Společnost Slovenské elektrárny patří italské společnosti Enel. Ta se s premiérem dohodla na tom, že výstavba by měla začít v druhé polovině letošního roku a dokončit by se měla během pěti let.
Italský šéf společnosti Fulvio Conti předpokládá, že Enel proinvestuje na Slovensku do roku 2013 až 110 miliard slovenských korun. To je zhruba o 40 miliard korun více, než firma uvedla při nákupu dvoutřetinového podílu ve Slovenských
elektrárnách.
Patnáct let ticha
Stavba dvou bloků jaderné elektrárny byla přerušena před patnácti lety. Jejich výkon by měl pomoci nahradit výpadek v dodávkách elektřiny v dalších letech, který bude způsoben odstavením několika elektráren.
Slovensko, po dohodě s EU, na konci minulého roku odstavilo první blok jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích. Tím přišlo o deset procent domácí produkce elektřiny. Druhý blok V1 musí stát zavřít do konce roku 2008.
Hodnota rozestavěného třetího a čtvrtého bloku elektrárny v Mochovcích je podle odhadu majitele asi 20 miliard slovenských korun. První blok funguje od roku 1998, druhý od konce 1999.
Z jaderných elektráren jsou uspokojovány téměř dvě třetiny spotřeby energie na Slovensku.
Bude následovat Česko?
O budoucnosti jaderné energie se nyní jedná i v Česku. Po mnoha letech odpírání tohoto zdroje se veřejné mínění ze tří pětin přiklání k tomu, že jaderná energie je správnou cestou.
Stejně mluví i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Ten je skeptický, co se týče alternativních a obnovitelných zdrojů energie, naopak propaguje získávání elektřiny z uhlí a z jádra.
V Česku od roku 2000 fungují dva bloky elektrárny Temelín. Jeho provoz ale od začátku provází protesty ze strany ekologů a rakouských aktivistů.
Přesto existují úvahy o jeho rozšíření a dostavění. Energetická náročnost Česka totiž stále roste a je jen málo potenciálních zdrojů, které by ji mohly pokrýt.
Jaderná Evropa
Obdobnou cestou jako Slovensko se vydává například i Litva. Na jejím území by měla vyrůst do roku 2015 jaderná elektrárna. Dohodly se na tom pobaltské republiky a Polsko.
Chtějí tak společně předcházet stále se zvyšující energetické závislosti na Rusku. Svůj díl práce by na stavbě ale mohlo odvést i Česko a Švédsko.
"Je zde dohoda mezi Litvou, Lotyšskem, Estonskem a Polskem zajistit si energetickou nezávislost vybudováním více než jednoho jaderného reaktoru," řekl litevský prezident Valdas Adamkus.
Pobaltské republiky původně plánovaly výstavbu elektrárny s kapacitou 800 až 1600 megawattů za 2,5 až čtyři miliardy eur. Po připojení Polska k projektu se však očekává, že kapacita bude zvýšena na 3200 megawattů, což povede k nárůstu nákladů na pět až šest miliard eur.
