Obrazem: Co se dělo po bitvě parašutistů o kryptu kostela. A kam zmizela jejich těla?

Obrazem: Co se dělo po bitvě parašutistů o kryptu kostela. A kam zmizela jejich těla?
Karl Hermann Frank měl podle výpovědí svědků do těl padlých parašutistů mstivě kopat a plivat na ně. Na snímku leží těla Hrubého, Švarce a Gabčíka.
Pět vypreparovaných lebek čs. parašutistů v prosklené skříni v malé pitevně německého Ústavu soudního lékařství a kriminalistiky. Lebky se koncem války ztratily. Podle výsledků zkoumání antropologa Emanuela Vlčka (dle fotodokumentace) zleva: Jaroslav Švarc, Adolf Opálka, Josef Bublík, Josef Valčík a Jan Hrubý.
Rotmistr Josef Gabčík i zbývající tři hrdinové nakonec - po bezmála sedmihodinovém boji - ukončili život ranami ze svých pistolí (obraz akademické malířky Zdenky Landové).
Na koláži posmrtných fotografií parašutistů ve směru zleva doprava a dolů: Josef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý, Josef Bublík a Josef Valčík.
Foto: Archiv Jaroslava Čvančary
Jan Gazdík Dan Poláček Jan Gazdík, Dan Poláček
17. 6. 2022 7:25
Pátrání po ostatcích sedmi parašutistů, kteří se podíleli na likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, neustává ani po 80 letech od atentátu na tohoto vrcholného nacistického pohlavára.

Následující otázka patří k nejcitlivějším v připomínání si 80. výročí atentátu na Reinharda Heydricha, architekta holokaustu a jednoho z nejvlivnějších nacistů.

Co se stalo s ostatky Josefa Gabčíka, Jana Kubiše, Adolfa Opálky, Josefa Valčíka, Jana Hrubého, Josefa Bublíka a Jaroslava Švarce - sedmi parašutistů, kteří se podíleli na Heydrichově likvidaci?

Badatel Jaroslav Čvančara (věnuje se tomuto tématu od osmdesátých let minulého století) či spisovatel Miloš Doležal jsou si jisti, že jejich ostatky leží spolu s dalšími zabitými parašutisty vysazenými ze Západu a odbojáři, kteří jim pomáhali, na pražském hřbitově v Ďáblicích. Do hrobových jam či šachet navíc nebyla ukládána vždy celá těla, někdy jen jejich anatomická torza.

Po válce v rámci mimořádných lidových soudů se ve stejných šachtách navíc paradoxně ocitla těla popravených zločinců a kolaborantů, například kladenských gestapáků, včetně nejvyšších nacistických pohlavárů K. H. Franka či Kurta Daluegeho. Skončil zde ovšem i symbol české kolaborace Emanuel Moravec (4. května 1945 spáchal sebevraždu) či parašutisté - zrádci Karel Čurda a Viliam Gerik. "Hromadné šachty sloužily jako odkladiště těl a byli do nich pohřbeni hrdinové i zločinci," podotýká Jaroslav Čvančara.

K citlivým tématům v pátrání po ostatcích sedmi parašutistů patří ovšem i to, že jim nacisté odňali při pitvách hlavy, aby se staly součástí německého muzea kriminalistiky. Pátrání po nich tedy pokračuje i po osmdesáti letech, které uplynuly od atentátu na Reinharda Heydricha.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy