Předseda ANO Andrej Babiš se v sobotu opět o něco více přiblížil k tomu, aby se příští rok stal znovu premiérem. A když ne on, tak současný šéf stínové vlády Karel Havlíček, o kterém po vydařených volbách prohlásil, že je bůh. Vítězství ANO se očekávalo, ale možná ne tak suverénní.
Hnutí se dařilo i v regionech, kde obvykle tak silné nebývá. Ve Středočeském kraji před čtyřmi lety dostalo ve volbách přes 18 procent a skončilo až za Starosty a ODS. I ve sněmovních v roce 2021 zůstalo poražené. Letos se stalo nejsilnější stranou s 33procentním ziskem.
V Plzeňském kraji pravidelně vedlo vyrovnané souboje s ODS, letos se ze svých 23 procent z předchozích krajských voleb vyhouplo na bezmála čtyřicet. Dostalo více než dvojnásobek hlasů ve srovnání s kandidátkou občanských demokratů s TOP 09.
I před čtyřmi roky hnutí ANO zvítězilo v deseti krajích, jenže získalo jen tři hejtmany. Vládní strany měly dostatek zastupitelů na to, aby utvořily většinu. To teď v mnoha případech už není možné. Některá z koaličních stran se bude muset s ANO dohodnout, nebo akceptovat vládu ANO s SPD a komunistickou koalicí Stačilo!. Hnutí s ostatními opozičními stranami má většinu v devíti krajích. V Karlovarském a Moravskoslezském kraji může dokonce vládnout samo bez nutnosti skládat koalice.
Úspěch v prvním kole senátních voleb
Hnutí ANO se dařilo i v Senátu, o kterém předseda Babiš dlouhodobě tvrdí, že jeho hnutí nejde. Největším úspěchem dosud byly volby v roce 2014, kdy ANO získalo čtyři senátory. Letos už v prvním kole voliči zvolili nadpoloviční většinou hlasů Martina Bednáře v Ostravě a Janu Mračkovou Vildumetzovou na Sokolovsku. V prvním kole zvítězil i sociální demokrat a starosta Bohumína Petr Vícha, který je rovněž v senátním klubu ANO.
A dalším dvěma kandidátům ANO postup rovnou z prvního kola unikl jen o pár procent a ve druhém kole budou favorité svých soubojů. K senátorskému mandátu má blízko také prostějovský primátor František Jura, jemuž se postaví ve druhém kole soupeř z SPD, která ještě nikdy žádného senátora neměla. Celkem se do druhého kola dostalo 19 kandidátů ANO.
Tyto úspěchy hnutí zaznamenává v době, kdy startuje poslední rok před sněmovními volbami. Ty jsou v ledasčem jiné. Pravidelně k nim chodí až dvakrát více lidí než ke krajským volbám a většinou se v nich nedaří stranám, které jsou momentálně u vlády. Vůbec nevolila ani Praha s téměř milionem voličů, kde je ANO slabší právě ve prospěch současné vládní koalice. Určité trendy ve společnosti ale výsledky krajských voleb ukazují.
Zvlášť když úplné dominanci ANO zabránili krajští lídři, kteří sice pochází z vládních stran, ale jsou od jejich celostátního vládnutí odstřižení a nejsou ve vedení svých stran. Nejvíce je to vidět na jihočeském hejtmanovi Martinu Kubovi, který na čele samostatné kandidátky ODS získal 47 procent. Po sečtení prohlásil, že za tímto výsledkem stojí jeho tým a že to není úspěch celostátní ODS. Naopak to označil za úspěch navzdory celostátní ODS. I v předvolební kampani Kuba značku své strany upozaďoval a moc ji nezvýrazňoval.
Podobně vypadala i kampaň jihomoravského lidoveckého hejtmana Jana Grolicha na čele kandidátky Spolu, které se podařilo získat 40 procent. V Libereckém kraji zase vyhrál hejtman Martin Půta se svou odnoží Starostů.
Pirátské fiasko
Úplným debaklem skončily volby pro Piráty, kteří z 99 mandátů krajských zastupitelů obhájili jenom tři - všechny v Plzeňském kraji. Čtyřikrát více zastupitelů získala i Sociální demokracie, která vypadla ze sněmovny a v parlamentu ji reprezentuje jediný senátor.
Zatímco ODS, lidovce a Starosty v alespoň jednom kraji zachránila výrazná regionální osobnost, Piráti někoho takového postrádali. Doteď sice měli také svého hejtmana, jenže plzeňský Rudolf Špoták zůstával nevýrazný. Podle rok starého průzkumu STEM/MARK byl pro lidi ve svém kraji vůbec nejméně známým hejtmanem ze všech.
Před volbami navíc čelil kritice od obcí a i některých koaličních politiků za digitalizaci stavebního řízení předseda strany Ivan Bartoš. Ten společně s celým vedením nabídl členům Pirátů ještě před sečtením všech hlasů svou rezignaci. V rozhovoru pro Aktuálně.cz následně nastínil své případné nástupce. Zmínil například ministra zahraničí Jana Lipavského nebo hlavního ekonoma strany Jiřího Valentu.
Pro sněmovní volby v příštím roce bude klíčové, jak se bude dařit i případným spojencům hnutí ANO. Před třemi roky se dostala k moci vláda Petra Fialy i díky tomu, že se těsně do sněmovny nedostala Přísaha a SOCDEM, tehdy vystupující ještě pod značkou ČSSD. Červnové evropské volby ukázaly, že určité šance na návrat do sněmovny mají komunisté pod značkou Stačilo! a nově také Přísaha.
Komunistům se podařilo v krajských volbách si polepšit. Získali 29 mandátů, což je více než třeba TOP 09 a více než dvojnásobek oproti současnému stavu. Naopak Přísaha svůj desetiprocentní zisk z evropských voleb, do kterých kandidovala spolu s Motoristy, zúročit nedokázala. Nikde se do zastupitelstva nedostala, a to ani v Jihomoravském kraji, kde jejich kandidátku vedl bývalý brněnský primátor za ANO Petr Vokřál. Uspěl jen předseda strany Robert Šlachta, který se na Břeclavsku dostal do druhého kola senátních voleb. V něm se utká s Miloslavem Janulíkem z ANO.
Video: Nejzásadnější momenty voleb
