Diplomatickou roztržku s Ruskem vyvolalo zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců ambasády v ruské metropoli.
Poté Česko rozhodlo o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd mělo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu". Rusko také v polovině května zařadilo Česko a USA jako jediné na nově vytvořený seznam zemí, které nejsou přátelské. Stažení ČR ze seznamu by podle Kulhánka byl jeden z důležitých předpokladů k obnovení seriózního jednání. Zařazení na něj je z českého pohledu v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích.
Kulhánek tento týden také uspořádal kulatý stůl k česko-ruským vztahům se zástupci všech parlamentních stran. Na příští vládě bude, zda se výstupy rozhodne využít, nebo ne. Podle ministra Evropská unie i Severoatlantická aliance (NATO) usilují o diplomatický dialog s Ruskem, a to včetně například pobaltských států, které mají se zemí dlouhodobě složité vztahy.
"Nemyslím si, že je myslitelné, abychom vztahy s Ruskem neměli. Vztahy by měly být postaveny na vzájemném respektu a měly by být, pokud to jde, pragmatické. Rozhodnutí, jakým způsobem budou směřovat, bude ale z mého pohledu až na příští vládě. Ta by měla říci, jakým způsobem naše vztahy znovu nastavit," uvedl ministr v rozhovoru s ČTK.
Zároveň ale česká státní správa provádí audit česko-ruských vztahů, při němž Kulhánek vidí důležitý prostor i pro vládního zmocněnce pro česko-ruské konzultace Rudolfa Jindráka. Ten nedávno uvedl, že si nedovede představit, že by se v současné situaci mohly konzultace vést. Obnovení neočekává v příštích měsících, ale letech.
Zároveň ale podle Kulhánka pokračují s Ruskem debaty ohledně technicko-provozních záležitostí v souvislosti s fungováním českého velvyslanectví či Českého domu v Moskvě a ruské ambasády v Praze. Česku nabízelo se zajištěním chodu paralyzované ambasády pomoc několik zahraničních partnerů. "V tento moment jsme se ale rozhodli, že to zatím nevyužijeme," uvedl ministr.
Ambasáda je roztržkou postižena, na druhou stranu je aktuálně realita vzájemných vztahů taková, že i práce na ní je méně. "Stále řešíme, jakým způsobem nejen ambasádě, ale i Českému domu zajistit provoz, který by odpovídal našim ambicím v česko-ruských vztazích. Debata pokračuje," poznamenal. Pokud by se personální zastoupení někdy do budoucna navyšovalo, mělo by jít podle Kulhánka o reciproční krok.
