Praha - Čechy si připomínají deset let od ničivé povodně z roku 2002. K výročí záplav se chystá aktualizace povodňových map.
Domácnosti, které skončily v nepojistitelném čtvrtém povodňovém stupni, tak mají naději, že se dostanou do méně rizikového pásma.
"Ke konci roku 2012 očekáváme novou aktualizaci povodňových zón," potvrdila informaci Dagmar Koutská z pojišťovny Allianz.
Čtyři povodňové zóny byly zavedeny v roce 2002. "Objekty v rizikové zóně 4 jsou zpravidla nepojistitelné proti nebezpečí povodně," uvedla mluvčí České asociace pojišťoven Jolana Ackermannová.
Lidé v pásmu 4 měli jen minimální šance, jak pojišťovnu přesvědčit, aby je přesto pojistila. "V individuálních případech všechny pojišťovny mohou přehodnotit stanovisko z důvodu vyvýšeniny v povodňové zóně, kdy dům stojí například na kopci," popsala Ackermannová.
Zohlednit se mohla i protipovodňová opatření. Klienti ale museli počítat s tím, že i když pojišťovnu přesvědčí, bude to velmi drahé. I domácnosti ve třetí zóně platí výrazně více než lidé v bezpečnějších pásmech.
Od povodní v roce 2002 zůstaly mapy prakticky stejné. Dílčí změny nastaly jen v roce 2005, týkaly se ale jen minima domácností. "Jednalo se hlavně o záplavové oblasti horních toků řek, které nebyly v původních mapách zahrnuté. Proto se dotkly minima klientů," uvedl mluvčí Kooperativy Milan Káňa.
Právě aktualizace z roku 2005 dává naději, že na některých místech by se rizikovost mohla i snížit. V mnoha městech totiž vyrostla protipovodňová opatření. Například v Praze vedlo zpřesnění map spíše ke zmírnění povodňového nebezpečí. "Jako místa, ve kterých k tomuto zmírnění došlo, můžeme uvést Smíchov, Staré Město a část Holešovic," uvedla Koutská.
Zpřesnění povodňových map ale může vést i ke zhoršení rizika, a to u domácností, které byly vyplaveny po roce 2002. "Do map by již měly být zahrnuty aktuální informace o povodních, které od té doby ČR postihly, včetně záplav z přívalových dešťů," vysvětil Káňa.
Verze, která se očekává na konci roku, navíc bude umět odhadnout i hloubku zatopení. "Nová verze povodňových map bude využívat přesnější digitální mapové podklady a bude obohacena o takzvanou mapu hloubek. Pojišťovna bude mít informaci o tom, jaká hloubka zaplavení hrozí dané nemovitosti v případě příchodu například 100leté vody," popsala Ackermannová.
Ke změně záplavového nebezpečí mohou pojišťovny přistupovat různě. "Jak budou v souvislosti s aktualizací povodňových map postupovat pojišťovny, v tuto chvíli není možné odhadnout, protože není známo, jak rozsáhlé budou změny povodňových zón. Každopádně typ povodňové zóny je jen jedním z kritérií, podle nichž se stanovuje výše pojistného," uvedla Ackermannová.
Podle Káni doposud postupovala Kooperativa tak, že případné zvýšení pojistného vyžadovalo souhlas klienta. "Pokud nesouhlasil, mohlo dojít k ukončení pojistné smlouvy. K tomu však docházelo pouze v případech, že šlo o lokalitu, kterou sužovaly opakované záplavy," dodal Káňa.
První pokusy zavést centrální systém určování povodňového nebezpečí se objevily už po záplavách na Moravě v roce 1997, pojišťovny na něj ale začaly hromadně přecházet až po povodni o pět let později.
"Po povodni v Čechách v roce 2002, druhé extrémní povodňové události na českém pojistném trhu za 5 let, nastala kritická situace," popsala Ackermannová.