Loni 22. dubna Aktuálně.cz informovalo, že Rusko prostřednictvím svého ministra obrany Sergeje Šojgua dopisem důrazně vyzývá Česko k navrácení sochy sovětského hrdiny druhé světové války maršála Rudé armády Ivana Stěpanoviče Koněva. O pět dní později tehdejší šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) Hospodářským novinám řekl, že je připravený zprostředkovat dialog obou stran o osudu sochy. Ten samý den Piráti prohlásili, že by se měla Rusku prodat.
Po roce od intenzivních diskusí, silných prohlášení a výhrůžek se jeví jako jasné jedno. Zatímco tehdy Rusko problematiku označovalo za věc národního zájmu, nyní o sochu nemá zájem. "Od toho incidentu nás ruská strana už nekontaktovala. Kvituju to s povděkem, protože jednání s ruskými diplomaty nebylo nic příjemného," řekl Aktuálně.cz starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
Právě samospráva Prahy 6 v čele se starostou Kolářem stála na počátku sporu, jenž se rozhořel v česko-ruskou krizi. Socha stála na dejvickém náměstí Interbrigády. V září 2019 zastupitelé rozhodli, že na veřejné prostranství nepatří. Vedle zásluh z druhé světové války Koněv roku 1956 násilím rozprášil povstání Maďarů proti komunistickému režimu a o dvanáct let později se podílel na přípravě sovětské invaze do Československa.
Od nátlaku k mlčení
Loni 3. dubna nechal starosta Kolář sochu z náměstí odstranit. Týdeník Respekt poté informoval, že do Prahy dorazil ruský diplomat představující hrozbu pro trojici pražských politiků v čele s Kolářem. Starosta Prahy 6 se několik týdnů s policejní ochranou ukrýval na neznámém místě. Později česká kontrarozvědka zjistila, že příběh o nebezpečí pro Koláře a spol. vzešel z rivality dvou ruských zpravodajců.
"Nemůžeme nečinně přehlížet demolici památníku maršála Ivana Koněva. Žádám o předání památníku Ruské federaci v co nejkratším termínu. Čekáme od Vás informaci, kdy a kde k předání dojde. Pokud řešení této otázky vyžaduje finanční prostředky, jsme připraveni veškeré prostředky uhradit," psal ve zmíněném dopise ruský ministr obrany Šojgu svému českému protějšku Lubomíru Metnarovi (za ANO).
Když však loni v květnu Metnar odpověděl, že nakládání se sochou není v jeho kompetenci, Rusové se odmlčeli. Stejně jako se neozvali starostovi Kolářovi, další dopis kvůli Koněvovi nepřišel ani na ministerstvo obrany. Podobná situace panuje v resortu zahraničí. "Nedošlo k žádnému významnému posunu v debatách kolem sochy maršála Koněva," řekla Aktuálně.cz mluvčí Černínského paláce Zuzana Štíchová.
Česká socha z roku 1980
Bronzová socha maršála Ivana Stěpanoviče Koněva se odhalila na náměstí Interbrigády v Praze 6-Bubenči 9. května 1980 u příležitosti 35. výročí osvobození Československa. Socha představovala Koněva v nadživotní velikosti, jak drží v ruce kytici šeříků. Právě šeříky dávali civilisté příslušníkům Rudé armády při jejím vstupu do Československa v květnu 1945. Autorem sochy je Zdeněk Krybus, podstavec vytvořil Vratislav Růžička.
Téma se mělo otevřít na česko-ruských konzultacích, na jejichž uspořádaní se po napětí kolem sochy a údajné hrozbě pro pražské politiky obě strany dohodly. Vláda Andreje Babiše pro jejich vedení jmenovala šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka. Rozhovory však ani nezačaly. V atmosféře nynější diplomatické krize kvůli ruskému útoku ve Vrběticích je jejich konání vyloučené.
V depozitáři vedle Slovanské epopeje
Obdobně jako opadl ruský zájem o sochu, nekonají se vzájemné konzultace, tak se neděje nic ani na české straně. Sochu vlastní hlavní město Praha, ve správě ji má s dispozičním právem Praha 6. Od samosprávy ji má pronajaté Muzeum paměti 20. století. Instituce je přitom stále na počátku svého vzniku, nemá ani skutečné sídlo. Socha je uložená třeba vedle Slovanské epopeje v depozitáři v Měšicích u Prahy.
Zástupci muzea deklarují, že sídlo by chtěli zbudovat v Domě pážat na Hradčanech. Památkově chráněný objekt patří Praze. Právě tam by měla být k vidění Koněvova socha. "Ano, Muzeum paměti 20. století připravuje expozici, jejíž součástí má být i vystavení sochy v dobovém kontextu," řekl Aktuálně.cz ředitel muzea Jan Kalous.
Jenže ještě ani nezačala rekonstrukce objektu, aby se v něm muzeum mohlo usídlit. Ani není jisté, zda stavební práce započnou ještě letos. "Maximálně se o to s magistrátem snažíme. Byly zpracovány objemová studie a stavebně-technický průzkum objektu. Pravidelně ohledně projekčních a stavebních úprav komunikujeme s Magistrátem hlavního města Prahy," popsal aktuální stav projektu ředitel Kalous.
