Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, předchůdce dnešní NCOZ, tou dobou už tři měsíce prověřoval podezření, že se v Lesní správě Lány, spadající pod prezidentskou kancelář, manipuluje se zakázkami. Tendry se měly ohýbat v souvislosti se sanací břehů zdejší vodní nádrže Klíčava. Útvar 27. května 2015 rozšířil trestní řízení o novou osobu. Hlavním podezřelým se ten den stal vedoucí hradní kanceláře Vratislav Mynář.
"Mynář jako organizátor nejenže pomůže zajistit finanční prostředky na realizaci projektu, ale určí či odsouhlasí, které společnosti uspějí ve výběrových řízeních na zpracování projektové dokumentace a provedení stavby," stojí v soudním dokumentu, jenž popisuje hlavní body z policejního spisu a který má Aktuálně.cz k dispozici. Mynář cokoliv nezákonného dlouhodobě odmítá.
Podezření bylo závažné. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu možné jednání Mynáře kvalifikoval jako tři hospodářské delikty, za které se ukládá až deset let vězení. "Mynář měl spáchat a byl podezřelý, že dále páchá zločiny sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, porušování povinnosti při správě cizího majetku a poškození finančních zájmů Evropské unie," stojí v listině.
Ve hře až 750 milionů korun
Výše zmíněné podezření vyvstalo ze sledování kanceláře tehdejšího ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka, kriminalisté díky tomu zachytili jeho hovor s šéfem prezidentské kanceláře Mynářem. Podle policie se bavili o možnosti dostat se k velkému balíku peněz a jeho následném zneužití. V rozpravě zmínili i tehdejšího ředitele administrace zakázek v oboře Eduarda Gaislera.
"V rámci plánované realizace projektu (zpevnění svahů vodní nádrže Klíčava) budou v letech 2016 a 2017 provedeny stavební práce v plánované výši cca 750 milionů korun, kdy zadavatelem, Lesní správou Lány, budou zatím v přesně nezjištěné době vyhlášena výběrová řízení na zpracování projektové dokumentace a provedení stavebních prací," zapsala si policie.
Z rozhovoru podezřelých mužů vyplynulo, že až třicet procent částky pokryje státní rozpočet. Zbývající peníze měly přijít z evropských fondů. Plán byl tehdy na počátku. Mynář, Balák ani Gaisler peníze ze státní kasy neměli zajištěné, nezvolili si ani příslušný dotační program. Podle policie byl Mynář za projekt připravený lobbovat v Poslanecké sněmovně.
Využívá funkce šéfa prezidentské kanceláře
"Mynář využívá funkce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky k tomu, aby byla investice schválena rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny," zapsali si policisté. Následně se v plánu počítalo s vyhlášením soutěže na dodání projektové dokumentace, jež bude přílohou žádosti o evropskou dotaci. Také zde měl Mynář uplatnit svůj vliv.
Ze stejných trestných činů jako Mynáře podezříval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu také Baláka s Gaislerem. Trojice podle policie už měla vytipovanou firmu, která by zhotovila projektovou dokumentaci. Předvybrala také tři společnosti, z nichž měl vzejít vítěz na provedení stavebních prací. Nejpozději od března 2015 byli Balák a Gaisler s jejich zástupci v kontaktu.
"Je předpoklad, že podezřelí jednají (…) z důvodu opatřit sobě nebo jinému zatím nezjištěný prospěch," uvedli vyšetřovatelé k Mynářovi, Balákovi a Gaislerovi. K naplnění výše popsaného plánu však nikdy nedošlo, není přitom jasné proč. Každopádně podezřelá trojice v této kauze stíhatelný delikt nespáchala. Kriminalisté museli tuto část případu opustit.
Zakázka za 108 milionů
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu však v prověřování Mynáře, Baláka a Gaislera pokračoval. Tentokrát se soustředil na jedinou zakázku, kterou Lesní správa Lány skutečně vyhlásila. Jednalo se o první etapu zabezpečení svahových deformací v údolí vodní nádrže Klíčava včetně opětovného zalesnění.
Lesní správa Lány byla připravená utratit za tendr 108,75 milionu korun. Kvůli této soutěži útvar podezříval Mynáře, Baláka a Gaislera ze sjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Trojice se podle detektivů opět domlouvala na tom, jak vybrat vítěze mimo rámec zákonného výběrového řízení.
"Mynář, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, případně Balák, jmenovaný Mynářem do funkce ředitele Lesní správy Lány, měli předem určit, která společnost v zadávacích řízení uspěje," stojí v soudní listině. Podle policie byl hlavním podezřelým znovu Mynář, který Baláka a Gaislera úkoloval.
"Nechci se k tomu vracet"
"Na jeho pokyn měli Miloš Balák (…) společně s Gaislerem (…), v době před vyhlášením zadávacích řízení, jednat se zástupci vybraných společností a poskytovat jim neveřejné informace a dokumenty, potřebné pro vypracování nabídky k zadávacím řízením tak, aby sjednali zástupcům vybraných společností výhodnější podmínky na úkor ostatních soutěžitelů."
Ve hře byly dvě společnosti, z nichž se Aktuálně.cz podařilo ověřit totožnost jedné. Šlo o SMP Construction, s jejímž tehdejším generálním ředitelem Martinem Doksanským Balák a Gaisler opakovaně jednali. Doksanskému kvůli tomu kriminalisté odposlouchávali telefon.
"Pro mě to byla velmi citlivá věc. Nikdy předtím jsem nebyl v kontaktu se složkami, se kterými jsem musel být kontaktu. Jsem rád, že to skončilo. Nechci se k tomu vracet," řekl Aktuálně.cz Doksanský. Nesdělil tak své motivy, proč se s Balákem a Gaislerem scházel a co si od toho sliboval. Policie firmu ani Doksanského nikdy neobvinila.
Kolize prezidentské ochranky a detektivů
V roce 2016 Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zanikl, nástupnickou jednotkou se stala Národní centrála proti organizovanému zločinu. Centrála pokračovala v prověřování ještě několik let. Předloni 27. května, přesně šest let poté, kdy se stal Mynář hlavním podezřelým, však kauzu odložila. Šéfa prezidentské kanceláře, Baláka ani Gaislera z výše popsaného neobvinila.
"Mohu pouze uvést, že uvedená věc byla odložena dle příslušného paragrafu trestního řádu," řekl Aktuálně.cz mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Daná část předpisů mluví o tom, že případ se odloží ve chvíli, kdy se nejedná o podezření z trestného činu.
Aktuálně.cz už dříve upozornilo, že kauza nejspíš skončila na střetu Útvaru pro ochranu prezidenta republiky a tehdejší ÚOOZ. Prezidentská ochranka měla za úkol klíčové objekty v Lánech kontrolovat proti odposlechům. Detektivové je proto odstranili, aby je ochranka neodhalila. Nezachytili tak dost na to, aby mohli podezření doložit. Jen jeden zmíněný rozhovor Mynáře s Balákem.
"Ano. Mohly se dostat do kolize zájmy orgánů činných v trestním řízení a ochrany prezidenta," řekl k tomu loni v březnu Deníku N dozorový žalobce Jiří Pražák, který v klíčové době působil na Vrchním státním zastupitelství v Praze. Tehdy ještě neřekl, že hlavním podezřelým byl právě Vratislav Mynář. Plyne to až z nynějšího zjištění Aktuálně.cz.
Mynář na dotazy redakce ke své možné roli v manipulacích se zakázkami v Lánech neodpověděl. Když se redakce touto možností v červnu 2020 zabývala poprvé, přes mluvčího cokoliv nelegálního odmítl. "Jakékoli podobné spekulace jsou samozřejmě čirý nesmysl s úmyslem poškodit jméno kanceláře prezidenta republiky," uvedl mluvčí Hradu Vít Novák.
Ze tří let vězení pro Baláka milost
Zakázka na zpevnění nestabilních břehů vodní nádrže Klíčava se nakonec odehrála podle jiného scénáře, než který detektivové prověřovali. Ačkoliv provedení bylo také zmanipulované. Soutěž za 191 milionů vyhrála firma Energie - stavební a báňská, pro kterou na míru připravil podmínky soutěže šéf Lán Miloš Balák a manažer Energie Libor Tkadlec.
Balák za to dostal pravomocný trest tří let vězení a pokutu 1,8 milionu korun. Od cely ho však loni v březnu uchránila milost prezidenta Miloše Zemana. Tkadlecovi soud pravomocně vyměřil dva a půl roku vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky a pokutu 600 tisíc. Energie - stavební a báňská musela zaplatit pokutu 5,4 milionu a nesmí se tři roky účastnit veřejných zakázek.
Dnes už bývalý ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák odešel s trestem od soudu v další kauze, v níž prodal pod cenou, opět firmě Energie, kámen vytěžený v oboře. Správu tím připravil o 1,35 milionu korun. Dostal pokutu 870 tisíc a čtyřletý zákaz působit ve vedení státních organizací. Žalobkyně však pro něj v odvolání žádá dva roky podmíněně se zkušební lhůtou tří let a pokutu 1,6 milionu.
