Praha – Před několika dny přišel všem, kteří se přihlásili do Národní domobrany, naléhavý e-mail. "Žádné mýtické a neomezené sklady, ve kterých by si každý (nejen domobranec) v případě potřeby vyzvedl zbraně a vybavení, skutečně nejsou a nebudou. V případě, že nastane jakákoliv krizová situace, bude každý vybaven jen tím, co si sám nebo v rámci skupiny připraví v době před takovou událostí," stojí v prvním odstavci textu podepsaném třemi zakladateli Národní domobrany – lékařem a bývalým vojákem Markem Obrtelem, ostravskou podnikatelkou Nelou Liskovou a etnologem Františkem Krejčou. Každý domobranec je poté žádán o zaslání ročního stokorunového příspěvku na účet organizace.
Z dalšího obsahu sdělení se ale zdá, že hlavní cíl výzvy není ani tak získání peněz na nákup výzbroje a výstroje jako spíš zjištění, kdo ještě zůstává zapáleným domobrancem. "Proto Vás vyzýváme, abyste formou odpovědi na tento e-mail nebo zasláním zprávy nejpozději do 31.3.2017 sdělil(a), zda jste nadále odhodlán(a) podílet se na aktivitách Národní domobrany a to jako individuální domobranec nebo jako člen nějaké skupiny Národní domobrany," píší velitelé a nabádají své členy k dodání údajů včetně fotografie pro vystavení průkazu domobrance. "Cílem této výzvy není vylákat z domobranců finanční prostředky (výše ročního příspěvku je prakticky zanedbatelná), ale zjistit skutečný stav aktivních domobranců, kteří jsou ochotni pro společnou věc obětovat alespoň skutečné minimum,“ stojí v e-mailu.
Ke konci pak šéfové domobrany docela otevřeně přiznávají, že s kázní a akceschopností to v jejich 'jednotkách' není nijak slavné. "Pro další činnost Národní domobrany je mnohem přínosnější vědět, že v České republice jsou řekněme stovky aktivních domobranců než tisíce virtuálních a pasivních, kteří neodpovídají ani na kontakty od domobranců ze svého okolí." Dodávají také, že pokud dosavadní členové do 31. 3. 2017 na výzvu nezareagují, bude jejich členství v Národní domobraně ukončeno.
Domobrana o sobě na svých webových stránkách i přes nynější snahu o pevnější uspořádání tvrdí, že je nezávislou iniciativou občanů a nemá žádnou organizační strukturu. Nalézt tam lze i větu, že činnost skupin, jejich hlídek a jednotlivých domobranců může být prováděna pouze a zásadně beze zbraní. "Tímto konstatováním nejsou nijak dotčena práva jednotlivých občanů vyplývající ze zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu," upozorňuje však hned navazující text.
Reportéři HN a Aktuálně.cz intenzivně sledovali aktivitu jednotlivých buněk a členů domobrany zejména během loňského roku. Pod pseudonymy byli na začátku léta přijati na pražském Žižkově, v Plzni, Pardubicích, Lanškrouně, Jihlavě, Kolíně, Ledči nad Sázavou, Kostelci nad Černými lesy, Pečkách a Českém Brodě. Získali tak seznamy domobranců z těchto měst, sledovali jejich schůzky i facebookové stránky. S výjimkou Kolína až do léta nic nenasvědčovalo tomu, že by zde vznikla skutečně akční jednotka, která by se pravidelně scházela a cvičila. Natož se zbraněmi.
Lze však předpokládat, že po celé zemi několik jednotek podobně aktivních jako v Kolíně působí. Aktivní je i vedení spolku, které na facebookových stránkách pravidelně vybízí ke vstupu do domobrany a zhruba jednou za měsíc pořádá setkání s občany.
Podle bezpečnostních expertů by měly tajné služby organizaci bedlivě sledovat. Vedení Bezpečnostní informační služby (BIS) obecně ujišťuje, že o aktivitách různých uskupení a organizací s extrémními názory, pohledy a postoji má dobrý přehled. "Naším úkolem je vědět a v předstihu informovat o případných hrozbách, které by mohly demokratický systém a ústavní pořádek českého státu ohrozit. Zatím se tak neděje a pravicově extremistická scéna nepředstavuje pro naši demokracii výrazné bezpečnostní riziko," uvedl před časem tiskový mluvčí BIS Jan Šubert.
