"Ty jo, tak to je ještě horší než včera," hodnotí muž středního věku, zatímco sesedá z kola na Masarykově náměstí, středobodu historického centra Třeboně. Za ním přijíždí několik jeho přátel, všichni mají modré dresy se svým jménem na zádech. Otevřel se před nimi pohled, na který by jinde v Česku zřejmě nenarazili.
Je začátek července a období státních svátků, jeden z vrcholů turistické sezony v Česku. A v Třeboni je podobných skupinek plno. Na náměstí je snad víc kol než lidí. Je jich několik stovek. Některé jsou ve stojanech, jiné "obklíčily" mariánský sloup z 18. století, další jsou opřené o zdi nebo zahrádky restaurací. "Snad ještě někde seženeme místo," říká muž v modrém trikotu, když se s přáteli chystá na oběd na zaplněném náměstí.
Rovinatá krajina chráněné krajinné oblasti Třeboňsko patří u cyklistů k nejoblíbenějším místům v Česku. Je posetá krásnými rybníky a památkami, ale také protkaná cyklotrasami. Centrum samotného města je pýchou jižních Čech. Zdejší renesanční zámek patří k největším v zemi, dědictví Schwarzenbergů připomíná působivá hrobka na druhé straně rybníka Svět.
Městu se navíc daří držet si historický ráz. Rušivého turistického nevkusu spojeného s centry Prahy nebo Českého Krumlova je zde jen minimum. Na rozdíl od náměstí jiných českých měst, často sloužících jen jako velká parkoviště, tady nestojí ani jedno auto. Místo toho se ale v sezoně mění ve velké odkladiště kol a ze silnic se stávají spíše cyklostezky.
Pro některé místní je to moc. Hlavně pro řidiče. "To víte, že to je nepříjemné. Jezdím autem i na kole, takže znám obojí. Cyklistů je tady přes prázdniny opravdu hodně. Jsou tady úzké silnice, kde se už tak těžko vejdou auta, a do toho ještě cyklisté. A takoví ti nervóznější lidi to těžko snáší," říká senior Jiří, který žije na sídlišti nedaleko centra.
"Skupina cyklistů jezdí po silnici v řadě jeden za druhým. Silnice jsou úzké, spousta zatáček, za které nevidíte. Chcete je předjet a najednou před vámi jede auto," popisuje svou zkušenost.
Už několikrát se mu prý stalo, že se nehodě vyhnul jen o kousek. "Někteří cyklisté nedávají přednost. Třeba jedna paní na elektrokole jela jako šílenec a těsně se vyhnula mému autu. Musel jsem zastavit, měl jsem úplný šok. Říkal jsem si, co je to za magora," vypráví.
Stížnosti na cyklisty se množí i na facebookové skupině Třeboňáků. "Motají se po silnicích jako blechy," napsal třeba jeden naštvaný uživatel pod fotografie zobrazující náměstí zaplněné koly. "Cyklisté si řeknou: vole, jsem na dovče a ty, domácí blbečku, se omezíš," míní další.
"Když tu nikdo nebude, padnou hlady"
Pochopení pro místní mají i mnozí turisté. "Je pravda, že cyklistů je tady opravdu hodně. Ani bychom se nedivili, kdyby to místním vadilo," říká Petr Ďarmek z pražské Ruzyně, někdejší výborný florbalista a mnohonásobný vítěz české extraligy.
S dcerou Emou se ve městě zastavil na cyklovýletě, naobědvali se a pokračují dál. "Je to ale hlavně o ohleduplnosti, a to jak ze strany cyklistů, tak řidičů. Když někdo jezdí jak magor, tak co s ním," dodává s tím, že se zatím s nikým do konfliktu nedostal.
Jinou zkušenost má Karel Hylák, který je s rodinou v Třeboni i ubytovaný. "Jeden pán na nás řval, co jsme to za kretény, co jsme to za idioty. A to jen proto, že jsme jeli pár metrů po chodníku," říká, zatímco čeká na náměstí na zbytek výpravy.
"Za dvacet let, co jezdím na kole, jsem toto zažil poprvé. Mám pocit, že jsou tady lidé čím dál nervóznější. Ale měli by si uvědomit, že když tady přes léto nikdo nebude, tak v únoru padnou hlady," míní Hylák. Třeboň totiž žije hlavně z lázeňství a turistického ruchu.
Právě jízda po chodníku, za kterou schytal nadávky, patří podle vrchního strážníka Městské policie Třeboň Stanislava Sklenáře mezi nejčastější prohřešky cyklistů. "Navíc jsou někteří neohleduplní na smíšených stezkách pro chodce a cyklisty, kde dochází k potenciálním konfliktům i nebezpečným situacím," dodává. Hříšníky strážníci napomínají, některým dávají i pokuty. Zdůrazňuje ale, že většina cyklistů se chová vzorně.
"Cyklisté za to nemohou"
Výtky místních proti cyklistům musí často řešit i starosta Třeboně Jan Váňa (ODS). "Osobně jsem v tomto pohledu poněkud tolerantnější," říká. Podle svých slov se snaží obyvatelům vysvětlovat, že Třeboň je na cyklistech do jisté míry závislá. Díky nim funguje velký počet hotelů, restaurací a dalších podniků spojených s cestovním ruchem. Uznává ale, že město má problém cyklisty "vychovávat".
Podle seniora Jiřího nedělá vedení města dost pro to, aby problémům předcházelo. "Cyklisté za to nemohou. Když je sem město láká, tak by pro ně mělo udělat podmínky. Postavit třeba víc cyklostezek podél hlavních silnic," navrhuje. Ve městě i jeho okolí je totiž stezek minimum, většina cyklotras vede po silnicích.
Váňa ale tvrdí, že město do infrastruktury investuje dost. "V letošním roce jsme vybudovali část cyklostezky ze Staré Hlíny do Hvízdalky pod mostem silnice I/34, která znamená bezpečnou cestu směrem na Stříbřec a k pomníku Emy Destinové," jmenuje.
Město chce také plánovat nové trasy mimo nejfrekventovanější místa. "Všechno by mělo být zanesené do map a navigací, které dnes cykloturisté používají. Ale než se tyto nové trasy zažijí, bude to nějakou dobu trvat," říká.
Místní, a to nejen podnikatelé, se ale naučili brát si z občasného přehlcení města cyklisty i to dobré. V rohu náměstí stojí stánek u kterého se čas od času zastaví skupinka cyklistů. Jde o účastníky akce Cyklojízda pro hospic, prostřednictvím níž se snaží vybrat peníze Hospicová péče sv. Kleofáše Třeboň.
"Lidé mohou přijít od devíti do dvanácti, zaregistrovat se, dát nějaký příspěvek a projet si dvacetikilometrovou trasu," říká u stánku Barbora Drachovská. "Dáváme cyklistům možnost, aby mohli přispět i na něco dobrého, když už tady jsou," říká.