V době sílících rakouských protestů proti Temelínu zveřejnila agentura STEM výsledky svého průzkumu pro společnost ČEZ, podle nichž souhlasí s dalším rozvojem jaderné energetiky bezmála 60 procent české veřejnosti. Stejné je to s názorem na výstavbu nových jaderných bloků v Temelíně - tento plán podporuje 59 procent lidí. V Temelíně přitom původně měly stát čtyři jaderné bloky, ale počátkem 90. let vláda rozhodla o dokončení pouze dvou reaktorů.
Jde o první průzkum veřejného mínění po zveřejnění vládního programu, v němž se koaliční kabinet zavázal, že "vláda nebude plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků". STEM oslovil počátkem února 1 222 lidí.
Jaderná energetika
SVĚT A JÁDRO
- Ve 30 zemích světa je nyní v provozu 435 jaderných reaktorů.
- Dodávají 16 procent světové produkce elektřiny.
- Největší podíl elektřiny z jádra má Francie, a to 78,5 procenta.
- V Česku vyrábějí Dukovany a Temelín asi třetinu veškeré elektřiny.
- Nejvíce reaktorů mají Spojené státy, a to 103.
- Začátkem roku bylo ve výstavbě 28 bloků a chystá se stavba dalších 64 reaktorů.
- Rekordmanem je Čína, která chystá 13 bloků.
- V EU staví nový reaktor Finsko, Rumunsko a Bulharsko. Nové bloky chystají i Francie či Litva.
- Jadernou energetiku odmítají Rakousko či Itálie.
- K odchodu od jádra se zavázaly vlády v Německu nebo Belgii.
I přes opakované poruchy při provozu Temelína pokládá více než sedmdesát procent osob jihočeskou jadernou elektrárnu za srovnatelnou s moderními jadernými elektrárnami ve světě.
"Protijadernou" pasáž prosadila do vládního slibu Strana zelených, která je dlouhodobě odpůrcem výroby elektřiny z jádra. Průzkum agentury STEM dokazuje, že rozvoj jaderné energetiky odmítá 58 procent voličů a příznivců zelených.
U sympatizantů ostatních parlamentních stran včetně vládní ODS a KDU-ČSL převažují příznivci jádra.
Říman jádro chce
Vyjádření některých ministrů ukazuje, že se slibem nepodporovat stavbu dalších jaderných bloků se smiřují jen obtížně.
"Kdybych byl car, tak bych stavěl. Ale protože nejsem car a jsem pouze jeden úd koaliční vlády, tak stavět nebudeme," prohlásil nedávno ministr průmyslu Martin Říman (ODS).
Podle zprávy pro Bezpečnostní radu státu by Česko mělo další jaderné bloky stavět, aby v budoucnu nebylo závislé na dovozech elektřiny.
Ke stejnému závěru došli i experti, kteří zkoumají možnosti rozšířit výrobu elektřiny z jádra, podle nichž hrozí, že okolo roku 2020 nedokáží české elektrárny pokrýt domácí spotřebu elektrické energie. Řešení vidí tito odborníci právě v dostavbě Temelína
"Vedle hledání úspor je třeba hledat způsoby, jak co nejlépe využít limitovaný potenciál obnovitelných zdrojů energie, a zejména posílit jadernou energetiku," citoval Radiožurnál dosud tajnou zprávu pro Bezpečnostní radu státu.
ČEZ studie neukončil
Ani ČEZ, jehož většinovým majitelem je stát, nepokládá jadernou energetiku za uzavřenou kapitolu, ačkoli vládní kabinet nové bloky nechce. Experti nadále pracují na studiích o možnosti budoucí stavby nových jaderných zdrojů.
"V energetice se plánuje na desítky let dopředu," řekla Aktuálně.cz Eva Nováková, mluvčí ČEZ. Dodala, že její společnost musí zvažovat a vyhodnocovat různé varianty dalšího rozvoje a připravovat pro ně studie a odborné podklady.
"Zásadní rozhodnutí o uskutečnění jednotlivých variant a projektů samozřejmě musí schválit zástupci akcionářů v dozorčí radě a případně i na valné hromadě," dodala Nováková.
Pomůže nezávislá komise
Ministr životního prostředí a předseda Strany zelených Martin Bursík ovšem trvá na tom, že Česko se bez nových jaderných bloků obejde. Republika by se podle něj měla zaměřit v první řadě na úspory a obnovitelné zdroje, jako jsou třeba elektrárny na biomasu.
Mezinárodní ekologická organizace Greenpeace nedávno zveřejnila obsáhlou studii Energetická (r)evoluce, podle níž se svět včetně Česka bez jaderné energetiky obejde. Studie také sází na úspory a obnovitelné zdroje.
"V roce 2050 by mohl podíl obnovitelných zdrojů pokrýt více než polovinu celkové spotřeby energií," řekl Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně české kanceláře Greenpeace.
K řešení budoucnosti české energetiky má pomoci nezávislá komise vedená předsedou Akademie věd Václavem Pačesem.
Němci se obávají uzavření jaderných bloků
Podobný rozpor mezi většinovým názorem a vládním rozhodnutním panuje i v Německu.
Tamní nedělník Bild am Sonntag v lednu zveřejnil průzkum, podle něhož pokládá 61 procent Němců za nemyslitelné, aby byl dodržen vládní slib a do roku 2020 byly odstaveny všechny jaderné elektrárny, pokud nebudou k dispozici dostatečné náhrady ze slunečních a větrných zdrojů.
Zájem Němců o prodloužení provozu jaderných reaktorů ovlivňují i hrozby klimatických změn a debaty o bezpečnosti energetických dodávek z Ruska.
O uzavření jaderných elektráren rozhodl v roce 2002 tehdejší kabinet sociálních demokratů a zelených, který vedl Gerhard Schröder. Nynější koalice křesťanských stran a SPD se sice zavázala dohodu v tomto legislativním období nezrušit, ale blok CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové dává jasně najevo, že se nebrání jejímu přehodnocení.
Omezí Francie jadernou energetiku?
Bouřlivé diskuse o budoucnosti jaderné energetiky mezi jejími příznivci a odpůrci se ovšem vedou v mnoha zemích.
Například Belgie hodlá uzavřít své jaderné elektrárny do roku 2025. Debata o omezení jaderné energetiky se vede i ve Francii, která má nejvyšší podíl výroby elektřiny z jádra na světě.
Segolene Royalová, kandidátka francouzské Socialistické strany pro prezidentské volby, se v lednu vyslovila pro snížení vlivu země na "jaderné" elektřině.
"Francie se neobejde bez jaderných elektráren, ale měla by jejich počet omezit," prohlásila Royalová, která vyzvala ke klidné debatě o jaderné energetice.
Slovensko dostaví Mochovce
Naopak Slovensko se rozhodlo dokončit dva rozestavěné bloky v Mochovcích. Tato jaderná elektrárna má přitom podobný osud jako český Temelín.
Stavba dvou bloků byla přerušena před patnácti lety, teď mají nové reaktory nahradit výpadek energetických zdrojů. Slovensko se například zavázalo Bruselu, že odstaví jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích.
Rozhodnutí o Mochovcích okamžitě vyvolalo kritiku tamní kanceláře Greenpeace, podle níž bude dostavba nelegitimní, protože neprošla veřejným posouzením vlivu na životní prostředí.
K jádru se vracejí i USA
Podle Pavla Hejzlara, ředitele programu pro pokročilé reaktory na americké univerzitě Masachusetts Institute of Technology (MIT) se k jaderné energetice vrací také Spojené státy, kde dlouho panovala skeptická "jaderná" nálada.
"I tradiční odpůrci se k jádru začínají stavět pozitivně," řekl Hejzlar při své nedávné návštěvě Prahy. Dodal, že od černobylské katastrofy před dvaceti lety se podpora veřejnosti k jaderné energetice zvyšuje až na současných sedmdesát procent.
Podle Hejzlara nahrávají stavbám nových reaktorů například narůstající ceny plynu nebo obava, aby USA nebyly závislé na dovozu energetických zdrojů z nestabilních oblastí.
Z popudu Spojených států vzniklo před sedmi lety společenství vědců a dalších odborníků, kteří se zabývají výzkumem a vývojem jaderných reaktorů nové, takzvané čtvrté generace. Na výzkumu se podílejí i čeští badatelé.
Hejzlar uvedl, že nové reaktory by měly mít například větší účinnost a výrazně by měly i omezit množství jaderného odpadu.
Kritici ovšem oponují, že o reaktorech čtvrté generace se mluví už dlouho, ale komerční provoz je zatím stále v nedohlednu.
