Praha - Sněmovna přehlasovala "oranžový" Senát a definitivně schválila tzv. malou důchodovou reformu.

Vládní koalice ji prosadila svou silou 105 hlasů, ČSSD a KSČM byly proti.

"Malá" důchodová reforma reaguje na verdikt Ústavního soudu, který vloni konstatoval, že důchody lidí s vysokými příjmy, kteří více přispívali do důchodového systému, se jen málo liší od penzí lidí, kteří měli během aktivního života malé platy a méně přispívali do systému.

Polepší si bohatí

Podle novely, kterou poslanci s konečnou platností schválili, si v budoucnu polepší lidé s vyššími příjmy.

Zároveň ale novela umožňuje prodlužování odchodu do důchodu. U mužů se bude zvyšovat i nadále o dva měsíce ročně, u žen narozených od roku 1956 se zrychlí zvyšování této věkové hranice na čtyři měsíce ročně.

Zcela sjednotit by se měl tento věk v roce 2041, kdy osoby narozené v roce 1975 budou chodit do důchodu ve věku 66 let a osm měsíců. S tímto ustanovením opozice nesouhlasí.

Kritizuje ho ČSSD i odbory.

"To, co se navrhuje, je lidově řečeno na oprátku," řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Jedná se o "předdůchodu"

Koalice teď ale uvažuje o tom, že umožní tzv. předdůchod, tedy možnost odejít do důchodu dřív. "Předdůchod" by zavedla až celková reforma důchodů.

"Pro fyzicky nebo psychicky náročné profese je ale třeba dát příležitost, aby si tito lidé naspořili - nebo aby jim naspořili zaměstnavatelé - a pak mohli odejít do důchodu dřív, třeba v 58 letech," říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

V praxi by to vypadalo tak, že by lidé ze spoření - zaměstnanců nebo zaměstnavatelů za zaměstnance - překlenuli roky chybějící do důchodového věku, a pak odešli do normálního starobního důchodu.

"Už příští týden se sejde pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva, odborářů a zaměstnavatelů a budeme o tom jednat," říká Drábek. "V žádném případě se ale nebude fixovat odchod do důchodu."