Generálmajor Štefan Muránský tři roky řídil sekci podpory a logistiky ministerstva obrany. Odpovídal za armádní majetek, zajišťoval materiální zdroje pro fungování ozbrojených sil a pečoval o zázemí armády. Tato mise pro něj skončila 28. dubna 2022. Tehdy ředitel Národního bezpečnostního úřadu definitivně odebral Muránskému prověrku.
Důstojník na třetí úrovni řízení generálního štábu měl osvědčení na nejvyšší stupeň "Přísně tajné". Díky němu se mohl seznamovat s nejcitlivějšími informacemi, jež se týkají bezpečnosti státu. Prověrka byla současně podmínkou pro vykonávání jeho pozice. Jenže se ukázalo, že si takovou důvěru od státu nezaslouží.
Generál podal na Národní bezpečnostní úřad žalobu. Žádal v ní, aby Městský soud v Praze rozhodnutí tehdejšího šéfa úřadu Jiřího Langa zrušil. Instance však žalobu minulý týden zamítla. Z rozsudku plynou dosud neznámé okolnosti, proč Muránský o prověrku přišel a čím se provinil proti zákonu o ochraně utajovaných informací.
Schůzky s bývalými kolegy od zbrojařů
"V nedávné době se dopustil několika jednání, kdy využil svého postavení v rámci Armády České republiky k tomu, aby poskytl osobám působícím mimo resort ministerstva obrany potenciální výhodu nebo jinak jednal v jejich prospěch. Tato jednání činí účastníka řízení nedůvěryhodným," cituje rozsudek závěr šéfa Národního bezpečnostního úřadu, jejž soud nyní potvrdil.
Úřad se odebráním prověrky Muránskému začal zabývat v září 2021. Předcházelo tomu upozornění od Vojenského zpravodajství, které vypracovalo na generálmajora celkem čtyři zprávy. Podle nich se Muránský v předcházejících měsících opakovaně scházel se zástupci zbrojařů.
Nejméně čtyři z nich působili předtím na velmi vysokých postech v armádě, díky tomu se s nimi Muránský znal. O čem s nimi konkrétně jednal, nelze zjistit. Každopádně s nimi sdílel informace ze zázemí armády, jež mohly být užitečné pro jejich byznys a naopak rizikové pro českou ekonomiku.
"Žalobce se chování, které má vliv na jeho důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost a může ovlivnit jeho schopnost utajovat informace, dopustil vědomě a opakovaně," uvádí rozsudek. Podle něj byly informace od Vojenského zpravodajství o Muránském "konkrétní, je patrné, jakým způsobem byly získány a o jaká skutková zjištění se opírají".
Provokace Ruska to nebyla
Generál se pokusil senát soudkyně Gabriely Bašné přesvědčit, že za odejmutím prověrky mohou být Rusové. V té době probíhala invaze na Ukrajinu několik týdnů. Muránský měl za to, že jeho odstavením dojde k oslabení schopností české armády, z čehož by režim Vladimira Putina mohl těžit. Soudkyně Bašná tuto verzi odmítla.
"Tyto podklady (od Národního bezpečnostního úřadu a Vojenského zpravodajství - pozn. red.) považuje soud za zcela relevantní pro posouzení existence bezpečnostního rizika a zároveň za věrohodné a dostatečně přesvědčivé. Soud v nich rovněž neshledal ani žádné, byť náznaky ingerence, provokace či 'objednávky' (…) ze strany zahraniční velmoci," napsala soudkyně.
Generálmajor ze Slovenska
Generálmajor Štefan Muránský (* 1959) pochází z obce Podbrezová ležící na středním Slovensku. Do armády vstoupil roku 1981, prvních šest let působil jako správce skladu. V 90. letech pak procházel řadou velitelských pozic, směrem nahoru pokračovala jeho kariéra i po roce 2000.
V roce 2010 sloužil na velitelství Spojeneckých sil NATO v belgickém Monsu, kde strávil čtyři roky. V květnu 2016 získal hodnost brigádního generála, za další tři roky se stal generálmajorem. V tu dobu už byl několik měsíců ředitelem sekce podpory a logistiky na ministerstvu obrany.
Prošel třemi zahraničními misemi - v Bosně a Hercegovině, Iráku a Afghánistánu. Je držitelem více než desítky vyznamenání včetně medaile Za službu vlasti.
Muránský v žalobě napadl i způsob, jak ho úřad prověrky zbavil. Součástí řízení je pohovor s dotyčným, jehož osvědčení je ve hře. Absolvoval ho i generálmajor. Měl však za to, že ho s ním nevedli pečlivě. Tvrdí, že kdyby dostal šanci ještě na jeden pohovor, mohl podezření lépe vyvrátit a vysvětlit případ ze svého pohledu.
Podle soudu však Muránskému nic nebránilo, aby už při prvním pohovoru mluvil otevřeně. Místo toho však mlžil, odpovídal "vágně a jednoznačné odpovědi se vyhýbal". Národní bezpečnostní úřad proto podle soudkyně "nijak nepochybil, pokud žalobci neumožnil provést další bezpečnostní pohovor".
Nemám důvod se stydět, tvrdí
Rozsudek je pravomocný. Lze proti němu podat stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta ale nemá odkladný účinek. Muránského advokát Radek Ondruš Aktuálně.cz potvrdil, že se jeho klient s bývalými kolegy stýkal. Podle něj se však na setkáních nedělo nic závadového. Obdobně se prý chová půlka generálního štábu.
"Kasační stížnost budeme podávat. Nadále tvrdíme, že neexistují a nikdy neexistovaly důvody pro odebrání prověrky. Navíc mu ji sebrali chvíli předtím, než měl jít do důchodu," řekl Ondruš. Služba měla Muránskému uplynout na konci června 2022, rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu přišlo sedm týdnů před tím.
Štefan Muránský sloužil v armádě od roku 1981. Už dříve redakci řekl, že si závěr kariéry představoval jinak. Po ztrátě osvědčení se sice mohl domluvit s armádou na další spolupráci, ale protože by v ní nemohl sloužit na stejné pozici jako do té doby, sbor v původním termínu opustil.
"Vědomě jsem se nedopustil ničeho, za co bych se měl stydět, nebyl jsem obviněn z žádného nekalého jednání a ani žádného přestupku, natož trestného činu. Toto vědomí mě činí klidným a můžu se každému podívat zpříma do očí," sdělil Aktuálně.cz předloni v březnu, kdy byl postaven mimo službu.
