nabídnou pořadatelé odměnu předem, většinou peníze v hotovosti, a budou u jejich předání, uvádějí odborníci z ministerstva vnitra v manuálu. "S vysokou pravděpodobností bude z předání odměny pořízen i skrytý videozáznam s cílem vás s ním v budoucnosti vydírat," varují. Cílem může být přinutit vědce ke spolupráci s tajnými službami zahraniční mocnosti.
Při cestách do Číny či Ruska by tak měli čeští experti s rizikem kompromitace počítat. Pod dozorem by dle expertů měli mít počítače a mobilní telefony, s nimiž cestují. Nenechávat je například na pokoji, jinak riskují, že přijdou o data nebo si naopak odvezou zpátky nainstalovaný škodlivý kód.
Zahraničním zpravodajcům mohou sloužit i běžné akce na domácí půdě. "Společenské akce, konference, semináře či pracovní setkání mohou být místem, kde budete čelit nevědomému vytěžování či pokusům o zverbování," varují odborníci ministerstva vnitra.
Pozor by si vědci měli dát i na dárky, které na takových akcích dostávají. Zvláště datové disky mohou ukrývat špionážní software, který se aktivuje v momentě, kdy uživatel zapojí nosič do počítače. Ve většině případů jej ani antivirová kontrola nedokáže odhalit, uvádí manuál.
Setkání s podporou Rosatomu
Akce s podporou vlivných představitelů mocností, před nimiž varují tajné služby, se na akademické půdě odehrávají dále. Naposledy dorazili na Jaderné dny Západočeské univerzity v Plzni zástupci Rosatomu. Šéf jeho dozorčí rady Sergej Kirijenko je blízký ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a čelí západním sankcím za podíl na loňské otravě opozičního politika Alexeje Navalného.
Konferenci, která se věnovala budoucnosti jaderné energetiky v Česku, zaštítil ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Rosatom se přitom uchází o modernizaci Jaderné elektrárny Dukovany. Vláda ho ale z tendru vyloučila po odhalení, že muniční sklady ve Vrběticích vyhodili v roce 2014 do vzduchu ruští agenti.
Na akci se Rosatom prezentoval, moderoval ji bývalý ministerský poradce František Hezoučký, vyhozený kvůli práci pro Rusy. Mediálním partnerem byl server skrytě propojený s PR agenturou Rosatomu.
Škola se ale hájila tím, že nechce studenty ochudit o pokroky a novinky v oboru jaderného inženýrství, které Rusko dělá. "Chceme-li studentům a účastníkům konference poskytnout komplexní informaci o stavu a směřování jaderné energetiky, je potřeba představit klíčové firmy oboru," uvedla mluvčí univerzity Šárka Stará.
