Předběžné audity, které upozorňují na střet zájmů premiéra Andreje Babiše a nesrovnalosti v čerpání evropských dotací, si u ministerstev Babišovy vlády vyžádali senátoři už v polovině června.
"Oslovili jsme tři ministerstva - finance, místní rozvoj a zemědělství - plus ještě Národní orgán pro koordinaci s žádostí o dvě věci. První bylo poskytnutí těch auditů, druhou delegování zástupců, kteří by s komisí spolupracovali. Zatím nemáme absolutně žádnou reakci," říká předseda komise Zdeněk Nytra z ODS. Žádosti senátoři poslali datovou schránkou, lze tedy vyloučit, že by na ministerstva nedorazily.
Senátní komise přitom oba dokumenty bezpodmínečně potřebuje pro svou práci. Jejím úkolem je jednak nezávisle vyhodnotit zjištění, které v auditech stojí, ale také ověřit, zda je připravovaná odpověď české vlády v pořádku, či nikoliv.
První z auditů už unikl na veřejnost a vznikl také jeho neoficiální překlad. S tím tedy budou zatím senátoři pracovat. Dokument se soustředil zejména na dotace pro koncern Agrofert, které proudily přes programy ministerstva průmyslu a životního prostředí.
"Pokud audity nevydají, bude vidět, že něco tají," říká Nytra
Problém je ale s druhým auditem, který prověřoval zemědělské dotace a jeho přesné znění je zatím pro veřejnost tajemstvím. A také pro senátory. "Před senátní komisí, oficiálním orgánem horní komory parlamentu, by však audity tajeny být neměly. Ministerstva ty dokumenty mají a není nic složitého je poskytnout," stěžuje si Nytra.
Resorty tak ale ani po čtrnácti dnech neučinily - žádost odeslal 18. června.
O druhém auditu je zatím známo jen málo. Faktem ale je, že na jeho základě Státní zemědělský intervenční fond zastavil proplácení dotací pro koncern Agrofert a pro firmy spojené s rodinou ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), které byly schváleny po 9. únoru 2017. Generální ředitel fondu Martin Šebestyán nicméně uvedl, že jde o dočasné opatření, než úředníci audit zanalyzují.
Senátor Nytra se nyní obává, že se ministerstva pokusí brzdit práci komise a odvolávat se při vyřízení žádosti na třicetidenní, případně šedesátidenní lhůtu. Nebo hůř, že dokumenty a také českou odpověď na audity z Bruselu zcela odmítnou vydat. "Pak by to byla ze strany ministerstev očividná ignorace parlamentní komise, a to si nemyslím, že je v pořádku. Ukázalo by to, že je asi důvod něco skrývat," dodává Nytra.
V takovém případě by se podle něj komise dokumenty pokusila získat jiným způsobem, například přes české zastoupení Evropské komise v Bruselu.
Ministerstvo zemědělství v pondělí odpoledne uvedlo, že se vzdává rozhodnutí, zda mají senátoři dostat audit, či nikoliv. Nechá to na Bruselu. "Státní zemědělský intervenční fond jako příjemce návrhu auditní zprávy doporučuje obrátit se s žádostí o jeho poskytnutí na Evropskou komisi," říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Stejný postoj zvolí i ministerstvo pro místní rozvoj.
Zatím není jasné, jak Evropská komise rozhodne, pokud ji o dokumenty senátoři požádají. I v případě kladného vyřízení to však bude pro práci senátní komise zřejmě znamenat další zdržení.
Ministerstvo financí pak pouze uvedlo, že na žádost senátora Nytry odpoví v zákonné lhůtě.
Senát bude jen těžko audity vymáhat, myslí si ústavní právník
Šanci komise na získání auditů přímo od ministerstev nevidí zrovna optimisticky ústavní právník Jan Kysela. "Postavení Senátu v téhle otázce není úplně silné. Senát, na rozdíl od Poslanecké sněmovny, nemá vůči vládě žádný vztah v tom smyslu, že mu vláda není odpovědná," říká Kysela. Obecně by podle něj však mělo platit, že Senát je volené parlamentní těleso, a vláda by s ním proto měla nakládat s patřičným respektem.
Dodává, že jednací řád Senátu, což je zákon, jednotlivým senátorům přiznává právo obracet se na členy vlády s žádostmi o informace, které potřebují k výkonu svých funkcí. "Je to však trochu na vodě. Nepředpokládá se, že byste o to vedl nějaký právní spor, který by mohl skončit u soudu," říká Kysela. Systém je podle něj založen na vzájemném respektu.
Stejně jako všichni ostatní občané mohou i senátoři zažádat o audity pomocí zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. S odkazem na utajení zprávy však ministerstva audity zřejmě v tomto režimu odmítnou vydat.
Kysela navíc upozorňuje na situaci z minulého roku, která se také týkala předsedy vlády a senátorům příliš naději nedává. Tehdy do Česka přišla zpráva právní služby Evropské komise, která jako první upozorňovala na možný střet zájmů českého premiéra.
"Poslancům ji ministerstvo financí poslalo, protože dospělo k závěru, že poslanci k vládě vztah mají. Zatímco předsedovi Senátu, který se té zprávy také domáhal, ministryně financí napsala dopis. Z něho plyne, že mu nic nedá, protože má pocit, že mu do toho nic není, když to tedy trochu zvulgarizuji," dodává Kysela. Nic podle něj tedy nenaznačuje, že by byla vláda k Senátu ve věci kauz týkajících se předsedy vlády nějak zvlášť vstřícná.
Hrozí, že by senátoři zveřejnili i druhý audit
Na otázku, zda za zdrženlivostí ministerstev v poskytnutí auditů nestojí obava, že z rukou senátorů na veřejnost unikne i druhý audit, odpovídá senátor Nytra s pochopením. "Jistě. Ta obava pochopitelně být může. Dvanáct senátorů, to už je dvanáct lidí a těžko potom vypátráte, od koho to uniklo," říká Nytra.
Podle něj ale není důvod druhý audit dále tajit. Tedy za předpokladu, že se k němu bude přistupovat jako k předběžnému dokumentu, proti kterému se má Česko právo ohradit. "Navíc, jestli příslušní ministři tvrdí, že je na české straně všechno v pořádku, nechápu ani tu obavu z možného úniku," uzavírá Nytra.
Komise má podle něj nabídnout uspokojivou a nezávislou odpověď na to, zda jsou požadavky na rezignaci premiéra Babiše kvůli údajnému střetu zájmů opodstatněné, či nikoliv. Ať už zaznívají z úst demonstrantů na Letné, či opozičních stran. V senátní komisi zasedne celkem dvanáct senátorů napříč stranickým spektrem v horní komoře parlamentu, včetně kandidátů zvolených za vládní strany ANO a ČSSD.
