Praha - Sněmovna těsnou většinou schválila v závěrečném čtení církevní restituce a posílá je Senátu. Ze 182 přítomných poslanců bylo 93 pro a 89 proti.
Po hodinách obstrukcí se závěrečné hlasování muselo provést třikrát pro různé námitky či "nefungující hlasovací zařízení".
Neprošly návrhy na zamítnutí, ani pozměňovací návrhy opozice, která chtěla, aby církev musela prokazovat nejen to, že majetek vlastnila, ale i to, že ho skutečně užívala, ani to, aby nebyly církve osvobozeny od daně z prvního prodeje navráceného majetku nebo aby vůbec nedostaly finanční náhradu, jen nemovitý majetek.
Je ale jisté, že zákon oranžová horní komora zamítne. Pak bude muset vládní koalice hledat každý hlas.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi projednávala sněmovna kvůli odporu opozice s přerušením několik dní. Páteční závěrečný maraton se skládal z projevů opozičních poslanců, kteří využívali každou skulinku v jednacím řádu, ačkoliv se dopředu obstrukce neočekávaly a optimisté z řad poslanců počítali s ukončením páteční schůze kolem osmé.
Obstrukce se konaly
Přestože koalice prosadila omezení řečnické lhůty na 10 minut pro každého a možnost vystoupit v rozpravě nejvýše dvakrát, např. poslanec Michal Babák (Věci veřejné), který se rozhodl pro výklad církevních dějin až od Velké Moravy, využil toho, že svůj projev označil za "stanovisko klubu", na které se zkrácená lhůta nevztahuje.
Nakonec mu předsedající odebrala slovo, protože nemluvil k věci.
Členové klubu "konstruktivní opozice", jak se samy Věci veřejné označují, ostatně vystupovali velmi aktivně. Poslanec Vít Bárta obhajoval obstrukce slovy o "záchraně 130 miliard" a stěžoval si, že předsedkyně sněmovny není schopna zajistit pořádek tak, aby mohl mluvit.
Opoziční poslanci také velmi často používali "procedurální hlasování", ve kterých navrhovali odložit jednání až o několik měsíců. Nikdy to neprosadili, vždy ale donutili koaliční poslance dostavit se do sálu, často poklusem.
"O vracení majetku už rozhodl Ústavní soud. Nepřijetím zákona vracení majetku nezabráníme a ještě budeme platit platy duchovním stále většího počtu církví," upozornila poslance před závěrečným hlasováním ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a STAN).
Vracení majetku i peněžní vyrovnání
Zákon počítá s vyplacením odškodného ve výši 59 miliard korun za majetek, který už nelze církvím a náboženským společnostem vrátit. Tuto částku by stát vyplácel po následujících 30 let. Kvůli inflaci by se nakonec mohla vyšplhat až na 79 miliard.
Církve se už dříve dohodly, v jakém poměru si finanční náhradu rozdělí: čtyři pětiny dostane katolická církev, které byla zabavena většina církevního majetku, zbylých 11 miliard (bez inflace) by si rozdělily ostatní církve.
Větší část majetku by měl ale stát vrátit v podobě nemovitostí - především jde o polnosti a lesy (církve ho tak budou muset žádat hlavně po pozemkové fondu a státních lesích). Tento majetek je vyčíslen částkou zhruba 76 miliard korun.
Během vydávání majetku a vyplácení ročních splátek peněžního odškodnění (zhruba 2 miliardy korun ročně by ještě stát 17 let církve podporoval, částka by se ale postupně snižovala. Po oněch 30 letech by pak církve už neměly být nijak napojeny na státní rozpočet a měly by fungovat ve vlastní režii. Dnes stát platí příspěvek na činnost i třeba platy duchovních.
Zákon církevní majetek nevypočítává. O každou položku by musela příslušná církev jako někdejší majitel žádat stát zvlášť a v případě, že se stát a církev nedohodnou, by rozhodl soud.
