Praha – Plán Evropské komise na rozdělení uprchlíků pomocí kvót naráží na základní princip Evropské unie - volný pohyb osob v schengenském systému.
Proti návrhu evropské exekutivy, podle kterého by Česko mělo přijmout 525 uprchlíků, protestuje česká vláda i europoslanci. Kvóty považují za krok, který zoufalou situaci ve Středozemním moři neřeší. A oslovení odborníci jim dávají za pravdu.
Účinnost navrhovaných kvót drolí jeden z nejdůležitějších principů sjednocené Evropské unie – volný pohyb osob. Většina členských zemí osmadvacítky je součástí schengenského prostoru, v rámci nějž nejsou hlídané hranice.
Evropská komise tedy musí naléhavě řešit připomínku, na kterou upozorňuje například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD): K čemu budou kvóty přidělující členským státům Unie určitý počet migrantů, když uprchlíci budou moct v rámci Schengenu odcestovat jinam?
"V schengenském prostoru nejsou žádná pravidla, která by zabránila tomu, aby migranti – pokud budou přerozdělováni kvótami – nesměřovali do zemí, které mají mnohem vyšší životní úroveň," varoval po středečním jednání kabinetu premiér Bohuslav Sobotka.
Názor ministerského předsedy sdílí Jakub Janda z think tanku Evropské hodnoty. "Kvóty samotné vůbec nic neřeší, nezachraňují lidi na moři. Zjednodušeně řečeno, uprchlík bude přemístěn do země, kam nechce, a může utéct do Německa, kde se schová," poukázal Janda na problémy schengenského systému.
Argumentům odpůrců kvót rozumí i Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. Podle ní kvóty migraci do jiných států stoprocentně nezabrání. "Myslím si však, že pokud integrační programy budou dobře nastaveny, velká část lidí nebude mít důvod pokračovat někam dál," řekla.
Logicky se tedy nabízí svobodu pohybu výrazněji omezit. Jenže to je velmi obtížné, zdlouhavé a navíc odporující základním principů Evropské unie. Unijní lídři by museli změnit zakládající smlouvy EU. Magda Faltová nicméně upozorňuje, že delší pobyt v cizí zemi je nelegální.
"Cizinci ze třetích zemí, kteří dlouhodobě pobývají v EU a rozhodnou se na déle než 90 dnů odcestovat do jiného státu, si musejí vyžádat speciální povolení," popisuje Faltová. Pokud se však nepřihlásí na cizineckou policii, situace se zkomplikuje. Úřady jim neoprávněný, více než devadesátidenní pobyt jen těžko prokážou.
Kolik uprchlíků opravdu ohrožuje válka?
Kritikové kvót na uprchlíky upozorňují také na nejasné pohnutky potenciálních žadatelů o azyl. "Uvědomte si, že jen deset procent lidí jsou skuteční uprchlíci, ti ostatní jsou ekonomičtí migranti ze zemí jako Senegal nebo Gambie," řekl Mladé frontě Dnes Tomáš Haišman, šéf odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.
Podle něj není většina z uprchlíků vystavena žádným válečným konfliktům, jen u nich někdo vzbudil představu, že Evropa je synonymum ráje. S tím však nesouhlasí šéfka Sdružení pro integraci a migraci.
"Mezi uprchlíky samozřejmě jsou ekonomičtí migranti, ale rozhodně si nemyslím, že je to v poměru deset ku devadesáti," uvedla Fialová a dodala, že ekonomických uprchlíků je podle jejího odhadu asi třicet procent.
Úplný plán na řešení uprchlické krize předloží Evropská komise na konci května a poté o něm bude rozhodovat Rada Evropské unie složená ze zástupců členských států. Pro kvóty se vyslovily lidnaté evropské státy jako Německo, Francie, Itálie či Řecko. Irsko dokonce přijme migranty dobrovolně.
Pokud tedy chce Česká republika přijetí závazných kvót zabránit, musí okolo sebe zformovat dostatečný počet zemí a s pomocí jejich hlasů návrh v Radě zablokovat. A to rozhodně nebude jednoduché.
