Doložte zkušenosti, chce stát po firmách. Jenže není z čeho

Marek Pokorný Marek Pokorný
18. 12. 2014 5:30
Stát požaduje po projektantech dálnic čerstvé reference, ovšem v Česku se teď málo projektovalo. Najímají se proto drazí cizinci. Mají sice zkušenosti, ale výrazně zvednou cenu díla.
Projekční firmy v Česku těžko shánějí reference pro tendry na stavbu dálnic (ilustrační foto).
Projekční firmy v Česku těžko shánějí reference pro tendry na stavbu dálnic (ilustrační foto). | Foto: Radek Pecák

Praha – Tuzemské projekční firmy se šikují proti Ředitelství silnic a dálnic. Stěžují si na těžko splnitelné podmínky, které jim státní organizace klade ve veřejných soutěžích při přípravách staveb českých dálnic.

Úředníci sice začali vypisovat rekordní počet projektů, jenže po inženýrech požadují prakticky nesplnitelné: aktuální zkušenosti z posledních tří let. Protože se ale u nás v tomhle období málo stavělo, a tedy i projektovalo, čerstvé reference nebylo kde sbírat.

"Musíme získávat reference i třeba z Hongkongu či Bulharska, abychom vyhověli. Je to velmi nepružný systém," tvrdí ředitel projekční kanceláře HBH Projekt a současně místopředseda Sdružení pro výstavbu silnic Radovan Hrnčíř.

Česko se teď po hubených letech pouští znovu nejen do výstavby, ale také právě do plánování. V příštích dvou letech hodlá při stavbě rychlostních silnic a dálnic či opravě dalších 29 kilometrů klíčové tepny D1 utratit až sto miliard, z toho více než třetina jsou evropské dotace. Pokud nestihneme 37 miliard příští rok vyčerpat, nadobro o ně přijdeme.

Bárta: Nechám firmy vyhladovět

Plánování klíčových staveb u nás zmrazila před pěti lety nejen hospodářská recese, ale především rozhodnutí bývalého ministra dopravy a šéfa Věcí veřejných Víta Bárty, který řekl, že nechá firmy vyhladovět, pokud nesleví za svá díla.

Bárta zastavil nejen velkou část dopravních staveb, ale i jejich projektování. I proto se v posledních několika letech v Česku prakticky žádné větší dopravní stavby neprojektovaly. Správci dálnic přitom požadují, aby firmy doložily konkrétní stavby vyprojektované v posledních třech letech. České firmy sice mají starší reference, ty ale ŘSD neuznává.

Firmy, které chtějí zakázku, tak mají jedinou šanci: spojit se s jinou společností, respektive s více firmami do sdružení, aby alespoň jeden z jeho účastníků měl zkušenosti ze zahraničí. To ovšem cenu stavby prodraží, protože odborníci z ciziny jsou většinou výrazně dražší.

"Od roku 2009 se v České republice nezadaly do projekční přípravy projekty žádných velkých dopravních staveb. Drtivá většina místních firem nemá reference splňující požadavky výběrových řízení," potvrzuje ředitel Pragoprojektu Marek Svoboda, podle něhož ani jeho společnost nebyla schopna samostatně splnit některá kvalifikační kritéria a musela se spojit se zahraničními partnery.

"Copak v Německu či Rakousku neprojektují velké státní zakázky především Němci či Rakušané? Zahraniční reference jsou fajn, ale neřeší vlastní projekty. Národní specifika musí řešit především místní firmy," podotýká Hrnčíř.

Není přitom možné mít cizí experty pouze na papíře – svoji práci musí skutečně odvést. "Sdružení musí prokázat, že v té uvedené sestavě také pracuje. Vede to k obrovské roztříštěnost projekčních prací," dodává místopředseda Sdružení pro výstavbu silnic.

Jako příklad vybral poslední projekty na modernizaci dálnice D1. "Nikdy je nevyhrála jediná firma jako dřív. Vždy musela být ve sdružení se třemi čtyřmi dalšími," poukazuje Hrnčíř. 

Hrozí chyby i špatná kvalita

Čím větší počet firem se na staveništi vyskytuje, tím hůře se pak stavba řídí. Totéž platí pro velké projekty a plány. "Hrozí větší nebezpečí chyb a nižší kvality.  Zkoordinovat postupy prací intelektuální povahy a sladit řešení, která existují jen v hlavách projektantů a v pamětech počítačů, je ještě mnohem náročnější než obdobný úkol na stavbě," varuje Hrnčíř.

Podle něj je navíc postup ŘSD coby zadavatele diskriminující.

Správci dálnic problém přiznávají. "Tato situace není u zakázek na velké projektové práce nikterak neobvyklá," připustila mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Současně svůj úřad hájí – nic jiného prý dělat nemůže. "Veškerá kvalifikační kritéria jsou stanovena striktně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Přesto ŘSD zvažuje a připravuje úpravu těchto kritérií," uvedla Ledvinová bez bližších podrobností. Není tak jasné, co přesně by se mělo změnit.

Ťok: Reference ano, ale v rozumné míře

Současný stav se nelíbí novému ministru dopravy Danu Ťokovi, bývalému šéfovi stavebního gigantu Skanska. "Mnohdy jsou tak ostré požadavky na reference, že to nedává firmám reálnou šanci se přihlásit," řekl Ťok.

Varuje však před přílišným zmírněním. Pak by zase hrozilo, že budou dostávat zakázky firmy, které nezaručí kvalitní práci.

Ťok slibuje, že se pokusí situaci napravit. "Chci o tom s firmami veřejně diskutovat, jak systém nastavit," dodává ministr.

"Chce to trochu selského rozumu. V této zemi existovaly časy, kdy se reference používaly k tomu, aby znemožňovaly některým firmám soutěžit. Rád bych, aby tam byly oprávněné reference, abychom dostali systém do rozumné podoby," říká Ťok.

Prodloužit na pět let? To nic neřeší

Představitelé Sdružení pro výstavbu silnic byli dokonce minulý týden protestovat na ŘSD, které jim pod tlakem přislíbilo, že by se mohla lhůta platnosti referencí prodloužit ze tří na pět let.

To ale podle Hrnčíře problém prakticky neřeší. "Takto se dá možná ošetřit pár prvních měsíců roku 2015. Ale už v průběhu roku začnou zastarávat i tyto reference," poukázal Hrnčíř.

Řešením by podle něj mohla být desetiletá lhůta. Ta by současně neměla být vázána na firmy, ale na konkrétní zaměstnance, kteří se na uvedených zakázkách podíleli.

 

Právě se děje

Další zprávy