Vyčerpání i frustrace z odmítačů vakcíny. Zdravotníci opět končí v péči psychologů

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
19. 11. 2021 16:13
Covidová pandemie poznamenává duševní zdraví českých zdravotníků. Mnoho z nich trpí úzkostmi i syndromem vyhoření, někteří uvažují, že v práci skončí. Špatně také snášejí, že se musí starat o pacienty, u nichž šlo těžkému průběhu zabránit očkováním. Potvrzují to nemocniční psychologové a psychoterapeuti, na které se zdravotníci v poslední době obrací.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Jakub Plíhal

Počet případů, kdy musí psychoterapeuti řešit duševní stav zdravotníků v souvislosti s vleklou epidemií nemoci covid-19, nelze spočítat. Je ale zřejmé, že přibývají, a nemocnice na to musí reagovat. Redakce oslovila několik z nich. Shodují se, že se za poslední dva roky mnohé změnilo. K horšímu.

Škála "spouštěčů" duševních problému zdravotníků je široká. Podle oslovených psychologů, kteří zachovávají přísnou diskrétnost, se jedná - alespoň typově a zjednodušeně - o následující případy:

Lékařka, které během jarní vlny umírala drtivá většina pacientů a ona s tím nemohla nic dělat. Cítí zoufalou bezmoc. Zdravotní sestra vyčerpaná ze služeb na covidovém oddělení, která nemůže za umírajícími rodiči do domova pro seniory kvůli zákazu návštěv, a navíc jí zůstaly doma na distanční výuce dvě děti. Lékař frustrovaný z nekončícího přílivu pacientů, kteří nemuseli skončit napojení na přístroje na krizových odděleních, kdyby se nechali očkovat. Sestra, které pacienti neřeknou vlídného slova a její péči pokládají za samozřejmost. Platíme zdravotní pojištění, tak se starejte.

Jedním z psychoterapeutů, u kterého si zdravotníci mohou domluvit sezení kvůli pocitu zhoršení duševního zdraví v důsledku koronavirové epidemie je Šárka Šatrová z Oblastní nemocnice Jičín. Už loni na podzim se v souvislosti s epidemií rozjel zvláštní program zaměřený na zdravotníky. A ti toho využívají. Momentálně se s Šatrovou schází asi čtyři desítky z nich. Některým stačilo se sejít jednou nebo dvakrát, jiní docházejí pravidelně. 

Zdravotní sestry, lékaři a další zaměstnanci nemocnice chodí za Šatrovou převážně do její soukromé ambulance. "Považuji za užitečné nabídnout jim místo pro sezení mimo areál nemocnice, kde pracují," říká. Následuje asi hodinový psychoterapeutický rozhovor. "Převážně naslouchám, doptávám se. Snažím se změnit úhel pohledu na to, co prožívají. Schopnost podívat se na problém z jiné strany jim může ulevit," vysvětluje. 

Pandemie psychicky zasáhne až 90 procent zdravotníků

Podobnou práci pro zdravotníky vykonávají desítky psychologů a psychoterapeutů po celém Česku. Velká část nemocnic zavedla programy psychické podpory, kam se mohou zdravotníci přihlásit o pomoc.

"Každý, kdo cítí potřebu pomoci se zvládáním stresové pracovní zátěže, obav a emocí. Kdo trpí pocitem vyhoření či frustrace, si může domluvit individuální a zcela diskrétní konzultaci s některým z našich odborníků," potvrzuje mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Marie Heřmánková.

Podle oslovených pracovníků jejich pomoc personál hojně využívá. Nemocnice nezastírají, že v důsledku náročných směn na covidových odděleních, jednotkách intenzivní péče nebo ARO trpí jejich zaměstnanci často psychickými potížemi.

"Dopad pandemie na psychiku zaměstnanců je obrovský, zejména na Klinice infekčních nemocí, kde všechna oddělení mají pouze covidové pacienty," napsala Aktuálně.cz Andrea Polanská, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice Ostrava. 

Výzkumy, které se zabývají dopady zátěžových situací srovnatelných s přetížením nemocnic v době pandemických vln na duševní zdraví, ukazují, že alespoň mírně poznamenají psychiku 80 až 90 procent lidí. "Pak je individuální, jak moc to daného člověka zasáhne, jak se s tím kdo dokáže vyrovnat," říká psycholog Lukáš Humpl, který je mimo jiné garantem Systému psychosociální intervenční služby zaměřeného na záchranáře.

Pokaždé jiný problém

U některých zdravotníků jde pouze o krátkodobé potíže. Jak zjistili experti během minulých epidemických vln, nejčastěji se projevují úzkostmi, vyčerpáním, poruchami spánku nebo podrážděností.

"Měl jsem zdravotníky, kteří říkali, že už nechtějí do práce, že mají zítra směnu a už teď cítí, jak se jim svírá žaludek, cítí nechuť. Ví, že směna bude těžká, nebudou mít čas se najíst a napít a stejně práci do večera nestihnou," popisuje Humpl.

Jiní zdravotníci psychicky zvládají službu dobře a tlak na ně naopak dopadá až po příchodu domů. "Vlivem přetížení mohly vyvstat různé potíže v rodině, začaly se jim hroutit vztahy," doplňuje psychoterapeutka Šatrová.

Vedoucí klinických psychologů Nemocnice České Budějovice Václav Šnorek zdůrazňuje, že každou vlnu si zdravotníci procházeli jinou formou stresu. Současné období je podle něj zatím v lecčem těžší, než ta předchozí.

"Předtím nikdo za nic nemohl. Nyní část pacientů přichází do nemocnice zcela zbytečně, protože jsou neočkovaní. Od zdravotníků slýchám, že je pro ně nesnadné nacházet sílu čelit něčemu, co nemuselo být. Svou práci ale odvedou na sto procent," upozorňuje Šnorek.

Ačkoli dosud nejsou nemocnice tak plné jako v minulých vlnách, už nyní je znát, jak opětovný nástup nemoci covid-19 již unavené zdravotníky dále vyčerpává. "Ošetřoval jsem minulý týden skupinu sestřiček z covidového oddělení. Byly akutně vyčerpané. Oddělení aktuálně nemá takové personální zajištění, jako mělo v těch minulých vlnách," zmiňuje Humpl.

Zdravotníci podle něj v posledních měsících také bojují s pocitem ztráty podpory veřejnosti. "Situace je jiná než před rokem a půl, kdy byli na piedestalu. Lidé je podporovali a děkovali jim. Teď se jejich nasazení během covidu už bere jako něco běžného. Zdravotníci mi říkají, že nemusí být za hrdiny, ale dříve je motivovalo vědomí, že na ně někdo myslí," dodává psycholog.

Na začátku epidemie na jaře minulého roku řešil s pacienty zcela jiné problémy, nejvíce strach z infekce i stres z nedostatku pomůcek. "Neměli jen strach o sebe, ale hlavně o své děti, rodiče, prarodiče. Někteří raději zůstávali spát na pracovišti mezi směnami," doplňuje Humpl.

Na podzim loňského roku psychologové nejvíce řešili důsledky velkého pracovní vytížení. "V zimě byl zase největší počet umírajících pacientů, což na člověku zanechá řadu negativních emocí," říká psycholog českobudějovické nemocnice Václav Šnorek.

Upozorňuje rovněž na to, že ačkoli jsou zdravotníci zvyklí čelit zátěži a setkávat se se smrtí pacientů, covid u leckterých z nich vyvolal pocit bezmoci. Humpl zmiňuje případ jedné ze svých klientek, na jejímž oddělení leželo v jednu chvíli 18 kriticky nemocných lidí s covidem. Přežil pouze jeden.

"Takové množství pacientů nikdy nešlo v jedné době tak rychle dolů. Nic nepomáhá, stav se zhoršuje a vy jste u toho naprosto bezmocný. Jde to přímo proti tomu, k čemu jsou zdravotníci vychovávání. Že pomohou, zachrání, vyléčí," popisuje Šnorek.

Někteří uvažují, že v práci skončí

Ačkoli to podle psychologů není zcela obvyklé, některé zdravotníky covidová epidemie a její vlny psychicky poznamenají dlouhodobě. "Setkávám se s nárůstem depresivních stavů. Přetížení se také odráželo na rodinném životě zaměstnanců. Někteří mají chuť opustit zdravotnictví a najít si jiné zaměstnání. Cítí se emočně, duševně vyčerpaní. Chtějí se toho zbavit," dodává Humpl.

Covidových pacientů v nemocnicích dále přibývá a psychologové se shodují, že zdravotníků v jejich péči bude přibývat také. Navíc se důsledek toho, čemu jsou vystaveni, nárazově projeví až později. Při svém enormním nasazení si často ani nepřipustí, že se něco s jejich psychikou děje, jakmile se však vysoké počty pacientů zase sníží, může to na zdravotníky dolehnout.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy