Praha - Prezident Václav Klaus se oficiálně rozloučil s hejtmany. Česko za necelý měsíc čekají krajské volby a regionální vlády se budou měnit.
Třináctka hejtmanů - až na jednu výjimku z ODS - složila na Hradě účty, které se minimálně v jednom ohledu nijak nelišily od těch, které skládali jejich předchůdci. A to v neschopnosti prosadit zákony vzniklé v regionech.
Poslanci nás ignorují, dostanou políček
Kraje sice dostaly do vínku podíl na českém zákonodárství, avšak po osmi letech se hejtmani shodují, že v tomto ohledu nejsou zcela úspěšní.
Teoreticky se cítí být připraveni, překážky ale vidí v samotné sněmovně. Poslanci je prý ignorují. A to přesto, že současné rozložení sil v parlamentu je pro kraje nadmíru příznivé.
Hejtmani se shodují, že politická příslušnost nehraje roli. Proti se prý staví obě nejsilnější strany. "Parlament naše návrhy převážně zamítá. Přitom si nemyslím, že by byly nekvalitní. Jen tato cesta ještě nepatří mezi zavedené. Je zde prostor, kde by v budoucnu měly kraje přidat," konstatoval hejtman libereckého kraje Petr Skokan (ODS).
- Čtěte také: Víme, kde se žije v Česku nejlépe: V Pardubicích
Během středečních návštěv u primátora Prahy Pavla Béma i prezidenta Klause vyťali poslancům pomyslný políček. "Žádáme poslance všech parlamentních stran, aby zanechali hádek, vzájemného osočování a malicherných politických sporů a zaměřili se na práci zákonodárného sboru a řešení skutečných problémů země," vzkázali do Sněmovní ulice.
Úspěch? Změna názvu kraje
Komunikace se zákonodárci je podle nich komplikovaná. "Jediné, co se nám vlastně podařilo prosadit, je změna některých názvů krajů," komentoval s nadsázkou hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS).
Přitom podle české legislativy mají kraje nárok do zákonodárství zasáhnout. Pokud znění zákonu schválí jejich zastupitelstvo, musí se jím sněmovna zabývat. Kraje ale tvrdí, že naráží na odpor Prahy, která si do svého privilegia nechce nechat regionálními vládami zasahovat.
"Praxe vypadá tak, že pokud je zákon navržen krajem, znamená to pro něj body mínus. Průchodnější je, když hejtmanství osloví přímo ministra," uvedl Jiří Němec, který předsedá komisi pro veřejnou správu Rady Asociace krajů.
- Čtěte také: Jak úspěšné jsou kraje v řízení škol?
Patnáct pokusů, jeden úspěšný
A nezdarů je přehršle. Například Jihomoravský kraj během osmi let navrhoval patnáct zákonů nebo jejich novel. Uspěl jen jednou.
"Sněmovna nám schválila jen zákon o střílení špačků. Asi si řekli, že jsme vinařský kraj, tak to k nám patří. A i to lze považovat za zázrak," líčí své zkušenosti jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.
"Myslím, že i ostatní naše návrhy nebyly špatné, vychází z praxe. V Praze ale převládá názor, že na úrovni krajů nemůže vzniknout dobrý zákon a naše snaha je brána s nadhledem," uvedl jediný zástupce lidovců mezi hejtmany.
Aby kraje dosáhly svého, musí se stát lobbisty. Podle Juránky by například nikdy nedošlo k změně hranic mezi moravskými kraji, kdyby hejtmani nepřenechali iniciativu skupině poslancům.
Liberecký boj o soud
Své si v prosazování zákonů užil také kraj liberecký. Dlouhodobě se snaží o vytvoření podmínek pro zrovnoprávnění krajů, pokud jde o soudnictví.
V současnosti sídlí krajské soudy jen v osmi krajských metropolích. V ostatních, kam patří i Liberec, jsou jen pobočky. A Liberečtí už nechtějí být krajem "druhé kategorie", v čemž mají podporu i u ostatních regionů se stejným handicapem.
Liberecký zákon se dosud nedostal do programu jednání sněmovny. Za vlády sociální demokracie čekal marně na projednání dva a čtvrt roku. S parlamentními volbami byl smeten ze stolu.
Ne jinak k němu ovšem přistoupil současný parlament v čele s ODS. Na pořad jednání se nedostal ani po roce a půl, co leží na organizačním výboru sněmovny, který její program připravuje.
O pohledu poslanců na hejtmany hovoří i spor kolem zavedení elektronického mýtného. Hejtmani chtěli, aby linkové autobusy, které si kraje objednávají, nemusely platit mýtné. Neuspěli.
Fakta:
Kraje a zákony
- Krajům se doposud podařilo prosadit tři, čtyři maličkosti.
- Kromě střílení špačků na vinicích to je například novela zákona o památkové péči, kdy chtěli uzákonit povinnost památkářů vyjadřovat se ve správním řízení v termínech, jako to mají ostatní úřady. Úspěšní byly i se změnou zákona oposuzování vlivu stavby na životní prostředí.
- Poslední zákonodárné snahy ohlásil před několika dny Královehradecký kraj. Jeho zastupitelé chtějí zákon, který by zabránil sporům blokujícím stavby silnic. Kdo ho však poslanců předloží není dosud rozhodnutu. Královehradečtí spekulují, zda by přeci jen neměl větší šanci na úspěch, kdyby to nechali raději na poslancích z regionu.
"Chtěli jsme vystoupit v parlamentu se svými připomínkami. Zablokovali to," vzpomněl středočeský hejtman Petr Bendl z ODS.
Pokud hejtmani zákon sami nenavrhují, musí poslance žádat o slovo. A to i v případě, že se zákon krajů přímo dotýká.
Poslanci: Rivalita? Ani náhodou
Poslanci však potíže hejtmanství vidí jinak.
"Necítím to tak, že bychom na kraje pohlíželi z výšky a apriori jejich návrhy odmítali. Jejich zákony skutečně nemají legislativní kvalitu," brání se nařčení regionálních vlád šéf ústavně právního výboru Marek Benda z ODS.
Návrhy podle něj trpí tím, že se jednostranně upínají k dílčímu problému a neřeší dopady v celé jejich šíři. A v konkurenci s vládními návrhy zákonů pokulhávají.
"Vláda se na rozdíl od krajů snaží zájmy všech stran vyvážit a tak předkládá již hodně vydiskutovaný kompromis, který je pro většinu skousnutelný," míní Benda.
Naschvály, zbytečné obstrukce nebo nechuť zákonodárců dělit se o priority odmítá i šéf poslanecké sněmovny. "Kraje dělat zákony ještě neumí, chybí jim spíš zkušenosti. Mnoho jejich návrhům zákonů chybí náležitosti, bez kterých je organizační výbor ani nemůže sněmovně předložit," reagoval Miloslav Vlček (ČSSD).
