"Občas pochybuji, jestli má smysl ještě něco říkat, aby si lidé uvědomili, jak je situace vážná," prohodí do ticha Jiří Vyhnal, primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Kyjov, který na sociálních sítích vystupuje pod jménem Jura z vršku. Jenže teď "Jura" vidí, jak sanitky každý den přivážejí další a další pacienty s covidem, z nichž mnozí následně bojují v nemocnici o život.
"Covid dokáže být velmi zrádný, smrt může přijít rychle a zdánlivě nenápadně," říká. Kolem nás nikdo není, jeho původní ARO je teď vyklizené a přemístěné jinam. "Máme strašně zastaralé oddělení, ve kterém by kromě jiného nebylo možné udělat boxy a umístit pacienty s covidem a bez covidu. Takže jsme naše ARO přesunuli na chirurgické oddělení jednotky intenzivní péče," vysvětluje.
V době, kdy mluví s Aktuálně.cz, má nemocnice za sebou další náročnou noc, kdy přijala do péče přes patnáct lidí kvůli covidu. A i když se počty hospitalizovaných každý den mění, neustále je v nemocnici s covidem přes 70 pacientů. Téměř 60 z nich leží na standardních odděleních, devět na ARO a šest na jednotce intenzivní péče.
"Na našem oddělení máme 100 procent pacientů v těžkém stavu na ventilátoru, kteří nemají ani jednu dávku očkování. Bohužel jsou mezi nimi i mladí lidé, kteří i když věděli, že mají významné rizikové faktory těžkého průběhu covidu, tak odmítli očkování a jejich stav je v tuto chvíli kritický," popisuje primář. "Jsme opět svědky toho, jak pod našima rukama vyhasínají lidské životy. A o to je horší, že v některých případech je to zcela zbytečné. Přitom máme jednoduché a levné řešení, které je bezpečné - je to očkování," upozorňuje.
Pravda je pro nás všechny jasná. Na našem oddělení teď máme 100 procent pacientů v těžkém stavu, kteří nejsou očkovaní, sdělil mi 29/11 primář ARO v Kyjově Jiří Vyhnal @jurazvrsku. Do Kyjova jsem vyjel napsat reportáž, jak město covid prožívá. Najdete ji v týdnu na @Aktualnecz pic.twitter.com/tDzOrCcuTA
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) November 30, 2021
Stačí škrtnout a vybuchne to
Primáře Vyhnala kromě přívalu pacientů také trápí, že lékaři, kteří upozorňují na vážnost situace a vyzývají lidi k očkování, jsou zejména na sociálních sítích terčem útoků. Nelíbí se mu také to, jak někteří místní nenosí respirátory, nebo se dokonce chovají agresivně. "Manželka si při kupování adventního věnce všimla, jak jeden muž chodí bez respirátoru po několika obchodech v těsné blízkosti. Když ho oslovila, tak ji poplival," popisuje.
"Je vidět, že společenský přetlak je extrémní, stačí škrtnout a vybuchne to. Lidé jsou unavení, já to chápu. Ale nechápu, proč tady po městě nechodí policajt, který by to alespoň kontroloval. Nikdo takový není vidět," posteskne si.
K lepší náladě v nemocnici nepřispělo ani to, že místní se rozhodli uspořádat hody v polovině listopadu, zrovna ve chvílích, kdy se začínal covid rychle šířit a pacientů přibývalo.
"Po 10. listopadu jsme byli nuceni zastavit plánované operace na chirurgickém oddělení a později i na dalších odděleních. Potřebovali jsme získat lůžka pro covidové pacienty. O dva dny později jsem požádal armádu o výpomoc. Souhlasila s tím, že vojáci nastoupí 18. listopadu," vrací se k minulým týdnům ředitel kyjovské nemocnice Lubomír Wenzl.
"Situace je stále krizová, máme téměř plno. Stále platí, že čtyři z pěti covid pacientů nejsou očkovaní. Pokud jde o věk, měli jsme tady kromě pacientů v seniorském věku také ročníky 1977, 1984, dokonce i 1994," dívá se do dokumentů. "Jsem na zdravotníky fakt hrdý, ale už jsou prostě unavení. Je to třetí velká vlna. Cítím, že na rozdíl od těch předchozích jsou frustrovaní, mrzí je postoj části veřejnosti," podotýká ředitel.
Hody by si lidé udělali i bez nás, hájí se starosta
Nemocnici v Kyjově nelze přehlédnout, je postavena o něco výš než většina ostatních budov, s více než tisíci pracovníky je největším zaměstnavatelem ve městě, mnoho místních tu pracuje nebo tu má známého. Dobře vědí, co se v nemocnici děje.
Místostarosta města Antonín Kuchař, který je zároveň hasičem a zástupcem velitele místního sboru dobrovolných hasičů, do ní zamířil pomáhat v polovině listopadu. "My hasiči jsme akční. Když ředitel nemocnice zavolal, že by potřeboval pomoct, než nastoupí armáda, tak jsme samozřejmě šli, protože my hasiči neříkáme ne. Že se nám třeba nechce, nemůžeme nebo že se bojíme," ujišťuje a dodává: "Řekl jsem řediteli, že když mi zavolá, tak jsme schopni do pěti hodin opět přijít pomáhat."
Přiznává ale, že cítil tíseň, když viděl pacienty, kteří jen těžko dýchali. "Při pohledu na ně si říkáte: Zaplať pánbůh, že já jsem v pohodě, že mám zdravé ruce a nohy a můžu tady pomáhat. Od toho tady jsem."
Když se ale v úterý 16. listopadu lidé podívali na facebookovou stránku města, mohli vidět poněkud zvláštní obraz. V jednom novém příspěvku je fotografie místostarosty Kuchaře v ochranném obleku na covidové jednotce, na dalším veselí a krojovaní Kyjované během hodů, které se konaly od 12. do 14. listopadu.
"Jsem mezi dvěma mlýnskými kameny. Stejně jako všichni, kteří mají rozhodovat, jestli se mají, či nemají konat nějaké akce," prohlašuje starosta města František Lukl, když při setkání s Aktuálně.cz přijde řeč na to, zda bylo v této situaci vhodné hody uspořádat.
"Na jedné straně mám řadu známých, kteří pomáhají v nemocnici a jedou na záložní zdroj, aby nemocným pomohli. A na druhé straně jsou tady občané, kteří situaci jemně zlehčují a kteří nás pranýřují za to, proč rušíme některé akce," pokračuje Lukl. I když říká, že příští rok už na starostu nebude kandidovat, zatím tady stále nejvíc platí jeho slovo. "Hody budú," oznamoval s předstihem na Facebooku a většina lidí jeho oznámení uvítala.
Starosta přiznává, že měl informace o sílícím covidu, zároveň se ale obával, že by hody proběhly i bez souhlasu města a hlavně bez pravidel. "Už tehdy jsem měl od svých kamarádů lékařů a zdravotních sester varovně zdvižený prst, že to tady může být problém. Kdybychom hody neudělali, neříkám, že by propukla rebelie, ale lidé byli připraveni hody uspořádat. Je lepší, když jsme je nakonec organizovali my a snažili se alespoň dodržovat různá hygienická opatření, než kdyby probíhaly v nějaké anarchii. Naštěstí neměly negativní vliv na nárůst covidu," tvrdí Lukl.
Pořádání hodů hájí také místostarosta Kuchař. "Lidé tady hody moc chtěli. Dalo se tušit, že to bude poslední akce a po ní dojde pravděpodobně k silnému utažení kohoutků. Slyšeli jsme výtky, že na jednu stranu říkáme, jak je plné ARO a na druhou stranu uděláme hody, ale lidé by se fakt naštvali," popisuje situaci. Radnice se pokusila omezit riziko tím, že na hodovou zábavu mohlo maximálně 500 lidí. A každého u vchodu kontrolovali, zda je očkovaný nebo má potvrzení o nemoci či negativní test.
Při rozhovorech s Kyjovjáky často zaznívá argument, že nemocnice slouží pro celý region, takže informace o covidových pacientech v jejich městě zkreslují skutečný stav. Pacienti nejsou zdaleka jen z Kyjova a podle statistik se tady šíří epidemie podobně jako jinde v kraji. Hygienici navíc uvádějí, že covid se tu dnes už šíří nekontrolovaně. Jestli se tedy šířil i na hodech, nelze zjistit, stejně jako to, kde se stovky Kyjovanů nakazily.
"Je evidentní, že ve všech okresech Jihomoravského kraje probíhá již několik týdnů komunitní šíření koronaviru, kterému odpovídá vysoká incidence (počet nových případů za daný čas vzhledem k počtu obyvatel, pozn. red.) pozitivně testovaných osob. Situace na Kyjovsku je podobná jako v jiných regionech kraje," vysvětluje ředitelka sekce ochrany a podpory veřejného zdraví krajské hygienické stanice Lenka Živělová.
Že se covid šíří i v Kyjově je ale zřejmé, například ředitel školy Radek Klech už 18. listopadu vzkazoval rodičům: "Bohužel, nákaza se šíří poměrně rychle i mezi žáky, a tak k dnešnímu dni KHS nařídila karanténu již ve 13 třídách. Některé třídy se už z karantény vrátily, avšak na distanční výuce je stále 7 tříd."
Chodím sem bez roušky a nikdo mi nic neřekl
Procházka Kyjovem nabízí podobný pohled jako v jiných částech republiky. Pokud si chce člověk udělat věrohodný obrázek, je dobré postát na nejrušnějším místě ve městě, což je autobusové nádraží, se kterým sousedí supermarket Lidl. Naprostá většina lidí si nasazuje respirátor ještě před vstupem do obchodu, někteří jedinci si ale nechávají odkrytý nos, nebo dokonce projdou supermarketem zcela bez ochrany.
Bez respirátoru nakupuje i David. "Já takto chodím pokaždé," vyhrkne ze sebe, když ho osloví reportér Aktuálně.cz. "Jsem očkovaný dvěma dávkami, takže z mého pohledu není nutné, abych nosil roušku. Chodím sem často a zatím mi nikdy nikdo nic neřekl. Takže dobré," usmívá se.
Na otázku, jestli není lepší roušku nosit, aby neohrozil jiné, reaguje tím, že ji ukazuje. "Já ji mám. Kdyby mi někdo něco řekl, tak si ji dám. Ale zkouším to bez ní. Mně přijde toto celé nesmyslné. Když jsou lidé očkovaní, tak by neměli mít problémy. Navíc nejsem jediný, kdo takhle chodí," prohlašuje. Podobně to zkouší také v autobusech, ale tam obvykle naráží. "Řidiči mě upozorní, roušku si musím dát. Jsou na to vysazení," přiznává.
V autobusech tu sice většina řidičů i cestujících respirátory používá, někteří mladší si je ale sundávají hned poté, co projdou kolem řidiče. "Bohužel s tím nejde nic dělat. Snažíme se to kontrolovat, většina lidí se chrání, ale těžko můžeme sledovat, co se děje za našimi zády," říkají Aktuálně.cz řidiči, kteří sedí v dispečinku a při puštěné televizi svačí.
Jeden z nich se po odchodu ven svěřuje, že sám respirátor v autobuse nepoužívá. "Já když to mám na sobě, tak nevidím. Šedesátka na krku, mlží se mi oči. A nemůžu ohrozit třeba třicet lidí v autobuse tím, že budu špatně vidět na cestu. Mám riskovat? K tomu ráno zamlžené čelní sklo, už tak není vidět," vysvětluje a ujišťuje, že je dvakrát očkovaný a chystá se na třetí dávku.
"Prodělal jsem si covid hned v lednu. Byla to hrůza, děs. Za čtyři dny jsem snědl jeden párek, jogurt a trochu polévky," popisuje průběh nemoci. Opakování se ale neobává. "Projdou kolem mě a za sebou mám volné sedačky, dva metry za mnou nikdo není. Určité riziko tam je, ale není přece jen tak velké."
Je tu 50 stupňů, je vyloučené nosit respirátor
Že Kyjov patří k místům, kde jsou na tom někteří lidé s dodržováním protiepidemických opatření na štíru, je patrné i při cestě centrem. Hosté v menších podnicích většinou respirátory nosí, občas ale chybí obsluze.
Například jen několik kroků od služebny městské policie stojí restaurace Gastronom. Na dveřích má upozornění, že každý zákazník vstupem dovnitř čestně prohlašuje, že splňuje podmínky ohledně covidu, a pokud uvádí nepravdivé informace, nese odpovědnost za případnou pokutu. Roušku tady nemá nikdo.
"Když jsem tady celý den na nohách, často třeba i čtrnáct hodin, tak není možné mít stále respirátor," vysvětluje mladší ze dvou obsluhujících výčepních. Vedle něj stojí kuchař, který přikyvuje. "Často vaříme třeba i při padesáti stupních. Je vyloučené ještě nosit respirátor. Člověk se potřebuje pořádně nadechovat," podotýká.
Všichni tři říkají, že vědí o vážné situaci v místní nemocnici a o tom, že tam leží pacienti ve vážném stavu. "Já ty lékaře a sestry obdivuji, ale opravdu já nebo kuchař nemůžeme nosit respirátor většinu času. Když jdu do obchodu nebo do lékárny, tak si ho dám, ale tady ne. Nevydržel bych za takových podmínek pracovat," prohlašuje výčepní. Existují ale i opačné příklady. Například ve Vinném baru naproti muzea má obsluha respirátor, a když přijde host, který nesplňuje protiepidemiologická opatření vlády, není obsloužený.
Žádnou pokutu jsme ještě nedali
Nikdo v Kyjově ale nemusí mít velkou obavu z pokuty či jiného postihu. Ve městě není vidět žádný policista, strážníci sice občas projdou, ale pokuty nerozdávají. "Ještě jsme žádnou pokutu nedali, zatím děláme kontroly spíš namátkově a lidem domlouváme. Až kdyby to nemělo efekt, tak přejdeme na sankce," říká Aktuálně.cz velitel místních strážníků Lubomír Plachý.
Vysvětluje, že pokuty v tomto případě nepovažuje za dobré řešení. "V dnešní špatné době nikdo nechce připravovat lidi o další peníze. Pokud ale nebude jiného zbytí, budeme muset přejít k nějakým sankcím," dodává. A stěžuje si, že strážníci nemají u lidí takovou autoritu jako státní policie. "Když přijdou dva policisté a dva strážníci, je to úplně jinačí, než když přijdou jenom dva strážníci. Pokud děláme kontroly, tak většinou ve spolupráci s policií. Protože ona má lepší pravomoci," říká.
Dodává, že s policií kontrolují především to, jestli podniky zavírají v deset večer. Večerní procházka Kyjovem ale ukazuje, že to není příliš potřeba. Zájem lidí posedět v restauraci je v současných podmínkách minimální. I tady se covid těžce podepsal na náladě a příjmech podnikatelů. Mnozí z nich mají obavu, jak další vlnu epidemie a vládních opatření přežijí.
"Hosté prostě nechodí. Jejich zájem spadl na úplné dno. Někteří se bojí kamkoliv chodit, další nejsou očkovaní a výsledek je takový, jaký je," svěřuje se Tomáš Machalínek, který patří k nejznámějším místním podnikatelům. Kousek od centra vlastní nemovitost, na které jsou tři nápisy: Kyjovský pivovar. Restaurace. Hotel. Machalínek toto všechno, a k tomu ještě pivní lázně, vybudoval od úplného začátku, o hosty je připravený se postarat i několik dní. Od listopadu a prosince si hodně sliboval.
Jsem bez zákazníků, říkal mi tento podnikatel, jehož slova (tehdy anonymní) získala na tw pro mě šokujících přes 3000 lajků. Stavil jsem se proto za ním, když jsem psal nyní reportáž z Kyjova a natočil ho. Jeho povídání je součástí následující reportáže: https://t.co/gpb4zS19NU pic.twitter.com/N6d19xqUdF
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) December 3, 2021
"Dnes jsem zrušil poslední akci na prosinec. Kalendář jsem měl přitom úplně plný, svátky, víkendy, všední dny. Restaurace, ubytování, pronájmy sálu. Teď mám úplně prázdný kalendář. Na to jsou navázáni další lidé - dodavatelé masa, vinaři, pekaři, muzika. Je to zoufalé," přiznává Machalínek a popisuje, jak je dnes velmi riskantní v oboru podnikat. Nikdo neví, co přinese budoucnost, chybí personál, všechno zdražuje a banky nejsou k podnikatelům v gastronomii nijak vstřícné.
"Podnik budujete roky, investujete do něj obrovské peníze horem dolem a věříte, že se vám začnou vracet. Když skončily minulé vlny, tak jsem si říkal: Tak dobré, zase jsme to přežili. Dnešní situaci už ale mnozí nepřežijí," konstatuje s tím, že nechápe, proč zrovna restaurace byly označené za jedno z nejnebezpečnějších míst.
V jindy veselém Kyjově, kde snad není týden, aby někde nehrála živá hudba, je smutno. Stejně jako jinde se místní na sociálních sítích ohledně covidu hádají, část opatření proti jeho šíření zpochybňuje a nadává na stát. Náměstí, pěkně osvětlené vánoční výzdobou i věží historické radnice, je opuštěné. Stánky pro vánoční trhy jsou zavřené, akce jsou zrušené. Stromek sice město nechalo slavnostně rozsvítit, ale nehrála ani muzika, nikdo nezpíval a víno, pro tento kraj při jakékoliv příležitosti nepostradatelné, se nepilo.
"Zrušení vánočních trhů považuji za absurdní, ale respektujeme ho. Nijak jsme neupozorňovali ani na rozsvícení vánočního stromu. I tak se sešlo asi padesát lidí. Nemůžu se na ně zlobit, potřebují se sejít. My na Slovácku jsme družní a nedokážeme sedět doma. Bohužel, už dávno nebylo u nás smutno tak jako teď," říká starosta Lukl.
Animace: Co víme o mutaci omicron
