České váhání. Za jaké železnice máme utratit 30 euromiliard?

Marek Pokorný Marek Pokorný
29. 9. 2014 18:30
Během půl roku - do února 2015 - musíme vybrat projekty, které budou v Bruselu bojovat o přednostní eurodotace. Šance získat celou částku je ovšem malá, dobře připravených investic mnoho nemáme.
Na železniční koridory v Česku chce Brusel dát až 30 miliard korun
Na železniční koridory v Česku chce Brusel dát až 30 miliard korun | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Česko usilovně hledá projekty na modernizaci železniční sítě za takřka 30 miliard korun. Evropská komise totiž před dvěma týdny oznámila, že přidělí na urychlené vylepšení klíčových cest skrz Evropu 12 miliard eur, tedy přes 300 miliard korun. Zhruba desetina má připadnout Česku.

"Pro Česko je na tyto stavby vyčleněno 1,1 miliardy euro, tedy zhruba 30 miliard korun," potvrdil ředitel Odboru fondů EU ministerstva dopravy Marek Pastucha. Dalších zhruba šest miliard by pak země měla dát jako svůj podíl na financování, dohromady by se tedy prostavělo téměř 40 miliard.

Komise řekla, že peníze je potřeba přednostně utratit na klíčové mezinárodní trasy, které protínají i Českou republiku. Jenže ministerstvo dopravy zatím nemá úplně jasno, do jakých staveb bude chtít celou částku nalít.

Konkrétní plány má nachystané zatím zhruba jen pro třetinu částky, navíc nejde o úplně hlavní dopravní tepny. Jak zužitkovat dalších dvacet miliard, bude teprve vymýšlet.

Čas jen do února

Času přitom není nazbyt. EU po členských státech chce, aby si se svými plány pro speciální dotace pospíšily a žádosti na konkrétní projekty podaly do konce února 2015. Ministerstvo dopravy tak musí podklady připravit za necelý půlrok.

Dopravní expert a bývalý ministr dopravy Petr Moos nápad Bruselu kvituje. Evropská komise se podle něj stará o to, aby prostředky na podporu šly opravdu na klíčové dopravní trasy, které propojují Evropu. "Chtějí urychlit důležité stavby a snaží se zabránit, aby nebyly upřednostňovány populistické sliby," říká Moos.

Podle ředitele ministerského odboru evropských fondů Pastuchy Česko únorový termín stihne. Předpokládá přitom, že do širšího výběru přidá více projektů. O některých sice dopředu ví, že mají jen mizivou šanci s žádostí o příspěvek uspět, úřad si prý ale v případě jejich neúspěchu poradí jinak.

"Pokud by to nevycházelo, ať již z časových, či jiných důvodů, nebude problém projekt přesunout a zafinancovat ho přímo z operačního programu doprava, nikoliv z tohoto speciálního fondu," řekl Marek Pastucha pro online deník Aktuálně.cz.

Kolik přesně akcí a za kolik peněz ministerstvo na seznam zařadí, zatím není jasné. Jisté je jen to, že Česko bude žádat peníze zejména na modernizace železničních tratí. Na dálnice by se mělo dostat z "běžných" fondů.

"Železnice jsou ostatně prioritou tohoto mimořádného dotačního programu," podotkl Pastucha.

15 000 kilometrů rychlotratí

Na železnice má jít z celkového balíku 90 procent peněz. Nová koncepce slibuje proměnit patnáct tisíc kilometrů evropských kolejí na vysokorychlostní tratě.  Do roku 2030 by pak – podle představ Bruselu – měla nová síť propojovat vysokorychlostními dráhami a dálnicemi 94 hlavních evropských přístavů.

České ministerstvo dopravy chce žádat podporu především pro tři připravené projekty. Jde o trať z Prahy přes Vysočany do Lysé nad Labem za zhruba osm miliard nebo dva projekty za celkem dvě a půl miliardy: opravu železnice z pražského hlavního nádraží do Hostivaře a přestavbu nádraží a železničního uzlu v Plzni.

"Část té sumy by se dala využít na opravy železničních stanic. Třeba v okolí Prahy pro příměstskou dopravu. Ty projekty již existují," podotkl Moos.

Může to politiky pošťouchnout

Zbývajících dvacet miliard by se dalo využít například i na rychlodráhu, která by propojila pražské Letiště Václava Havla s centrem hlavního města. Jedním ze stěžejních bodů nového evropského plánu je totiž právě kolejové propojení 38 hlavních letišť s městy.

Jenže pražský záměr, který politici už více než dvacet let jen slibují, má podle Pastuchy jen miniaturní šanci na úspěch. "Nyní se dělá studie proveditelnosti a žádná z variant zatím ekonomicky nevychází," podotkl Marek Pastucha.

Právě studie proveditelnosti a ekonomická efektivita jsou základními podmínkami, aby projekt dosáhl na eurodotace. U zvažované rychlodráhy však není jasná především trasa, po níž by ročně projelo na jedenáct milionů cestujících, a také zda by pasažéry vozily vlakové soupravy, nebo tramvaje.

Podle Moose je hlavní vina na politicích. A poukazuje na to, že již na přelomu tisíciletí byla připravena studie propojení z Masarykova nádraží na Kladno s odbočkou na Ruzyň – a ekonomicky vycházela.  

Jenže pak radnice Prahy 6 začala požadovat, aby velká část trasy vedla pod zemí, což by stavbu několikanásobně zdražilo. Do toho navíc vstoupily diskuse, zda neprodloužit do Ruzyně metro.

"Levnější trasa bez tunelů je dobrá a ekonomicky výhodná. Ale před volbami to raději nikdo nenavrhne," říká Moos. Nová možnost získat na stavbu přednostní peníze z Bruselu však podle experta může politiky rozhoupat k ráznému rozhodnutí.

O dotaci se uvažuje také pro trať ze Smíchova do Berouna, ale ani téhle možnosti úředník Marek Pastucha nedává vysoké šance. Stejně jako v případě rychlodráhy na letiště ještě není jasné, kudy přesně povede, a tudíž nikdo ještě nespočítal, jestli se vůbec vyplatí.

Kanál DunajOdraLabe? Ne!

Není vyloučeno, že kromě železnic se Česko pokusí získat část peněz ještě na vodní stavby. V žádném případě ale podle Marka Pastuchy nepůjde o kanál DunajOdraLabe, který prosazuje prezident Miloš Zeman.

Realizovatelnější jsou údajně jiné projekty, například plavební komora v Přelouči na Labi za zhruba tři miliardy korun. "To ale jen v případě, že se podaří znovu vydat soudem zrušené územní rozhodnutí," podotkl Pastucha.

Devět důležitých koridorů, tři v ČR

12 miliard eur, které EU nedávno vyčlenila, přitom nejsou prémií ve skutečném slova smyslu. Je to jen částka vyjmutá z balíku určeného na dopravu na nové sedmileté dotační období, které začíná letos a skončí v roce 2020.

Má se za ně postavit nebo zmodernizovat celkem devět nejdůležitějších evropských dopravních koridorů. Přes Českou republiku vedou tři z nich – do Německa, do Rakouska a do Polska.  

Komise chce výstavbu klíčových projektů urychlit, i proto tlačí jednotlivé země do expresního podání žádostí. Do léta 2015 chce rozhodnout, které projekty „přednostní“ peníze dostanou a do dvou let od schválení by se pak mělo začít stavět.

"Oblasti v Evropě, které nemají dobré dopravní spojení, nezaznamenají růst a nebudou prosperovat," zdůvodnil krok Evropské komise její dosluhující místopředseda Siim Kallas, odpovědný za dopravu.

EU si rozdělení peněz určí sama, přestože dává státům právo rozhodovat o projektech do výše 75 milionů eur (tedy zhruba 2 miliard korun) v národních operačních programech.

V celkovém součtu Česko na novém programu finančně nevydělá, tedy nezíská peníze navíc. Celková suma 5,8 miliardy eur (zhruba 162 miliard korun) do dopravy, kterou již dříve Brusel přislíbil Česku na současné sedmileté období, se nemění.

Článek vyšel v pondělí 29. září 2014 v sesterském deníku Insider.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

České fotbalistky deklasovaly doma v kvalifikaci MS Kypr

České fotbalistky deklasovaly ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa v roce 2023 na domácím hřišti Kypr 8:0 a dostaly se se čtyřmi body do čela neúplné tabulky skupiny C. Andrea Stašková s Lucií Martínkovou daly v Liberci dvě branky, po jedné přidaly Kamila Dubcová, Tereza Krejčiříková, Klára Cvrčková a jeden gól byl vlastní.

Osmigólovým vítězstvím vyrovnaly svěřenkyně trenéra Karla Rady výhru nad Ázerbájdžánem z kvalifikace MS ze srpna 2010. Jejich rekordním triumfem je vítězství 12:0 nad Litvou z roku 1997.

Ve druhém duelu skupiny C se dnes od 20:45 představí favorizované Nizozemky na hřišti Islandu.

České reprezentantky chtěly v Liberci navázat na úspěšný úvod kvalifikace, kdy v prvním zápase remizovaly na hřišti obhájkyň stříbra a úřadujících evropských šampionek z Nizozemska 1:1. Proti kyperskému outsiderovi se dostaly do vedení už v 9. minutě, kdy povedenou týmovou akci zakončila Stašková.

O tři minuty později se podařilo Češkám náskok zvýšit poté, co si centr Szewieczkové srazila do vlastní brány Charalambusová. Radův výběr dál udával tempo hry a v úvodní půlhodině se prosadila i důrazně dorážející Dubcová. Do přestávky se trefila po přihrávce Staškové tvrdou střelou také Krejčiříková.

Také ve druhé části Češky dominovaly a po dvou přesných hlavičkách Martínkové a další trefě Staškové se dostaly do vedení o sedm gólů. Konečný stav zpečetila ve třetí minutě nastaveného času střídající Cvrčková. Dvacetiletá útočnice dosáhla premiérové branky při prvním startu v národním dresu.

Na mistrovství světa, které budou v roce 2023 společně hostit Austrálie a Nový Zéland, z Evropy přímo postoupí devět vítězů kvalifikačních skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Radovy svěřenkyně usilují o premiérovou účast na velkém turnaji.

Utkání skupiny C kvalifikace mistrovství světa 2023 fotbalistek v Liberci:

ČR - Kypr 8:0 (4:0)

Branky: 9. a 63. Stašková, 56. a 65. Martínková, 12. vlastní Charalambusová, 26. Dubcová, 42. Krejčiříková, 90.+3 Cvrčková.

Sestava ČR: Votíková - Šlajsová (71. Ringelová), Bertholdová, Necidová, Bartoňová (57. Mrázová) - Krejčíříková (58. Bužková), Cahynová, Dubcová - Stašková, Martínková (71. Cvrčková), Szewieczková (57. Chlastáková). Trenér: Rada.

Zdroj: ČTK
Další zprávy