Letos šestatřicetiletý Ukrajinec Arťom Pavlovič Marčevskij se od roku 2015 angažoval v ukrajinské politice. Byl členem proruské strany Opoziční platforma - Pro život, kterou kyjevské úřady po začátku ruské válečné agrese proti Ukrajině zakázaly. V té chvíli Marčevskij Ukrajinu opustil a přesunul se do Česka.
"Angažoval se na poli proruské politiky na Ukrajině a od roku 2019 na vlivovém působení na členy evropských politických stran a Evropského parlamentu, zaměřeném na šíření narativů narušujících územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny," stojí v odůvodnění, proč ho česká vláda zařadila na konci března na sankční seznam.
V Česku řídil Marčevskij firmu Voice of Europe šířící proruské dezinformace proti Ukrajině. Jejím prostřednictvím také financoval vybrané proruské kandidáty v evropských volbách. Sankce pro Marčevského znamenají, že má v Česku zmrazený majetek a peníze. Jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, podal proti tomu protest.
Klient s tím nesouhlasí, řekl jeho advokát
"Nesouhlasí s tvrzením, že měl lobbovat za zájmy Ruské federace či dělat cokoliv podobného. Klient mi to řekl, já jsem to sepsal, dal tomu právní formu a podal námitky," sdělil Aktuálně.cz Marčevského advokát Leonid Kušnarenko. Protest podal minulý měsíc, redakci to potvrdil také zdroj z prostředí ministerstva zahraničí.
Právě Černínský palác Marčevského námitky vypořádá. Vypracuje k nim stanovisko, které předloží vládě. Má na to 30 dnů od přijetí protestu. Pokud Fialův kabinet námitky a v důsledku odstranění Marčevského ze sankčního seznamu zamítne, může na kabinet podat žalobu k Městskému soudu v Praze.
"S ohledem na znění sankčního zákona nemůžeme sdělovat k uvedenému případu žádné informace," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle vlády Marčevského aktivity narušovaly a ohrožovaly územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Popisuje ho jako politika, mediálního producenta a propagandistu.
Marčevského monitorovala zhruba rok Bezpečnostní informační služba. Jak upozornil Deník N, zachytila ho, jak německému politikovi českého původu Petru Bystroňovi z radikální strany AfD předává půl milionu korun v hotovosti. Podle stejného média odešel Marčevskij po uvalení sankcí na Slovensko, kde získal dočasnou ochranu.
Šéf BIS: Předložili jsme jasné důkazy
Vedle něj zapsala vláda na sankční seznam i Voice of Europe a blízkého přítele ruského vládce Vladimira Putina Viktora Medvedčuka, který vlivovou kampaň financoval. Na základě jeho pokynů Marčevskij aktivity Voice of Europe řídil. Medvedčuka po vypuknutí ruské agrese zadržely ukrajinské úřady, později ho vyměnily za několik zajatců do Ruska.
"Dezinformační narativy Voice of Europe jsou zejména systematicky zaměřeny na zpochybňování obranyschopnosti Ukrajiny a její podpory ze strany mezinárodních partnerů a na ovlivňování veřejného mínění s cílem snížit podporu Ukrajiny a jejích obyvatel," stojí v sankčním dokumentu.
Když 27. března vláda rozhodla o sankcích, jednání se účastnil i ředitel BIS Michal Koudelka. Obrysy akce svých lidí později popsal sněmovnímu výboru pro bezpečnost i komisi pro kontrolu BIS. "Naprosto přesně jsme zmapovali a popsali toky peněz a předložili jasné důkazy, které ukazují, jak v Evropě ruská propaganda pracuje a působí," uvedl Koudelka.
