Brno - Trauma, úzkost, deprese. Tak popsali znalci z oboru psychologie a psychiatrie, jak se dnes cítí rodiče dětí zaměněných v třebíčské porodnici.
Dnes zřejmě naposledy předstoupili aktéři sledované kauzy před soud. Manželé Čermákovi jsou v soudní síni oba, Jaroslava Trojanová přijela sama. Dnes naposledy jdou s kůží na trh a veřejně odhalují to, co zatím neprožil nikdo v Česku.
A od nemocnice v Třebíči, která jim děti vyměnila, žádají odškodné dvakrát 6 milionů. To je absolutně nejvyšší částka, o které se ve sporu se zdravotníky v Česku kdy jednalo, aniž by poškození utrpěli vážnou a trvalou fyzickou újmu.
Znalkyně z oboru psychologie Jana Kocourková dnes před soudem potvrdila, že soudem přiznaná finanční satisfakce může rodinám pomoci vyrovnat se s pocitem křivdy, kterou jim nemcnice způsobila.
"Peníze mohou přinášet satisfakci nejen samy o sobě. Jsou důkazem, že jim někdo způsobil křivdu. To, že posuzovaní žádají peníze, není abnormální. Každý by pociťoval pocit křivdy a bojoval o odškodnění," uvedla psycholožka.
Se smrtí to srovnat nelze
Kocourková je přesvědčena, že všichni čtyři rodiče mají dodnes trauma. Trpí depresivními stavy a úzkostmi, ač k tomu nikdy dříve neměli sklony.
"Je to tak kuriózní případ, že je těžké hledat srovnání. Lze ale předpokládat, že takto těžce by tu situaci prožíval každý člověk," říká Kocourková.
Trauma v situaci, kdy rodinám zamění dítě, je podle ní rozhodně větší než v případě rozvodu nebo ztráty zaměstnání.
I harmonická rodina, která po vleklé nemoci přijde o dítě, se může podle znalkyně s totuto situací vyrovnat lépe, než jak by se vyrovnala se záměnou. Srovnávání se smrtí ale podle psycholožky není na místě. "Je to ještě jiné trauma," upřesnila.
Čermákovi psycholožce přiznali, že již několikrát uvažovali o rozvodu. Jan Čermák v poslední době holduje alkoholu. "Piji, abych na to všechno nemusel myslet," řekl Čermák soudci.
Ve hře jsou miliony odškodného
O něco lepší se zdá být situace v druhé rodině. Trojanová s Brožou plánují druhé dítě a časem i svatbu.
Zaměněné holčičky se sice podle neurologa vyvíjejí normálně, psycholožka ale upozornila, že změna pečujícího rodiče v jednom roku dítěte vždy zanechá stopy.
Hůře je na tom Nikola, vlastní dcera Čermákových. Podle posudku má emočně labilní a dráždivé projevy. Děti můžou podle psycholožky do budoucna trpět pokaždé, když se budou muset odpoutat od milované osoby - při nástupu do školky nebo při rozchodu s partnerem.
Časem se budou muset vyrovnat s tím, co se jim stalo. A také s tím, co o nich před soudem prohlásili jejich rodiče. Že "původní" dítě stále milují více než biologické.
"Ten blok v lásce ke svému vlastnímu dítěti nemá žádné racionální vysvětlení, jednoduše vyplývá z traumatu. První rok dítěte je velmi významný, zakládá vazbu na biologických základech díky kojení a těsným fyzickým aktivitám," snaží se soudu vysvětlit psycholožka, proč rodiče těžce hledají lásku k vlastním dcerám.
Ať už samosoudce rodinám přizná deset milionů nebo jen pár set tisíc, v jednom mají rodiny jasno. Jejich životy budou navždy poznamenané.
"Úplně zapomenout se nedá. Připravili mě o jednu dceru a o rok života druhé," opakuje Jaroslava Trojanová to, co řekla mnohokrát před soudem i novinářům.
Obojí rodiče zakusili něco, co do té doby nikdo v Česku. Nejprve šok z toho, že rok vychovávali cizí dítě. Pak zděšení, že to svoje pravé nedokážou milovat automaticky ihned po navrácení do původních rodin. K tomu obrovský tlak médií a odhalování soukromí před soudem.
To všechno jim obrátilo život doslova naruby. Musejí se neustále vyrovnávat jak s reakcemi okolí, tak se zcela novým osobním životem.
