reklama
 
 

Český historik získal prestižní grant, bude zkoumat životy uprchlíků ve 20. století

29. 11. 2018 13:05
Historik Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd chce vepsat uprchlíky zpátky do dějin středovýchodní Evropy 20. století. Pomoci mu může prestižní ERC konsolidační grant ve výši téměř dvou milionů eur, který Evropská výzkumná rada každoročně rozdává na ty nejnadějnější a nejzásadnější projekty napříč Evropou. Do Česka jich přijdou každoročně nižší jednotky, v minulosti jej získal například chemik Michal Otyepka z Univerzity Palackého v Olomouci a další špičkoví experti z oblasti přírodních věd. Frankl je zatím prvním českým badatelem z pole humanitních nebo sociálních věd, kterému Evropská rada grant svěřila.

Frankl se chystá společně se svým týmem vyzkoumat, jakým způsobem byli v Polsku, Československu, Rakousku, Maďarsku a Jugoslávii (a jejich následnických státech) definováni a diskutováni, tříděni a přijímáni uprchlíci. Na konci bude knižní publikace a řada dílčích studií, ale také workshopy, konference, sborníky nebo digitální mapy.

Podle historika středovýchodní Evropu 20. století většinou vnímáme spíše jako místo, odkud se odchází. Navíc jednotlivé skupiny uprchlíků současníci a pozdější historici chápali hlavně jako izolované politické a národní exilové skupiny.

Franklovi chybí především diskuse o tom, co znamená poskytování azylu a jak uprchlíci ovlivňují společnost. "V knize Nejisté útočiště jsme spolu s historičkou Kateřinou Čapkovou popsali též tvrdý přístup československých úřadů po anšlusu Rakouska, které zejména židovským uprchlíkům prakticky uzavřely hranice. Čekali jsme, že to tady vzbudí nějakou diskusi o tom, jak se má v takových situacích demokracie zachovat. Ale nic takového nenastalo - v kontrastu s debatami o švýcarské, britské či americké uprchlické politice v době holokaustu. Jako bychom na Československo či země na východě kladli jiné nároky. I proto jsem se pustil do přípravy ERC projektu," vysvětluje Michal Frankl, který grant připravoval dva roky.

Na finální desetiminutový pohovor v Bruselu se pak připravoval měsíc a půl. "Takovou práci jsem si nikdy s žádným jiným projektem nedal," říká muž, kterého láká zkoumat společensky relevantní témata a zároveň přinášet nový historický pohled.

"To neznamená, že má projekt za cíl poskytnout nějaké odpovědi na takzvanou uprchlickou krizi v současnosti ve smyslu: toto máme dělat, tady je řešení.Ale líbilo by se mi, kdybychom mohli aspoň malým dílem přispět ke kultivaci debaty o uprchlících. Debata dnes osciluje mezi romanticko-sentimentálním pohledem na uprchlíky na jedné straně a jejich naprostým odmítáním a vyvoláváním obav na straně druhé," upozorňuje Frankl a věří, že jeho projekt může naopak docela dobře říct, co nedělat.

"Řada obrazů, které dnes máme v souvislosti s uprchlíky z islámských zemí, se velice podobá tomu, jak se vyvolával strach třeba ze židovských uprchlíků, ať už po první světové válce nebo kolem roku 1938. Už tu byla také představa, řešení uprchlické krize se nejlépe zajistí někde úplně jinde. Byly naivní představy o vytvoření kolonií Židů v latinské Americe nebo třeba někde uprostřed Afriky. Z těchto představ se prakticky nic neuskutečnilo a jejich hlavní účel bylo zbavit nás zodpovědnosti za nalezení důstojného řešení tam, kde my jsme, tedy u nás, v naší zemi," podotýká historik.

Pětiletý projekt se rozjede příští rok v září, teď má Frankl v plánu sehnat asi pětičlenný tým klíčových spolupracovníků ze zemí střední Evropy. "Chci, aby to nebyli jen lidé, kteří se zabývají jen svou zemí, ale aby pracovali dohromady, transnacionálně. Ať už to bude někdo, kdo zná jazyky a bude schopný zpracovat téma uprchlíků z Řecka v padesátých letech v pohraničních oblastech Československa a Polska, nebo budou pracovat třeba ve dvojicích a publikovat dohromady," vysvětluje Frankl, který chce do projektu sdružit ještě další spolupracovníky, pracující na dílčích projektech.

Velký důraz bude klást na mikrohistorii. "Budeme pro mě důležitější sledovat, co znamenalo být uprchlíkem v konkrétním místě a čase, než popsání právního stavu ohledně azylu v nějaké zemi. Což pochopitelně také musíme udělat," podotýká Frankl. V týmu chce mít i odborníka, který se bude věnovat digitálním přístupům k historii uprchlíků a pomůže jejich životní cesty umístit v digitální mapě.

autor: Adéla Skoupá | 29. 11. 2018 13:05

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama