Praha - Došly nám peníze, stavte se po Novém roce. S takovou větou vyprovázejí české nemocnice ke konci roku některé své pacienty. Neděje se to ale jen u plánovaných operací kyčlí a očí, limity na péči mají dokonce centra na léčbu rakoviny či roztroušené sklerózy. Kolik lidí smí ještě nemocnice přeléčit, obsahují přímo smlouvy s pojišťovnami.
Jeden příklad za všechny: pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady smí letos léčit jen tolik lidí s roztroušenou sklerózou, kolik se jich vejde do limitu 80,8 milionu korun. Takový strop si v nemocnici stanovila Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Pokud by všichni klienti dostali moderní biologickou léčbu, stačily by peníze pro zhruba čtyři stovky lidí. Ostatní by měli smůlu. "V případě překročení maximální úhrady totiž uplatní pojišťovna srážku ve výši tohoto překročení," píše se přímo v úhradovém dodatku, který nemocnice s pojišťovnou podepsala.
Pacient má na péči nárok
Právníci to považují za sporné opatření, které může poškodit pacienta. Nárok na péči má naprosto každý, kdo ji kvůli svému zdravotnímu stavu potřebuje. "Nemocnice pacienta jednoduše odmítnout nesmí," upozorňuje právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál.
Zástupci pojišťovny a ministerstva zdravotnictví namítají, že limity jsou potřeba. "Samozřejmě bychom rádi hospodařili bez nich, ale to nejde. V rozpočtu máme omezený objem peněz, navíc se musíme vypořádat s rostoucími náklady. Jen u centrových léků poskočí náklady na péči každoročně o osm procent," vysvětluje Petr Honěk, náměstek ředitele pro zdravotní péči Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Limity ve smlouvách nepopírá, mají je podle něj všechny nemocnice. Pojišťovna o nich však s každým špitálem předem jedná. A to individuálně.
Když nepomůže jedna nemocnice, nahradí ji jiná
Žádný pacient navíc podle Hoňka nezůstane bez pomoci. Stropy jsou totiž orientační – dají se v případě potřeby navýšit. "Nevzpomínám si, že by někdy pojišťovna nemocnici nakonec léčbu neproplatila, pokud byla skutečně třeba," řekl Honěk.
Pokud se přesto pacient k léčbě ve své nemocnici nedostane, může se podle něj obrátit na klientské centrum pojišťovny. "Najdeme mu jiné zdravotnické zařízení, kde ještě své limity nepřečerpali," dodal Honěk.
Podobně mluví i ministerstvo zdravotnictví. Limity samo každoročně stanoví i v úhradové vyhlášce. "My samozřejmě nechceme zpochybňovat nárok pojištěnce, každý by měl dostat péči, jakou potřebuje, ale pojišťovna to může vyřešit nalezením jiné nemocnice," shodl se s Hoňkem vedoucí oddělení správy zdravotních pojišťoven ministerstva zdravotnictví Jan Zapletal.
Na každého jiný metr
Jenomže právník Ondřej Dostál upozorňuje ještě na jedno úskalí: poškozený nemusí být jen pacient, pojišťovna může limitem znevýhodnit i nemocnici. "Neexistuje totiž dohled nad tím, jak tyto stropy vznikají," uvádí Dostál.
Třeba úhradový dodatek, který loni podepsala s pojišťovnou motolská nemocnice, stanoví maximální úhradu na centrové léky ve výši 380 milionů korun. Už ale neříká nic o tom, jak pojišťovna k této částce došla. Stanovený strop je přitom podle dokumentu pevný, nelze ho během roku měnit. "Což je pro nemocnici velmi nevýhodné ujednání," řekl Dostál.
Podivná je podle něj také skutečnost, že jsou některé léky z uvedeného limitu bez vysvětlení vyňaty. Žádným omezením nepodléhá třeba užití léku Herceptin - přípravku na rakovinu prsu. Podle Dostála tak pojišťovna narušuje lékový trh a rovnou hospodářskou soutěž. "Motol totiž bude upřednostňovat právě tento lék a také pacienty, kteří ho užívají," vysvětlil právník.
Náměstek VZP Honěk to vysvětluje interní dohodou s výrobcem léku, který prý na oplátku dodá nemocnici přípravek výrazně levněji.
