ODS s ČSSD nás válcovaly, vzpomíná Kasal, který bojoval v roce 2000 proti změně voleb

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
4. 2. 2021 18:06
Bývalý poslanec KDU-ČSL Jan Kasal patří mezi pamětníky, v roce 2000 bojoval proti změně volebního zákona, kterou prosadily tehdy dominantní ODS s ČSSD. Ústavní soud mu dal nyní za pravdu, ale Kasal moc nadšený není. "Jsem smutný z toho, že změna nepřišla dříve," sdělil Aktuálně.cz Kasal. Nyní je součástí týmu trojkoalice s ODS a TOP 09, který finišuje s volebním programem.
Bývalý předseda KDU-ČSL Jan Kasal (na snímku z března 2019)
Bývalý předseda KDU-ČSL Jan Kasal (na snímku z března 2019) | Foto: ČTK

Vzpomenete si občas na léta kolem roku 2000, kdy ODS a ČSSD přes váš ostrý nesouhlas změnily volební zákon?

Samozřejmě. Vybavuji si, jak jsme tehdy dělali všechno pro to, aby nebyl volební zákon změněn, ale nebyli jsme vyslyšeni. Byl to přitom jednoznačně právní paskvil. Bohužel jsme jen viděli v očích Václava Klause a Miloše Zemana velkou aroganci, s kterou nás v té době válcovali. 

Nyní tedy Ústavní soud v čele s Pavlem Rychetským rozhodl, že tehdejší změna zákona byla nespravedlivá, protože hlasy voličů neměly stejnou váhu. Kdo například tehdy volil velké strany jako ČSSD a ODS, tak jeho hlas měl větší sílu než hlas voličů menších stran.  

Jenže paradoxní je to, že na tehdejším válcování se podílel právě i Pavel Rychetský a mnozí další. Byla to opravdu hodně trpká zkušenost. Všichni novátoři a političtí konstruktéři by si z toho měli vzít příklad do budoucnosti, kdyby měli podobné choutky jako politici ČSSD a ODS v roce 2000. Jsem opravdu rád, že se vracíme nyní do normálu.

Nemluvil jste v posledních dvaceti letech na toto téma s panem Rychetským?

Nemluvil. Bavili jsme se o spoustě věcí, ale řeknu vám, že jsem neměl odvahu ho týrat dotazem na jeho postoj k volebnímu zákonu. Myslím, že už dávno dospěl k názoru, že to prostě byla… jak to nazvat… no, řekněme mírně, že chyba. A těch chyb bylo v opoziční smlouvě mezi ČSSD a ODS podstatně víc. Nešlo zdaleka jen o volební zákon, kterým si obě strany chtěly rozdělit republiku tak, že nikdo jiný by už neměl šanci.

Co vám tedy ještě tehdy vadilo?

Že si řekli, že jeden bude vládnout a druhý mu to umožní, to mi v podstatě nevadilo. Ale vezměte si, že tyto strany si tehdy rozdělily i důležité funkce ve státě. Podle opoziční smlouvy měl mít Nejvyšší kontrolní úřad ten, kdo vládne, zatímco antimonopolní úřad ten, kdo je v opozici. To mi hodně vadilo. A ještě jedna věc mi vadila.  

Jaká? 

Že tehdejší prezident Václav Havel hned napoprvé kývl na dohodu ČSSD a ODS.

Měl ale jinou možnost? Mohl vládnout někdo jiný než tyto dvě strany?

My jsme ho tehdy žádali a velmi prosili, ať ještě počká, protože jsme potřebovali prostor na vyjednávání s ČSSD a Unií svobody. Pamatuji si na velmi frustrující rozhovor s panem prezidentem, kdy já, tehdejší předseda strany Josef Lux a ještě Miloslav Výborný jsme opravdu prosili, jestli by mohl ještě počkat. Bohužel. Už je to minulost.

Co se dělo v době Kasala a opoziční smlouvy ODS s ČSSD

Rozhovor s Janem Kasalem se týká především přelomu století, kdy české politice dominovaly dvě strany a také dva politici - předseda ODS Václav Klaus a předseda ČSSD Miloš Zeman. V roce 1998 proběhly volby do Poslanecké sněmovny, které vyhrála ČSSD s 32,3 procenty hlasů, druhá ODS měla 27,7 procenta hlasů. Další strany byly o hodně za nimi - třetím komunistům dalo hlas 11 procent voličů, čtvrtým lidovcům 9 procent.

Za této situace si dvě největší strany rozdělily moc v zemi uzavřením tzv. opoziční smlouvy (oficiální název zněl Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD a ODS).

Smlouva zaručila podporu menšinové vládě ČSSD v čele se Zemanem na celé čtyři roky (1998-2002). ODS se zaručila, že nevyvolá po celé volební období hlasování o nedůvěře Zemanově vládě s tím, že předsedou sněmovny byl zvolen Václav Klaus. Oba předsedové se dohodli rovněž na změně volebního zákona, která by vyhovovala největším stranám.

Jan Kasal patřil k předním členům KDU-ČSL, od roku 1992 byl prvním místopředsedou strany, po úmrtí Josefa Luxe byl v letech 1999-2001 předsedou strany. Kromě toho zastával v tehdejších letech posty předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL, několikrát byl místopředsedou  sněmovny.

Stejně jako někteří další opoziční politici vystupoval mimo jiné proti změně volebního zákona. Jeho vystoupení je možné si přečíst ve stenozáznamu z 19. května 2000, kdy se konalo druhé čtení návrhu zákona. Návrh byl ve sněmovně definitivně schválen 26. května 2000, kdy pro něj hlasovalo 117 poslanců, ke schválení stačilo 82 hlasů. Následně 26. června schválili zákon senátoři, prezident Václav Havel ale zákon odmítl podepsat. "Hodnotím ho jako zcela účelově vykonstruovaný… Znamená deformaci volebního systému ve prospěch silných politických subjektů," napsal mimo jiné ve svém stanovisku. Dne 10. července 124 poslanců veto prezidenta přehlasovalo.

Když v roce 2002 skončila nadvláda ODS a ČSSD, Jan Kasal se stal místopředsedou sněmovny a byl jím až do roku 2010. V tomto roce se konaly volby, které skončily pro lidovce fiaskem - vůbec se do sněmovny nedostali. Vrátili se do ní po dalších volbách v roce 2013, kdy už Kasal nekandidoval. Dodnes si ale zachoval ve straně silný vliv a dobré vztahy s vedením.

Minulost, kdy šlo o tak zásadní věc jako opoziční smlouvu. Mohla ale vzniknout vláda vás, tedy KDU-ČSL s ČSSD a Unií svobody? Tehdy se to tak nerýsovalo.

My jsme se s Unií svobody dohodli, že do takové vlády půjdeme, ale nakonec hlas Jana Rumla rozhodl, že unie do toho nepůjde. Pochopitelně, Miloš Zeman (tehdy ČSSD) nejednal jen s námi, ale paralelně také s Václavem Klausem (tehdy ODS). Zrovna teď se dívám na Malou Stranu a vybavuji si, jak jsem tehdy na Malé Straně potkal v době vyjednávání Miroslava Macka z ODS. A ten mi s úsměvem říkal: "My už to máme s Milošem Zemanem dohodnuté."

Musím ještě vzpomenout osud Čtyřkoalice, kvůli které podle mnohých změna volebního zákona nastala. Jednu chvíli se přitom zdálo, že právě Čtyřkoalice je schopna konkurovat tehdy dominantním ODS a ČSSD. Proč se podle vás rozpadla?

Byla to velká škoda. Místo vize zvítězily osobní ambice některých lidí. Po smrti Josefa Luxe jsem chtěl pokračovat v jeho vizi, kdy toužil po uskupení typu CDU/CSU v Německu. Jenže jsem na sjezdu KDU-ČSL v roce 2001 prohrál, předsedou byl zvolen velmi těsně Cyril Svoboda. A vše se vydalo jiným směrem.

Ale Čtyřkoalice měla více problémů.

Hlavní problém byl patrně v tom, že se vyměnili lidé nejen ve vedení naší strany. Například v Občanské demokratické alianci (ODA) skončil v čele Daniel Kroupa a Jan Ruml v Unii svobody. Přitom my jsme chodili svým způsobem do jednoho kostela, rozuměli jsme si.

Prezident má špehy, chtěl zabránit v rozsudku Ústavnímu soudu

Vraťme se k rozsudku Ústavního soudu. Neudělal jste si po vyhlášení přece jen nějakou malou oslavu?

Ne. Už proto ne, že návrat do normálu nebude vůbec jednoduchý. Uvidíme, jak budou jednání od příštího týdne vypadat. Byť jsme v KDU-ČSL připravili návrh zákona, který by vše zohledňoval. 

Času mnoho není.

Ano, sám si říkám, proč Ústavní soud neudělal změnu před rokem, ale až teď. Novela volebního zákona se mohla připravovat ve větším klidu než v situaci, když prezident Miloš Zeman naprosto nesmyslně vyhlásil volby už nyní. 

Proč to podle vás udělal?

Myslím, že nepochybně tušil, co Ústavní soud chystá. Má své špehy, doufal, že vyhlášením voleb zabrání Ústavnímu soudu, aby volební zákon změnil. Naštěstí se mu to nepovedlo.

Na rozhodnutí posléze prudce reagoval premiér Andrej Babiš.

Odpovědný premiér by měl hledal cestu, aby problém co nejrychleji a nejrozumněji vyřešil. A ne, aby takto kritizoval Ústavní soud. Byla to typická "andrejovina", kdy ničemu svým projevem neprospěl. Ústavní soud měl mezi lidmi ještě docela respekt. Pokud ale předseda strany, která má ještě 25 procent příznivců, hovoří o politizaci soudu, tak je to naprostý nesmysl. Škoda. Čemu potom mají lidé věřit? Já jsem byl leckdy z rozhodnutí Ústavního soudu rozpačitý, ale nikdy jsme proti tomu neprotestovali. Je to prostě konečná. A kdo chce, může se obrátit k evropskému soudu, ale toto není ten případ.

A jaký pocit z rozhodnutí soudu jste měl vy jako politik malé strany?

Spíš jsem cítil určitou formu zadostiučinění. A také smutek, že zákon nezměnili dřív. A ještě i velkou lítost, protože život v České republice se mohl vyvíjet úplně jinak, kdyby zákon nebyl.

V čem například jinak?

Kdyby tehdy nebyl volební zákon upravený, tak by tady například určitě byla déle vláda Mirka Topolánka. ODS, KDU-ČSL a Strana zelených měli ve sněmovně většinu, nebyli by žádní přeběhlíci a vláda by v pohodě dovládla. Včetně toho, že by nepadla v době, kdy Česká republika měla předsednictví Evropské unie. Dále by pravděpodobně nevznikla TOP 09 ani Věci veřejné, život by šel úplně jinak. Koalice zmiňovaných tří stran měla podle mě dobře našlápnuto. Místo toho nastaly velké problémy.

Nicméně sám víte, že i kolem této Topolánkovy vlády byly různé problémy.

Myslím, že to ale byla celkově úspěšná vláda. Mimochodem si vedla v čele EU velmi dobře, myslím, že tehdejší rozhodnutí předsedy ČSSD Jiří Paroubka tuto vládu shodit bylo hloupé a nespravedlivé. 

Občas slyším hlasy, jestli vaše KDU-ČSL neudělala chybu, že úzce spolupracovala a spolupracuje s ODS. 

Mně připadá daleko přirozenější, když je KDU-ČSL v pravicové vládě, kde prosazuje sociálně citlivou politiku, než být v nějaké levicové vládě, která se vždy snaží o větší zásahy státu do života lidí. Jako křesťanský demokrat nejsem pro levicové vlády. 

Ale i v takových vládách jste byli. Například dva roky po změně volebního zákona jste šli do vlády ČSSD s premiérem Vladimírem Špidlou. 

Ano, byly doby, kdy se tomu prostě nedalo vyhnout. Třeba v roce 2002.

Teď občas slyším od některých vašich spolustraníků obavu, jestli se značka KDU-ČSL v trojkoalici s ODS a TOP 09 nerozplyne.

Nemám tuto obavu. A myslím, že si naši partneři jak z ODS, tak TOP 09 uvědomují, jak je KDU-ČSL důležitá, jak jsou důležití naši tradiční voliči. Také proto hledáme takový programový průnik, aby se v něm skutečně našli naši voliči i voliči ODS a Topky. Jinak by neměla naše trojkoalice smysl.

Neříkáte si, jestli si to ODS ještě nerozmyslí, jestliže po zásahu Ústavního soudu by pro ni mohlo být možná výhodnější jít samostatně?

Jsem přesvědčený, že spolu vydržíme. Jiná cesta není. Navíc jsem u nás ani u partnerů z ODS a TOP 09 nezaznamenal, že by nechtěli jít v trojkoalici do voleb. 

Čili obavy nemáte.

Samozřejmě jsou programová jednání, kterých se účastním, složitá. Ale my se snažíme, aby náš společný program do voleb byl programem, který by mohla následně provádět i naše vláda.  

Je z vás cítit optimismus. Myslíte si, že se hnutí ANO a Andrej Babiš blíží k porážce?

To bych neřekl. Poslední průzkum veřejného mínění ukazuje, že ANO má stále šanci uspět, mohlo by spolupracovat s KSČM a jistit se SPD Tomia Okamury. Bude to ještě hodně zajímavé.

Vy jste pamětník a zároveň člověk, který je i teď u mnohých důležitých věcí v politice. Když se ohlédnete za svým životem v politice, převládá u vás lítost nad tím, co se v této zemi nepodařilo, nebo spíše radost z toho, co se podařilo?

Jsem přesvědčený, že Česká republika nedopadla vůbec špatně. Podívejte se do Polska a Maďarska. A to jsme se na rozdíl od těchto zemí ještě dělili se Slováky. První roky byly velmi komplikované, zatížené debatou o rozdělení, "pomlčkovou válkou" a dalšími věcmi.

Někteří lidé ale nejsou spokojeni s tím, jak to tady 30 let vypadá. 

Hospodářsky jsme ale nedopadli nijak špatně. Stejně jako politicky. Vezměte si, že jsme brzy byli v NATO, Slovensko z první vlny dokonce vypadlo. Do Evropské unie jsme už vstoupili společně. Vidím za posledních třicet let hodně pozitivních věcí.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Dálnice D35 mezi Přáslavicemi a Velkým Újezdem je po opravě průjezdná už oběma směry. Ve směru na Brno se jezdí od 15:00, od 21:30 i na Ostravu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy