Závod s časem: Chceme se domluvit, tvrdí strany o volebním zákonu. Neví ale jak

Radek Bartoníček Michaela Endrštová Radek Bartoníček, Michaela Endrštová
5. 2. 2021 11:43
Po rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil části volebního zákona, politici dumají nad tím, jak tento zákon opravit. Moc času nemají, protože volby do sněmovny jsou už na podzim a na změně se musí shodnout sněmovna, ovládaná vládními stranami, tak Senát, v němž má většinu opozice. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, jak to vypadá v jednotlivých stranách.
Poslanci musí při schválení změny volebního zákona myslet na to, že zvolené řešení musí vyhovovat i většině senátorů.
Poslanci musí při schválení změny volebního zákona myslet na to, že zvolené řešení musí vyhovovat i většině senátorů. | Foto: ČTK

Klíčová budou především stanoviska ANO, ODS, KDU-ČSL a Starostů a nezávislých. ANO má totiž zdaleka nejvíce poslanců a s pomocí několika hlasů by tak mohlo ve sněmovně prosadit své řešení volebního zákona. Aby ale platil, je potřeba také souhlas Senátu, kde mají přibližně stejnou sílu kluby ODS, KDU-ČSL a Starostů a nezávislých, zatímco vládní ANO a ČSSD mají jen několik senátorů.

Předseda ANO a premiér Andrej Babiš, jehož slovo bude zásadní, toho zatím mnoho ke změně volebního zákona neřekl. Ze všeho nejvíce dává najevo nesouhlas s postupem Ústavního soudu a neustále opakuje, že s rozhodnutím nesouhlasí. Jestli se ale bude snažit najít řešení a kompromis se senátory, se teprve uvidí. "Nebudu se k tomu vyjadřovat. My si to musíme v rámci hnutí promyslet. Dvacet let tady platila pravidla pro volby a teď je někdo na poslední chvíli mění. Pro mě je to účelová záležitost, která samozřejmě hlavně sleduje poškození našeho hnutí," prohlásil Babiš v pátek dopoledne.

Odborníci však upozorňují, že rozhodnutí Ústavního soudu má pro ANO nevýhody i výhody. Pokud se politici domluví na kompromisu, s největší pravděpodobností i velké strany jako ANO získají méně mandátů než podle už neplatného volebního zákona. Zároveň ale mohou posílit strany menší, které může brát Babiš jako spojence pro příští možnou vládu. Tedy například sociální demokracii, komunisty a SPD, případně další strany.

Za ANO vystupuje nyní především předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který má právnické vzdělání a bude mít do konečného návrhu za hnutí co říci. Deníku Aktuálně.cz sdělil, že ho napadají minimálně čtyři varianty, jak situaci řešit - ani jednu ale neřekl. Je ale zřejmé, že bude prosazovat úpravu, která by ANO co nejvíce vyhovovala. "Nyní můžu říci jen to, že se v zájmu nás i budoucích českých politiků budu bít o maximální zachování většinových prvků v rámci mantinelů poměrného systému, které určil Ústavní soud," sdělil Vondráček.

Z jeho dalších slov jsou patrné dvě věci. Vondráček se vyslovil pro zavedení  "bonusu pro vítěze voleb", aby měl podle něj vyšší šanci sestavit vládu. Vondráček tvrdí, že mu přitom nejde o jeho hnutí ANO, které bylo vítězem posledních voleb a vede i v dosavadních průzkumech veřejného mínění, i když je koalice Pirátů a STAN v posledních měsících dohání. Chce prý, aby tuto výhodu měly vítězové voleb třeba i za deset či dvacet let.

Zároveň je pro určení hranice, kterou bude muset překonat ten, kdo půjde do voleb v koalici. Ústavní soud totiž takové hranice zrušil, zůstal jen limit pěti procent, který musí překonat každé uskupení, které chce zasednout ve sněmovně. "Mohou vznikat koalice z několika menších extremistických stran, které by pak měly větší šanci se dostat do Poslanecké sněmovny," varuje Vondráček, pokud bude i pro koalice hranice jen pět procent. Před zásahem Ústavního soudu musela dvojkoalice získat 10 procent hlasů, trojkoalice 15 procent a koalice čtyř či více stran nejméně 20 procent.

Druhou nejsilnější stranou ve sněmovně je ODS, která má 23 poslanců a stejný počet senátorů. "Když bych měl definovat svou pozici, tak by vypadala takto: Chceme se domluvit a chceme stabilní řešení. Osobně upřednostňuji větší svázanost volených zástupců s regiony, proto budu prosazovat zachování stávajících obvodů (14 krajů, pozn. red.). Debatu povedeme o následném přepočtu hlasů na mandáty. Do jednání chceme jít ve shodě s koaličními partnery," popsal Aktuálně.cz předseda ODS Petr Fiala, který ale nechtěl být konkrétnější.

Dodal, že jeho cílem je, aby dohoda s dalšími stranami nebyla dočasným modelem, ale znamenala dlouhodobé a stabilní řešení pro Česko. "Na nalezení podoby, která bude vyhovovat sněmovně i Senátu, máme dva měsíce, což pokládám za velkou výzvu. Naším jednoznačným úkolem je domluvit se," řekl.

Lidovci mají vlastní návrh ve sněmovně, vláda ale asi přinese svůj

Konkrétnější byl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který má sílu především v Senátu. Lidovecký klub s nezávislými má celkem 12 členů. "Pro nás je základem návrh novely volebního zákona, který jsme předložili do sněmovny," řekl Aktuálně.cz.

Tento návrh lidovečtí poslanci rozeslali v listopadu 2019, vláda k němu zaujala nesouhlasné stanovisko o měsíc později a od té doby leží dokument ve sněmovně, aniž by začalo alespoň první čtení. Lidovci se snaží se svým návrhem dosáhnout především toho, aby hlas každého voliče, bez ohledu na to, zda volil úspěšnější či méně úspěšnou stranu, měl stejnou váhu.

V návrhu zákona si v obecné části pomáhají příkladem z voleb v roce 2006.  "Do sněmovny bylo tehdy zvoleno 5 stran - ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Strana zelných. Uvedené strany získaly celkem 5 029 823 platných hlasů. KDU-ČSL získala 7,69 procenta z celkového počtu, čemuž by odpovídal zisk alespoň 15 mandátů. KDU-ČSL jich však získala pouze 13. Naproti tomu ODS získala 81 mandátů, ačkoli dostala 37,63 procenta hlasů a při dodržení principu poměrného zastoupení by tak měla získat 75 mandátů," vysvětlují lidovci.

"Pokud jde o samotné počítání volebních výsledků a mandátů, návrh novely říká: Součet platných hlasů pro strany, hnutí a koalice, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem poslanců. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na dvě desetinná místa je volebním číslem. Celkový počet platných hlasů se dělí volebním číslem a straně, hnutí nebo koalici se přidělí tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů," stojí dále v návrhu. 

"Chtěli bychom, aby se Poslanecká sněmovna při druhém čtení tohoto návrhu novely zákona rozhodla, jak ji změní. Druhou možností je, že by vláda připravila vlastní návrh, ovšem bylo by to pod extrémním tlakem. Na našem návrhu jde zcela reálně stavět, vyhovuje to plně i tomu, co Ústavní soud ve svém nálezu popsal," řekl Jurečka.

Ovšem podle toho, co ve čtvrtek řekl Vondráček, který jednal s předsedou vlády Andrejem Babišem, hnutí ANO bude upřednostňovat vlastní návrh vlády. "Volební novelu, která bude reagovat na nález Ústavního soudu, by měla předložit vláda," řekl Vondráček, že autorem návrhu má být ministerstvo vnitra.

Vedle lidovců mají svou sílu v Senátu také Starostové a nezávislí, a to ještě větší než KDU-ČSL. STAN se svými 24 senátory může rozhodování Senátu hodně ovlivnit, navíc předsedou klubu je Petr Holeček, který vystupoval ohledně stížnosti k Ústavnímu soudu velmi aktivně.

"Hlasy voličů mají mít v poměrném volebním systému stejnou váhu, což dosavadní volební systém neumožňoval a malé strany potřebovaly pro zisk poslaneckého mandátu více hlasů než strany velké. Za klíčové považujeme i zrušení klauzule, která deformovala rovnou politickou soutěž a omezovala spolupráci politických uskupen," říká Holeček.

Co ale přesně bude STAN prosazovat, jeho politici zatím neprozradili. "Jsme pro takovou změnu volebního zákona, která bude spravedlivá pro všechny občany naší země a každý volič v letošních volbách bude mít stejnou váhu hlasu a nebude se cítit volebním systémem bitý," uvedl předseda hnutí Vít Rakušan.

Ten bude určitě na řešení spolupracovat s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem, podle kterého by šlo najít řešení velmi rychle - pokud by sami politici skutečně chtěli. "Docela mě mrzí, jak někteří politici zamlžují své možné stranické zájmy slovy, jak těžké a zdlouhavé je schválit změny potřebných paragrafu, které zcela správně zrušil Ústavní soud," řekl Bartoš Aktuálně.cz a odkázal na stranický web, kde si lze přepočítat volební hlasy na mandáty podle různých metod.

Piráti podle Bartoše preferují variantu, při které zůstanou samosprávné kraje jako volební obvody. "Počet mandátů pro strany by se měl počítat z celorepublikového výsledku, ideálně rovným podílem. Přitom by se přidělené mandáty rozdělovaly do krajů tak, aby byl co nejmenší rozdíl mezi váhou hlasu voliče v krajích," uvedl Bartoš v narážce na to, že například hlas voliče z malého Karlovarského kraje má ve skutečnosti menší hodnotu než hlas voliče z velkého Středočeského kraje. 

Důležité slovo budou mít i komunisté, kteří mají 15 poslanců a dlouhodobě vládu podporují. Jejich předseda Vojtěch Filip dává najevo, že by nejraději do voleb žádnou změnu nedělal. "Bylo by lepší, kdyby se změna ve volebním zákoně řešila až po volbách. Vnímáme to jako vměšování do probíhající volební kampaně. Nechápu, proč soud udělal velký tlak na sněmovnu před volbami," prohlásil Filip, který dal zároveň najevo, že se bude snažit k kompromis při jednání s dalšími stranami. 

Jasněji by mělo být ohledně toho, podle jakého zákona půjdou lidé k volbám, po jednání zástupců stran v příštím týdnu. Schůzka je naplánovaná na úterý odpoledne, po skončení se poprvé ukáže, kdo a jak z politiků má ohledně návrhu řešení k sobě blízko či daleko.

 

Právě se děje

Další zprávy