Když se čeští policisté rozhodují, jakým způsobem zakročí proti člověku, mají podobně jako jejich kolegové v USA poměrně volné ruce, takřka vše závisí na okolnostech.
Fyzické donucovací prostředky, které může policista během zásahu využít, totiž vyjmenovává zákon o české policii jen neurčitě - hmaty, chvaty, údery a kopy. Zda policista může, či nemůže člověku kleknout na krk, legislativa neurčuje.
"Jednotlivé techniky nejsou v zákoně přímo specifikovány," říká mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík. Neexistuje tedy žádný seznam povolených a zakázaných chvatů, každá situace je výhradně na posouzení policisty.
Ten ale podle Moravčíka musí dbát zásad legality a přiměřenosti. "Policista musí vyhodnotit situaci a dle toho rozhodnout, který donucovací prostředek umožní dosáhnout účelu sledovaného zákonem a je nezbytně nutný k překonání odporu nebo útoku osoby, proti níž zakročuje," vysvětluje Moravčík.
Současně platí, že policista musí dbát toho, aby někomu neublížil víc, než odpovídá povaze a nebezpečnosti toho, čeho se daný člověk dopustil.
"Policista je vždy zodpovědný za intenzitu provedené techniky a dobu jejího působení na pachatele," řekl Moravčík. Dodal však, že je pravda, že se čeští policisté při výcviku učí technikám různých intenzit, a to dokonce až po ty smrtelné.
Zásady přiměřenosti tak mají zajistit, aby člověk, který například policistu nazve vulgárním slovem, nedostal rovnou obuškem po hlavě či kulku do zad. Znovu jde ale o jakási nepsaná pravidla, jejichž porušení by posuzovala až Generální inspekce bezpečnostních sborů a případně soud.
Je to účinná metoda, ale musí mít své meze
Podle výpovědi bývalého policisty, který si nepřál uvést jméno, mezi používané techniky skutečně patří i zakleknutí páteře ležícího člověka, jak jej můžeme vidět na videu ze zatýkání George Floyda. "Je to totiž velmi účinná metoda, jak někoho znehybnit, a právě proto tento chvat používají policisté po celém světě, nejen ti čeští," uvedl bývalý policista.
Zarážející je podle něj však to, jak dlouho policista Derek Chauvin na krku Floydovi klečel - tedy několik minut. Zmíněný chvat by podle něj měl sloužit pouze ke znehybnění člověka do doby, než mu policista dokáže dát na ruce pouta.
A podobně to vidí i Policejní prezidium. "V případě spoutání pachatele tento již nepředstavuje přímé riziko, a není tedy přijatelné působit na něj nepřiměřenou intenzitou," dodává Moravčík.
Francie už chvat zakázala
Americká tragédie není první událostí, po které je tenhle způsob sjednání si poslušnosti pod palbou kritiky. A ani zdaleka to není jen problém USA.
"Nemůžeme říct, že by pro nás byla situace v Americe něčím novým a neznámým," řekl New York Times například francouzský poslanec Francois Ruffin, který se dávno před Floydovou smrtí snažil stejnou policejní praktiku postavit mimo zákon. Nejen v USA a ve Francii, ale například i v Hongkongu je totiž známo hned několik případů, kdy zakleknutí krku policistou přispělo ke smrti zadrženého.
Zdá se však, že to je až vlna násilností a protestů, které nutí některé země některé zažité postupy svých bezpečnostních složek přehodnotit.
Dokázal to francouzský ministr vnitra Christophe Castaner, když v pondělí po vlně protestů oznámil, že francouzská policie už nadále kontroverzní škrticí chvat používat nebude a stejně tak skončí jeho výuka na tamních policejních akademiích.
"Během zatýkání bude zakázáno jakkoliv tlačit na krk či zátylek," řekl Castaner. Nakonec se však rozhodl nezakázat podobně kritizovanou praktiku, při které policisté zatýkaným klečí na hrudi.
Hamáček se k zákazu zřejmě nechystá
Český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na dotaz Aktuálně.cz, zda má v plánu následovat příkladu francouzského ministra a zasadit se o to, aby čeští policisté obyvatelům Česka na krcích neklečeli, neodpověděl. Pouze zopakoval prohlášení policie. Tedy že jednotlivé znehybňující techniky české zákony nijak neupravují a policista musí každou situaci řešit individuálně a podle zákona.
Živá debata o zákazu tohoto zákroku probíhá pochopitelně i v USA. Ostatně podle amerického profesora Setha Stoughtona už řada policejních okrsků chvat zakázala po protiválečných protestech v 60. letech minulého století.
Stoughton je autorem knihy, která pojednává o tom, jak americká policie využívá sílu, a sám je bývalým policistou. Minulý týden veřejně vyzval vedení minneapoliské policie, pod kterou policista Chauvin spadal, aby zakleknutí na krk ve svých příručkách povolilo jen v případech bezprostředního ohrožení života policistů.
Chvat podle něj totiž ani zdaleka nepatří k těm méně rizikovým. "Když se správně využije, může být stlačení krku relativně bezpečné. Problém je ale v tom, že pro policisty je velmi obtížné tento chvat použít správně a současně existuje velké riziko, že ho naopak použijí špatně," řekl Stoughton americké televizi CNN.
To, co policista Derek Chauvin udělal Floydovi, podle něj rozhodně nebylo v souladu s žádným manuálem. "Bylo to šílené a v té situaci naprosto nevhodné," řekl Stoughton s odkazem na to, že policista na Floydově krku klečel několik minut i přes jeho neustálé stížnosti, že nemůže dýchat, a prosby, aby ho nezabíjel.
V Minneapolisu nic zvláštního
Američtí novináři v posledních dnech z minneapoliských záznamů vyčetli, že tamní policisté kontroverzní zákrok použili celkem 428krát, z toho 280krát proti Afroameričanům a jen 104krát proti bělochům. Celých čtrnáct procent lidí, kterým policisté na krku klečeli, při tom ztratilo vědomí.
Chauvin byl za své chování obviněn z vraždy a tři další policisté, kteří byli zásahu přítomni a nijak nezasáhli, jsou obviněni z toho, že tomuto trestnému činu napomáhali.
Podle advokáta Pavla Uhla by policista pravděpodobně skončil před soudem, i pokud by se naprosto stejná událost stala v Česku. Případ by každopádně nejprve posuzovala Generální inspekce bezpečnostních sborů a poté státní zástupce. "Přichází v úvahu trestný čin ublížení na zdraví s následkem smrti a zneužití pravomoci úřední osoby. Pokud by se to státní zástupce rozhodl obžalovat, rozhodl by soud," říká Uhl.
Soudce by podle něj pak musel odpovědět na otázku, zda byl policistův zákrok přiměřený svému účelu. "Je to otázka přiměřenosti, která vyplývá z právního řádu jako celku, ale nelze k ní napsat nějaký návod. Zákony jsou prostě psány obecně a není možné říct, že v téhle situaci už je možné klečet na krku, kdežto v téhle situaci jenom na hrudi," vysvětluje Uhl.
Přečtěte si, jaké donucovací prostředky mohou policisté podle českého zákona o policii využívat:
Zákon č. 273/2008 Sb.
HLAVA IX
POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A ZBRANĚ
§ 52
Donucovací prostředky
Donucovacími prostředky jsou
a) hmaty, chvaty, údery a kopy,
b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
c) obušek a jiný úderný prostředek,
d) vrhací prostředek mající povahu střelné zbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícími účinky,
e) vrhací prostředek, který nemá povahu zbraně podle § 56 odst. 5,
f) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla,
g) vytlačování vozidlem,
h) vytlačování štítem,
i) vytlačování koněm,
j) služební pes,
k) vodní stříkač,
l) zásahová výbuška,
m) úder střelnou zbraní,
n) hrozba namířenou střelnou zbraní,
o) varovný výstřel,
p) pouta,
q) prostředek k zamezení prostorové orientace.
