Z pětiny českých nemocnic budou neziskové. Hrozí korupce, varují kritici

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
13. 10. 2015 18:56
Ministerstvo zdravotnictví sepsalo zákon o neziskových nemocnicích. Část českých špitálů se podle něj automaticky překlopí na neziskovky. Podle šéfa resortu zdravotnictví Svatopluka Němečka začnou díky němu nemocnice hospodařit průhledněji a efektivněji. Jenomže kritici před zákonem varují. Norma podle nich nepřinese transparentnost, ale pravý opak - skrývá v sobě obrovský korupční potenciál. O tom, které nemocnice se dostanou mezi ty privilegované neziskové s automatickým právem na smlouvu s pojišťovnami a daňovými výhodami, totiž rozhodne jediný člověk – ministr zdravotnictví. Proti jeho verdiktu přitom nebude odvolání. Ostatní špitály ale žádné výhody mít nebudou.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - České nemocnice čeká revoluční změna, ministerstvo zdravotnictví dokončilo zákon o neziskových nemocnicích. Čtyři desítky z dvou set českých špitálů se podle něj automaticky překlopí na neziskovky, další o to budou moci požádat. Šéf resortu Svatopluk Němeček slibuje, že budou díky nové normě hospodařit průhledněji a efektivněji. Doposud je v tom prý často brzdili zřizovatelé.

"Změna nemocnicím přinese moderní právní formu, podle níž se budou moci skutečně efektivně řídit," řekl Svatopluk Němeček. Nemocnice, které se přemění na neziskovky, se navíc dostanou k zajímavým výhodám: automaticky dostanou smlouvy s pojišťovnami a nebudou muset platit daň z příjmu.

Jenomže kritici před zákonem varují. Norma podle nich nepřinese transparentnost, ale pravý opak. "Návrh zákona v sobě skrývá obrovský korupční potenciál, a to z několika důvodů," upozorňuje například specialista na zdravotní právo Ondřej Dostál.

O tom, které nemocnice se dostanou mezi vyvolená zařízení s obrovskými výhodami, totiž rozhodne jediný člověk – ministr zdravotnictví. Proti jeho verdiktu přitom nebude odvolání. "Zákon dokonce nepřipouští, aby bylo rozhodnutí ministra přezkoumatelné soudem," vypichuje problematická opatření Ondřej Dostál.

Záleží jen na libovůli ministra

Žádná přesně stanovená kritéria, na jejichž základě by ministerstvo souhlas udělovalo, přitom zákon neobsahuje. Odpadne také povinnost pojišťoven uspořádat před podpisem smlouvy s nemocnicí veřejnou soutěž, ze které by vzešel nejlepší a nejlevnější poskytovatel.

Navíc pokud bude muset pojišťovna šetřit, začne škrtat u nemocnic, které se neziskovou nestaly. A to i tehdy, pokud bude jejich provoz efektivnější. "U neziskovek to totiž nebude moci udělat," uzavírá Dostál. Připravovaná norma proto podle něj může být v rozporu se soutěžním právem Evropské unie i právem na ochranu investic.

"Nechtěné dítě"

Podobné výhrady má k novele i Česká lékařská komora. "Vadí nám hlavně fakt, že by měla síť neziskovek určovat jen libovůle ministerstva. Jsem přesvědčen, že taková právní úprava by před Ústavním soudem neobstála," zhodnotil normu prezident komory Milan Kubek.

Ministerstvo tím podle něj potvrdilo, že je pro něj zákon jen "nechtěným dítětem", které se sice vláda zavázala předložit, ve skutečnosti ho ale nikdo schválit nechce.

Zákon o neziskových nemocnicích

1,3 miliardy

  • Tolik korun v minulých deseti letech zaplatily fakultní nemocnice na daních. Tuto sumu by si mohly příště nechat třeba na nákup nových přístrojů nebo na opravy nemocničních oddělení. Návrh zákona o neziskových nemocnicích totiž část nemocnic daňově zvýhodňuje.

450 tisíc

  • Tolik korun bude stát přeměna jedné státní (fakultní) nemocnice na neziskovku.

Komora už podle něj loni na jaře vládě nabízela vlastní návrh zákona, který nechával na nemocnicích, jestli do sítě neziskovek vstoupí. "Návrh obsahoval vyváženou kombinaci povinností a výhod, která by tuto moderní právní formu učinila pro nemocnice dostatečně atraktivní," popsal Kubek.

Komora tehdy předpokládala, že by mohla vzniknout asi stovka neziskových nemocnic. "Společně by vytvořily základní a nezcizitelnou síť lůžkových zařízení," uzavřel Kubek. Ministerstvo se ale návrhem vůbec nezabývalo.

Spokojené fakultní nemocnice

Mluvčí resortu zdravotnictví Jan Štoll možnosti reagovat na kritiku expertů nevyužil. "Na kritiku či připomínky odborné veřejnosti reagujeme jen prostřednictvím připomínkových řízení, případně jednání," vysvětlil Štoll.

Kladně naopak zákon přijímají ředitelé fakultních nemocnic, které se neziskovkami stanou automaticky. Zákon s nimi počítá, o povolení si žádat nemusejí. "Ministerstvo odvedlo dobrou práci," řekl šéf pražského Motola Miloslav Ludvík. Nemocnice podle něj získá větší samostatnost, která by se měla odrazit i na kvalitě péče o pacienty.

Norma totiž podle něj odstraní celou řadu současných nedostatků – dnes si nemocnice nemohou brát bankovní úvěry nebo měnit účel a předmět svých aktivit. Nemocnice jsou také omezeny při nakládání s majetkem, požehnání ke každé investici musí dát zřizovatel. To skončí.

Žádat mohou i řetězce

Ministerstvo zdravotnictví dokončilo zákon o neziskových nemocnicích s ročním zpožděním. Pokud norma projde, přemění se část nemocnic na neziskovky v lednu 2017.

Zákon už nyní počítá s 39 nemocnicemi, které se na neziskovky přemění automaticky - jejich seznam obsahuje příloha zákona. Je na něm všech 9 fakultních nemocnic, psychiatrické kliniky, specializované ústavy nebo pražský Ústav pro péči o matku a dítě.

Další nemocnice prozatím žijí v nejistotě. Zákon ale pamatuje na to, že si může o statut neziskovky zažádat jakýkoliv zřizovatel – církev, obec, kraj i soukromník. O účast v síti neziskových nemocnic tak může usilovat i ocelářský koncern Agel. Jestli tak ale učiní, to mluvčí Agelu Radka Miloševská neprozradila.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy