Česko má postavit dálnice za 100 miliard, ale je tu problém

Marek Pokorný Marek Pokorný
26. 11. 2014 5:30
Velká část plánovaných projektů není vůbec připravena, aby se mohlo začít stavět. Pokud navíc Česko v příštím roce nevyčerpá 37 miliard z Bruselu, nadobro o ně přijde.
Dálnice D1. Ilustrační foto
Dálnice D1. Ilustrační foto | Foto: Jan Schejbal/Economia

Praha - Česko se chystá příští rok utratit rekordních 94 miliard korun za silnice a železnice. Podle stavebních a projekčních firem si ale ministerstvo dopravy klade nereálný cíl, když chce rozestavět téměř 100 kilometrů nových dálnic a k tomu opravit dalších 29 kilometrů klíčové tepny D1.

Velkou část z projektů totiž nemá vůbec připravenou tak, aby se mohlo poprvé kopnout do země.

Kvůli scházejícím projektům navíc hrozí velká nepříjemnost: že Česko nestihne dočerpat 37 miliard korun, které mu EU slíbila dát v evropských dotacích. Příští rok totiž končí dosavadní programové období na bruselské peníze, a kdo je nezvládne prostavět, tomu propadnou.

10 největších staveb

Které stavby ŘSD plánuje v  roce 2015 začít stavět. V závorce délka v km a cena v miliardách korun.

  • D11 Hradec Králové - Smiřice (15 km, 9,6 mld)
  • R49 Hulín - Fryšták (17 km, 8,9 mld)
  • D1 Přerov - Lipník (14 km, 6,9 mld)
  • R35 Opatovice - Časy (13 km, 6,8 mld)
  • R35 Časy - Ostrov (14 km, 5,6 mld)
  • D3 Bošilec - Borek (19 km, 5,4 mld)
  • R48 Obchvat Frýdku-Místku (9 km, 5,2 mld)
  • R48 Rybí - Rychaltice (12 km, 3,8 mld)
  • I68 Třanovice - Nebory (6 km, 3,1 mld)
  • D1 - rekonstrukce pěti úseků (29 km, 4,9 mld)

"Pokud bude skluz v akcích, které se platí z národních peněz, tak se nic neděje. Pokud by to bylo u evropských, je to velký problém," připustil Tomáš Čoček, šéf Státního fondu dopravní infrastruktury, přes který peníze do staveb tečou.

Zase ten Hradec...

Alarmující je zejména situace na dálnicích, které spadají pod Ředitelství silnic a dálnic. Konkrétní příklad: v listopadu 2015 se měl podle plánu začít stavět patnáctikilometrový úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Smiřic.

Už teď je jasné, že zahájení téhle největší investice pro rok 2015 za necelých deset miliard korun se bude muset posunout, protože ještě ani neskončila soutěž na zpracování dokumentace pro provádění stavby. Firmy teprve tento měsíc odevzdaly nabídku pro první kolo, v němž doložily své zkušenosti.

"Nyní bude zadavatel zhruba dva tři měsíce zkoumat nabídky, ptát se na nesrovnalosti a podobně," odhaduje obvyklý průběh Lukáš Hruboň, obchodní ředitel projekční firmy Valbek, která se o zakázku také uchází. Pak teprve může dojít k samotné nabídce.

Podle Hruboně bude vítězná projekční firma jasná za ideálních podmínek nejdříve v květnu 2015. Zhotovení samotného projektu pak zabere rok a další rok pak může trvat výběrové řízení na dodavatele stavby.

I proto už i ŘSD couvá a přiznává, že původní termín nestihne. Začít stavět by se mělo dle nového plánu až v průběhu druhého čtvrtletí 2016. I to je ovšem velmi optimistické datum.

Když se nikdo neodvolá...

Ředitel úseku realizace a plánování staveb ŘSD Tomáš Čížek odmítá spekulovat, zda se správcům dálnic podaří příští rok vyčerpat přidělených 47 miliard. Přiznává ale, že i nové termíny jsou splnitelné pouze v ideálním případě – pokud by se nikdo neodvolal jak do vydaných územních rozhodnutí, tak ani do výsledků soutěží.

"Stavby budeme připravovat, jak nejlépe umíme. Ale nedokážeme předpovídat zdržení, které způsobí někdo jiný. Třeba odvolání nemůžeme ovlivnit," říká Čížek s tím, že žádné náhradní projekty v šuplíku na ŘSD nemají.

Potíže se stavbami mají na ŘSD kvůli zanedbané přípravě projektů opakovaně. I letos stát nestihne utrácet podle plánu. Chtěl vydat na dopravní stavby 71 miliard korun, z toho měla jít víc než polovina na silnice a dálnice.

Ke konci minulého týdne však bylo prostavěno 58 procent z vyčleněné sumy, u silnic a dálnic pak pouze polovina. A přestože ministerstvo předpokládá, že proplatí ještě další faktury za provedené práce, v balíku peněz hodně zbude. Sám SFDI předpokládá, že se letošní účet za dopravní stavby zastaví na sumě 57 miliard.

"Letos se podařilo dodržet plánovaný termín zahájení u poloviny staveb, zbylé sklouzávají o rok," poukazuje ředitel projekční kanceláře HBH a člen Sdružení pro výstavbu silnic Radovan Hrnčíř.

Střídání ministrů

Urychlení výstavby silnic a dálnic přitom bylo jednou z priorit a slibů hnutí ANO, když do čela ministerstva dopravy letos v lednu nominovalo nyní již dosluhujícího ministra Antonína Prachaře.

I proto Prachař odchází a od příštího týdne ho vystřídá bývalý ředitel stavební firmy Skanska Dan Ťok. Také on se ovšem obává, zda se naplánované peníze stihnou příští rok vyčerpat. "Je to vážné, bohužel se projektová příprava výrazně podcenila. Budu chtít, aby se v této oblasti přidalo," uvedl Dan Ťok.

Jeden konkrétní plán už má: výstavbu chce zrychlit zavedením principu „Naprojektuj a stav“. Tedy že se stavby budou soutěžit jako jeden celek. Výhodou je, že vítěz bude zodpovídat jak za projekt, tak i samotnou výstavbu. Už by se tak nemělo stávat, že stavební firma požaduje proplatit vícepráce se zdůvodněním, že se musel ne její vinou upravit projekt jiného dodavatele.

Nový ministr Ťok chce hned po svém nástupu do funkce projít seznam staveb, vybrat ty nejpotřebnější a dát jim přednost. Stát přitom už nedávno jednu korekci provedl: původně chtěl v příštím roce zahájit stavby za 106 miliard, po třech měsících ale investice o 12 miliard raději snížil.

Bárta a pět ředitelů ročně

Ťok, ŘSD i projekční firmy se shodují na jednom: současnou projektovou krizi nastartoval před čtyřmi lety tehdejší ministr dopravy a lídr Věcí veřejných Vít Bárta, když oznámil, že nechá firmy vyhladovět, pokud nesleví za svá díla.

Bárta zastavil nejen velkou část dopravních staveb, ale právě i jejich projektování. V posledním roce se k tomu navíc přidal i personální chaos na ŘSD, v jehož čele se v krátkém sledu vystřídalo pět šéfů a téměř na odchodu je i současná pověřená ředitelka Soňa Křítková.

"Časté střídání na vedoucích pozicích na ministerstvu dopravy, ale i na ŘSD se projevilo hlavně na přípravě nových projektů," přiznává také mluvčí ŘSD Nina Ledvinová. 

Podle ní čekaly ve frontě na schválení zejména studie, které propočítávaly ekonomickou efektivitu staveb. "V důsledku to znamenalo, že se nemohlo pokračovat v projekčních pracích," dodala Ledvinová.

Stačí tak pohled na seznam vypsaných zakázek na projektovou dokumentaci. V roce 2010, kdy exministr Bárta nastoupil do čela resortu, vypsalo ŘSD jen dvě zakázky, přitom jednu z nich zrušilo. V roce 2011 pak dokonce nevypsalo žádnou.

V roce 2012 jich sice vypsalo 54 – zejména na rekonstrukci D1 – ale 34 z nich ministerstvo dopravy vzápětí přikázalo zrušit.

ŘSD nyní tvrdí, že se snaží urychlit, co jde. "V roce 2014 bylo dosud zahájeno již 29 velkých veřejných zakázek na projektové práce," uvedla Ledvinová, podle níž bylo zadáno i dalších 20 středních zakázek v rozmezí 2 až 6 milionů uvnitř rámcových smluv.

Výmluvné jsou i statistiky výdajů na přípravu staveb: zatímco před pěti lety na projekt i výkupy pozemků dal státní dopravní fond pět miliard korun, loni to už byla podle Hrnčíře necelá miliarda. "Do přípravy stavby by mělo jít ideálně deset procent z realizační ceny stavby," poukazuje projektant Radovan Hrnčíř.

To na železnicích takový problém jako na dálnicích nemají. "Správa železniční dopravní cesty neprošla pětiletou genocidou a zachovala se v personálním stavu, kdy je schopna věci řešit a připravit," říká ředitel projekční firmy Valbek Roman Lenner.

Na správě kolejí je situace jednodušší i proto, že nemusí řešit problémy s výkupy pozemků, které jsou v drtivé většině její.

Právě výkupy rovněž stavby dálnic výrazně komplikovaly. V únoru 2013 sice začala platit novela zákona, která měla výstavbu urychlit. Aby se zamezilo spekulacím, zákon stanovil, že každý pozemek se bude vykupovat jako zemědělská půda.

Jenže to snížilo ceny a stal se pravý opak, než zákonodárci zamýšleli: majitelé odmítali pozemky pro stavbu silnic a dálnic prodávat. Patovou situaci odblokovala až letos v září další novela, která ceny výkupů naopak rapidně zvedla vysoko nad odhadní ceny - na jejich osminásobek, v některých případech pak až na šestnáctinásobek.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tunisko má nového prezidenta, stal se jím univerzitní profesor Kaís Saíd

Tuniská volební komise potvrdila, že nedělní prezidentské volby v zemi vyhrál univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd. Získal 72,71 procenta hlasů. Saídův protivník, mediální magnát Nabíl Karúí nedlouho před oznámením výsledků druhého kola voleb uznal svou porážku. Volební účast byla 55 procent, citovala agentura Reuters z prohlášení volební komise.

Karúí, který byl donedávna ve vazbě, a ani Saíd dosud nikdy nezastávali politický úřad, v prvním kole voleb 15. září ale předstihli řadu kandidujících vlivných politiků.

Vítěz prezidentského souboje převezme severoafrickou zemi usilující o vítězství v boji s korupcí, nezaměstnaností a sporadickým extremistickým násilím. Tunisané se také snaží stabilizovat demokracii, kterou budují od povstání za arabského jara v roce 2011. Oba kandidáti se již před hlasováním shodli na tom, že budou rovněž usilovat o mír v sousední válkou rozvrácené Libyi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy