Praha – Čeští zákonodárci zamrzli v čase. V době, kdy tuzemští operátoři poskytují neomezené volání i s daty za cenu hluboko pod 300 korun za měsíc, někteří z poslanců utratí za volání a data měsíčně i více než pět tisíc korun.
Vysvětlení je jednoduché: Objednávají si je sami a sněmovna jim volání a data až do pěti tisíc měsíčně proplácí formou náhrad. Každý z nich může účtovat až 5 linek – jak pro sebe či své asistenty, tak připojení ve své kanceláři. Ročně takto sněmovna proplatí účty ve výši zhruba sedmi milionů korun.
"Je to neuvěřitelné. Kdyby je sněmovna pro ně nakoupila v aukci, dosáhne fantastických cen," říká IT expert Jiří Peterka, podle něhož je počet několik set zákazníků natolik lukrativní, že by se mobilní operátoři předháněli v nabídkách.
Příklad? Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jak ukazuje registr smluv, za svých 1050 zaměstnanců platí ročně 850 tisíc korun – tedy v průměru 67 korun za jednoho uživatele měsíčně. V ceně je 247 minut volání a u většiny z nich 3 GB dat. A polovina zaměstnanců má k tomu i 10 GB dat do notebooku.
A ministerstvo financí zase za 229 zaměstnanců svého auditního orgánu platí ročně 553 tisíc korun – tedy 204 korun měsíčně za jednoho. V ceně je kromě neomezeného volání a 3 GB dat v mobilu i internet v notebooku také s 3 GB dat.
Poslanci nejsou zaměstnanci
Zavést do sněmovny tržní prostředí ale podle jejího předsedy Jana Hamáčka (ČSSD) není možné. Náhrady za telekomunikační služby totiž stanoví zákon.
"To by znamenalo změnu zákona a to je obtížné. A stejně narazíme na to, že budou argumentovat tím, že my jim nemůžeme nařizovat, u koho si uzavřou smlouvu. Je to jen jejich věc," říká Hamáček, který je současně šéfem organizačního výboru sněmovny. A poukazuje na to, že poslanci nejsou zaměstnanci sněmovny. "Poslanecký mandát není zaměstnanecký poměr," vysvětluje.
Zákonodárci by si přitom sami mohli sjednat výhodnější volání, než jsou oficiální ceníky operátorů. "Už zákazník s pěti šesti čísly je pro ně dostatečně zajímavý, aby mu nabídli významné slevy," poukazuje IT expert Peterka, podle něhož by se zákonodárci mohli dostat na třetinu veřejných cen i níže.
Mezi poslanci jsou ale i výjimky, které na náhradách naúčtují i méně než tisíc korun měsíčně. Například Radim Holeček (ODS) v roce 2015 naúčtoval sněmovně za celý rok jen 5160 korun. "Mám výhodný paušál na univerzitě, nepřišlo mi výhodné ho měnit. A i asistenti měli své telefony," vysvětluje poslanec, který působí na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, s tím, že za loňský rok to už bude o trochu více, protože změnil asistenta, kterému už telefon platí.
Poslanec Jiří Koubek (TOP 09) zase vyčerpá jen pětinu sněmovního limitu – za telefon s neomezeným tarifem i internetem pro sebe a asistentku účtuje pouhých 1000 korun měsíčně. Sám však přiznává, že má ještě druhý mobil jako starosta městské části Praha-Libuš. "Starostenský mám kvůli komunikaci s občany, ale i třeba kvůli hasičům či policistům, abych byl pro ně vždy k zastižení," vysvětluje. I s tímto druhým mobilem by však nedosáhl ani poloviny sněmovního paušálu.
Jezdíme po světě, tam je draho
Poslanci vysoké účty vysvětlují ještě jedním argumentem: Často jezdíme po světě a volání i data v zahraničí jsou velmi drahá. "Když budu na Tchaj-wanu, budu vám volat za 65 korun za minutu. To dělá ty sumy," říká místopředseda organizačního výboru sněmovny Petr Gazdík (TOP 09).
"Když vylítnou účty, je to ze zahraničí," potvrzuje Adolf Beznoska (ODS), který poukazuje na to, že je člen stálé delegace pro NATO. Přiznává však, že netuší, jaký má paušál a kolik za něj měsíčně platí: "Možná jsou výhodnější paušály, pověřím asistenta, aby to prověřil."
Jenže jak ukazuje registr smluv, i pro zahraničí lze vyjednat výhodné podmínky. Příkladem je Úřad vlády, který si dokázal u O2 nakoupit 166 hodin volání měsíčně po celém světě – tedy prakticky neomezené – za 2000 korun.
Zahraniční tajné služby by zaplesaly
Podle poslanců je ještě jeden argument pro to, aby si dál domlouvali volání sami a sněmovně jen předkládali faktury. A tím je bezpečnost. Pokud jim totiž smlouvy bude sjednávat sněmovna, tak také dostane přehledy o jejich hovorech. "Je otázka, jestli všichni poslanci chtějí, aby sněmovna vládla jejich telefonem a viděla, komu volají," vysvětluje Gazdík a nachází ještě další možný problém.
Nejdražší telefonisté
60 000 Pavel Blažek (ODS)
60 000 Matěj Fichtner (ANO)
60 000 Marek Ženíšek (TOP 09),
59 476 Radim Fiala (SPD)
59 335 Štěpán Stupčuk (ČSSD)
59 300 Marie Pěnčíková (KSČM)
59 279 Jan Zemánek (ČSSD)
58 890 Helena Válková (ANO)
58 324 Hana Aulická (KSČM)
58 288 Jan Mackovík (KSČM)
rok 2015; roční limit, který sněmovna proplácí, je 60 tisíc korun
"Nevím, jestli v době hybridní války je bezpečné být u jednoho operátora. Tajné služby jiných států by zaplesaly," dodal s tím, že pak by bylo mnohem jednodušší ochromit komunikaci poslanců, než když by byli rozprostřeni u tří operátorů. "Nevím, jestli těch pár set korun úspory za to stojí," podotkl.
A i další místopředseda organizačního výboru sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) označuje úvahy o možných úsporách za volání za nesmysl.
"Vy si to představujete jako Hurvínek válku. Jsou uzavřené smlouvy, které mají nějaké lhůty. Do konce volebního období s tím nemá cenu nic dělat. To bude věcí nově ustavené sněmovny," říká. A ani poté se podle jeho slov nedá očekávat výraznější změna – je pouze pravděpodobné, že rozpočtový výbor sněmovny kvůli poklesu cen rozhodne i o poměrném snížení paušálních náhrad.
