Praha - Ministerstvo životního prostředí zrušilo ekologický posudek k rozšíření letiště ve Vodochodech. Uvedla to Česká televize.
Ministerstvo zhruba před měsícem začalo prověřovat, zda dřívější souhlasné stanovisko s dopady vodochodského letiště na životní prostředí (EIA) netrpí závažnými právními vadami. Důvodem k tomu byly stížnosti starostů okolních obcí, kteří mu přinesli na čtyřicet podnětů.
Skupina Penta, která je investorem výstavby letiště, se proti rozhodnutí pravděpodobně odvolá.
Náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová řekla, že kladné stanovisko k letišti úřad zrušil, protože obsahovalo procesní chyby v oblasti vodního hospodářství a nesprávné navýšení hlukových limitů o takzvanou korekci. "Nebyly dostatečně zdůvodněny připomínky, které byly vzneseny jak k dopracované dokumentaci, tak k posudku a ve veřejném projednání," uvedla.
"Nepovažujeme to za šťastné rozhodnutí nejen kvůli našemu projektu. Je to obecně špatné rozhodnutí a obáváme se, že to může paralyzovat stavební rozvoj ve Středočeském kraji a celé České republice," řekl mluvčí Penty Martin Danko.
Podle dřívějšího vyjádření společnosti je odebrání platného rozhodnutí nebezpečný precedent, který může vytvořit řetězovou reakci, v jejímž důsledku nebude možné velké infrastrukturní projekty budovat.
Zrušení původního stanoviska ale podle Peštové neznamená, že Penta nemůže pokračovat v přípravách stavby. Musí však nejprve dopracovat dokumentaci, aby byla v souladu s připomínkami, a pak si může zažádat o novou studii EIA.
Penta se proti rozhodnutí odvolá
Ministerstvo životního prostředí poslalo podle Danka investorovi několikastránkové odůvodnění. S ním se musí nejprve seznámit právníci a na základě toho se společnost rozhodne, zda podá proti rozhodnutí úřadu námitku.
Ředitel Letiště Vodochody Martin Kačur potvrdil, že proti rozhodnutí hodlá investor podat odvolání. Pokud by neuspěl, pravděpodobně by podle Kačura došlo na soud. "Podle našeho názoru není toto rozhodnutí v pořádku. Je to nestandardní krok mimo právní řád," uvedl. V rozhodnutí vidí i signál dalším investorům. "Možná si dnes ještě ani nedokážeme představit, co vše to spustí," dodal.
Starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček (STAN), který je zároveň mluvčím iniciativy Stop Letišti Vodochody, uvedl, že je to pro iniciativu nesmírně radostná zpráva. "Myslím si, že zvítězila spravedlnost a úsilí občanů, kteří byli proti rozšíření letiště," uvedl.
Starostka Máslovic, které jsou také členy sdružení, Vladimíra Sýkorová označila rozhodnutí za "úplně skvělou zprávu". "Je to to, o co jsme usilovali - zachování životního prostředí a kvality života i poblíž letiště," dodala. Podle ní budou obce z iniciativy vyčkávat, jak se k rozhodnutí postaví vedení letiště a případné nové zpracování studie EIA budou sledovat.
Rozhodnutí ministerstva vítá i hejtman Středočeského kraje Josef Řihák (ČSSD). "Jsem rád, že ministerstvo dalo přednost ochraně životního prostředí," uvedl. Podle názoru kraje byla studie chybná. "Nepočítala se synergickými vlivy stavby, nezohledňovala, že negativní vlivy, jako hluk, prašnost, velká dopravní zátěž, se sčítají," doplnil hejtman. Kraj loni vytvořil šestičlennou pracovní skupinu, která měla za úkol řešit, jak efektivně legislativní cestou bránit chystanému rozšíření letiště.
Jistota na dvě stě procent
Ministr životního prostředí Richard Brabec koncem dubna řekl, že jeho úřad "si chce být na dvě stě procent jistý, že proces tak, jak proběhl, netrpí žádnými zjevnými vadami". Podle Brabcova tehdejšího vyjádření jednou z nejdůležitějších otázek bylo to, že EIA nevzala v úvahu ochranu některých vodních zdrojů a že jsou tam i některé staré ekologické zátěže.
Kladný posudek vydalo ministerstvo životního prostředí na konci loňského října. Obsahuje přes sto dvacet podmínek, které investor musí splnit. Jde například o dostavbu přivaděče na dálnici D8, budoucí letiště má mít rovněž omezení pro noční lety.
Podle starostů okolních obcí a Řiháka jsou ale tato opatření právně nevymahatelná.
Letiště Vodochody patří do skupiny Aero, kterou ovládá společnost Penta. Na letišti chce v budoucnu odbavovat ročně 3,5 milionu cestujících hlavně nízkonákladových aerolinií, nepravidelných a privátních letů. Fungovat by začalo nejdříve v roce 2016. Celková výše investice by měla činit zhruba tři miliardy korun.
