reklama
 
 

Chystáme Zemanovu schůzku s Rusíny, tvrdí aktivistka po návštěvě Hradu. Kyjev před nimi varuje

Aktualizováno 13. 4. 2018 9:00
Snahy zakarpatských Rusínů s nelibostí sleduje Ukrajina, která za jejich aktivitami vidí prvky ruské hybridní války a nové pokusy o další rozvrat v jejich zemi.

Praha - Pražský hrad nadále udržuje kontakty s Rusíny, kteří se netají proruskými postoji a usilují o emancipaci svého národa v rámci Ukrajiny. Slavnosti po březnové inauguraci prezidenta Miloše Zemana se zúčastnila i aktivistka Taťána Popová, která - jak sama tvrdí - kvůli svým postojům musela Ukrajinu opustit. Kyjev přitom zahraniční politiky vyzývá, aby se podpory podobných "protiukrajinských" aktivit zdrželi. 

Popová v rozhovoru pro proruský server Ukrajina.ru uvedla, že na Zemanovu slavnost dostala oficiální pozvánku jako "představitelka rusínského lidu".

Aktivistka, která se podle svých slov se Zemanem setkala už 10. ledna, počítá s tím, že český prezident bude v rusínské otázce aktivní. "Plánujeme v nejbližší době zorganizovat setkání Zemana a Rusínů z celého světa, abychom projednali naše nejdůležitější problémy," tvrdí Popová, která setkání s českým prezidentem doložila i několika fotografiemi na svých sociálních sítích.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček nejdříve odmítl přítomnost Popové na oslavě inaugurace komentovat. Vyhýbal se i přímé odpovědi na otázku, zda prezident s Popovou o podobné schůzce mluvil.

"Je mi úplně jedno, co si myslíte vy a paní Popová, jejíž jste, jak to tak budí dojem, tiskový mluvčí na vedlejšák. Žádná taková schůzka není v programu pana prezidenta Zemana. To jsou holá fakta," reagoval po opakovaných dotazech mluvčí. Popová na otázky Aktuálně.cz týkající se schůzky se Zemanem neodpověděla.

Po vydání textu za Hrad reagoval šéf zahraničního odboru Rudolf Jindrák. "Rusínskou komunitu samozřejmě známe, mluvíme s nimi, ale setkání s prezidentem skutečně v plánu není!" napsal na Twitter.

Popová navíc tvrdí, že podpořit Rusíny je připravená i česká vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), s nímž se také po inauguraci fotila. "Kromě Zemana jsem v kontaktu i s předsedou vlády České republiky Andrejem Babišem. Řekl mi, že jeho matka je také Rusínka, a proto prostě nemá právo Rusíny nemít rád a nerespektovat je," řekla Popová a dodala, že "česká vláda je připravena Rusíny podpořit".

Premiér v demisi ale její slova ostře odmítl. "Ta paní lže. Neznám ji a vláda určitě nebude nic takového řešit. Po inauguraci jsem se fotil s 300 lidmi, které neznám," reagoval pro Aktuálně.cz premiér Babiš, který v poslední době vystupuje jako prozápadní politik.

Aktivity zakarpatských Rusínů s nelibostí sleduje Kyjev, který za nimi vidí prvky ruské hybridní války. Zahraniční politiky varuje před jejich podporou.

"Takzvaná rusínská otázka je již dlouho jedním z prvků hybridní války, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Stejně jako na Krymu a v Donbasu se Rusko snaží také destabilizovat situaci na Zakarpatí," vysvětluje pro Aktuálně.cz ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.

V projevech takzvaného "politického rusínství" jsou podle velvyslance vidět jasné zájmy Kremlu. "Doufáme, že naši mezinárodní partneři si uvědomují nebezpečí takové protiukrajinské činnosti a zdrží se její přímé či nepřímé podpory," vyzval velvyslanec.

Popová v citovaném rozhovoru uvedla, že se s prezidentem poprvé v lednu setkala díky svým rusínským přátelům. Internetový deník Aktuálně.cz už před časem upozornil na čilé kontakty Hradu s jinými dvěma rusínskými aktivisty, kteří žijí a podnikají v Česku.

Také oni na sociálních sítích vystupují ostře proti současnému vedení Ukrajiny a stýkají se i s představiteli východoukrajinských separatistických republik. Prezident oba vzal v rámci podnikatelské delegace do Ruska, měli přístup i do Zemanova volebního štábu.

I podle bývalého šéfa zahraniční rozvědky a současného senátora Františka Bublana (ČSSD) za snahami Rusínů stojí Rusko.

"Tento způsob, jak se pokusit obnovit ruské impérium přes národnostní menšiny v jiných zemích, je u Putina známý už delší dobu. Podařilo se mu to na Krymu, na Ukrajině, v Donbasu a pokouší se o to i v Gruzii. Dovedu si to dobře představit právě i u Rusínů, ale těch je početně znatelně méně. Tam, kde je ruská menšina, tam toho Rusko využívá," vysvětluje Bublan, který nedávno společně s dalšími členy senátního zahraničního výboru označil prezidenta Miloše Zemana za bezpečnostní riziko, a to právě kvůli jeho krokům ve vztahu k Rusku.

"Mají snahu hledat záštitu tam, kde je otevřeno. Což u pana prezidenta Zemana v tomto smyslu je," uzavírá Bublan.

autoři: Lukáš Prchal, Michael Švec | 13. 4. 2018 5:59

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama