Třetinu Čechů nezajímají zprávy. Tyto triky používají světová média na nekonzumenty

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
15. 1. 2021 19:57
Přes 30 procent Čechů vůbec nesleduje zpravodajství a nedostanou se tak k nim ani nejzásadnější informace. Žijí jen se svými představami, které se však od reality značně liší. Přesto chodí volit a rozhodují o budoucnosti své i ostatních. Některá média proto hledají cesty, jak alespoň nějaké informace přinést i jim. Washington Post třeba úspěšně doručil informace o očkování přes tanec na TikToku.
Experti řeší, jak oslovit lidi nesledující zpravodajství (ilustrační foto).
Experti řeší, jak oslovit lidi nesledující zpravodajství (ilustrační foto). | Foto: Shutterstock.com

Vousatý mladík legračně tančí, nad ním se objevují krátké texty o tom, že alergické reakce na vakcínu proti koronaviru jsou jen ojedinělé, zatímco riziko, že neočkovaný člověk onemocní touto chorobou, je podstatně větší. V jiném videu pak názorně ukazuje, co může dělat americký viceprezident Mike Pence: třeba takto zalévat kytky nebo takto pít mléko anebo odevzdat daně. A pak taky ukazuje, co udělat nemůže: zamítnout hlasy právoplatně zvoleného prezidenta Joea Bidena. Ten mladík se jmenuje Dave Jorgensen a jde o novináře renomovaného a tradičního amerického deníku The Washington Post. A tato jeho videa lze vidět na oficiálním tiktokovém účtu deníku. Jeho mottem je sdělení "Jsme noviny". 

Někdo nad tím může v úžasu kroutit hlavou a pohoršovat se, "jak hluboko tradiční list klesl". Jenže je tu i jiný pohled. A ten říká, že takto zasáhne skupinu notorických nekonzumentů zpravodajství a jednoduchým a pro tuto cílovou skupinu atraktivním způsobem k ní dopraví důležité informace. Účet má zatím 831 tisíc sledujících a 32 milionů lajků.

Zpravodajský taneček The Washington Post na TikToku.
Zpravodajský taneček The Washington Post na TikToku. | Foto: TikTok/Washington Post

Třicet procent Čechů nesleduje zpravodajství

Experti z českého Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) říkají, že i tuzemská média se budou muset vážně zamyslet nad svou budoucností a nad tím, jak svá sdělení předávat veřejnosti. Znepokojující data znají čeští novináři už pár let. V roce 2016 provedla společnost Median pro NFNŽ velký průzkum "Češi a zpravodajství" mezi 14 tisíci respondenty ve věku 15-79 let. Vyplynulo z něj, že 30 procent Čechů vůbec nesleduje zpravodajství. Lze je rozdělit do tří skupin: mladí a politicky neangažovaní, zcela apatičtí a masmédiím nedůvěřující.

"První dvě skupiny konzumují alespoň on-line média, především zábavu, třetí skupina je off-line. Velmi redukovaně řečeno, nekonzumenti jsou lidé mladí, staří, chudí i bohatí, z měst i venkova, nedá se o nich ani říci, že jsou pro ně určující alternativní zdroje zpráv, protože je to z různých důvodů nezajímá," říká advokát a spoluzakladatel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Jiří Kučera.

Když Median výzkum v roce 2020 zopakoval, zjistil, že skupina nekonzumentů vzrostla za poslední čtyři roky o šest procent, což je podle Kučery velmi alarmující trend, s kterým se musí něco dělat. I nekonzumenti zpravodajství totiž chodí k volbám zhruba ve stejném procentu jako celková populace a zde pak rozhodují o osudu celé země bez patřičných znalostí a souvislostí. "Je jistě lepší, pokud by se rozhodovali kvalifikovaně nebo k tomu alespoň měli potřebné informace. Je zřejmé, že neinformovaní lidé jsou snazšími oběťmi mediálních manipulací," podotýká.

Změnit to mohou digitální inovace ve zpravodajství, pomocí nichž by novináři pronikli i k těm, kteří běžné zpravodajství nesledují. "Je dobré vystavit je konfrontaci jejich představ s informacemi. Myslíme si totiž, že nechuť číst zpravodajské informace neznamená nutně nechuť být informován," říká Kučera. O to ostatně jde i ve zdánlivě primitivních tiktokových videích The Washington Post - doručit nekonzumentům ta nejzásadnější fakta, která by jako občané měli znát. I za cenu, že jim u toho budou muset zatančit. "Proniknout k lidem, kteří nejsou v přirozené bublině zpravodajských médií, a nabídnout jim kvalitní žurnalistický obsah, to je jeden z našich cílů," doplňuje.

Jiří Kučera

Jiří Kučera, NFNŽ

Jiří Kučera je advokát s téměř dvacetiletou praxí. Specializuje se na české a mezinárodní obchodní právo, nemovitosti, soudní spory, veřejné zakázky, hospodářskou soutěž a mezinárodní obchod. V rámci programů společenské odpovědnosti se věnuje na bázi pro-bono také kauzám s celospolečenským přesahem. Na konci srpna roku 2016 spoluzaložil Nadační fond nezávislé žurnalistiky, první svého druhu ve střední Evropě.

Jde to i jinak. Ve světě už vědí jak

Nyní se fond dal dohromady se spolkem Česko.Digital, sdružujícím přes 3600 vývojářů, designérů, projektových a produktových manažerů a marketérů, kteří dobrovolnickou prací ve svém oboru pomáhají pozvedávat fungování české společnosti, ať už jde o úřady, nebo školství. Projektu se účastní novináři, datoví žurnalisté, vývojáři softwaru, sociální vědci, ale také profesionálové z oboru vývoje inovací a inovačních procesů.

Začínají u potenciálního publika. V odborně moderovaných workshopech se snaží pochopit, co brání nekonzumentům zpravodajství v přijímání zpravodajského obsahu. Následně zkusí přijít na to, jak překonat bariéry k těmto skupinám, a budou se snažit zjednodušit přenos zpravodajských informací. Cílem mají být nové aplikace či inovativní webová řešení. Změnit chtějí obsah i formu novinařiny.

Inspiraci nacházeli nejen na zmíněném tiktokovém účtu The Washington Post, ale třeba i v málo využívaném potenciálu Instagramu. Mnohé redakce se mu zcela vyhýbají, protože neumožňuje vkládání odkazů, a tudíž nedovede uživatele na jejich stránky. Některé tam zase dávají svůj stávající obsah, který ale do specifického formátu nejde napasovat. Málokteré však napadne vytvořit pro Instagram unikátní obsah a na něm si budovat povědomí o značce.

To se podle stránek News Media Alliance povedlo třeba časopisu The Economist. Tenhle slovutný britský týdeník vychází už od roku 1843 a patří k tomu nejtradičnějšímu, co ostrovní žurnalistika nabízí. Zaměřuje se na seriózní zprávy ze světa, politiky, ekonomiky, vědy, techniky, ale i knih a umění. Přesto si na Instagramu našel svou pozici, o čemž svědčí 5,3 milionu sledujících a už téměř 12 tisíc příspěvků. Čtvercovou fotku či ilustraci doprovází několik krátkých odstavců textu a zmínka, že chce-li se člověk dozvědět víc, má kliknout na odkaz v jejich profilu, který vede na web týdeníku.

The Economist: Zpráva jako instagramová karta.
The Economist: Zpráva jako instagramová karta. | Foto: The Economist/Instagram

Podle Kučery je takové zpravodajství na instagramových kartách jednou z možností, jak nekonzumenty oslovit. Zmiňuje také tvorbu počítačových her, jako je Uber Taxi od Financial Times, skrze niž má člověk lépe pochopit drsný život těchto řidičů i celý byznys Uberu. Dobrým příkladem jsou podle něj také infografiky na portálu Wox. Ten sděluje uživatelům klíčová fakta pomocí přehledných grafik a obrázků - třeba jak má vypadat maximální denní pití alkoholu, ukáže na jasně namalovaných skleničkách s jednotlivými nápoji, jak se svět mění na lepší místo pro život ukazuje na grafech vypovídajících o klesajícím počtu hladových lidí či pracujících dětí.

Inspirativní formát stvořil také britský deník The Independent svými stránkami Indy100. Jedná se o sto krátkých zpravodajských článků opřených o příběh, video či fotku. Složení stránek nevytváří editor, ale čtenáři tím, jak pro článek, který je zaujal, hlasují červeným tlačítkem s šipkou nahoru a posílají ho v seznamu výš. "Příběh číslo jedna není náš hlavní příběh, ale váš," vysvětluje redakce. Nahoře se tak častěji objevují čtenářsky vděčnější a vtipnější informace než na domovské stránce deníku. "Protože Indy100 pochází z The Independent, stále nám můžete věřit, že k faktům přistupujeme zodpovědně, a to i k těm vtipným," ujišťuje uživatele The Independent. Stále je to prý seriózní žurnalistika, jen u ní tentokrát člověk nemusí být tak dlouho a tvářit se tak vážně.

Indy 100: Sto zpráv dle momentálního výběru čtenářů deníku The Independent.
Indy 100: Sto zpráv dle momentálního výběru čtenářů deníku The Independent. | Foto: The Independent/Indy100

Podle zakladatele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky se nedá říct, který z těchto přístupů se dlouhodobě osvědčí ani že by se oni sami snažili zavést nějakou zahraniční inovaci do českého prostředí. Nevylučují prý však "dílčí adaptace".

Inspiraci lze nicméně najít i v Česku - třeba se zamyslet nad tím, proč tak zabírají žlutočerné trojúhelníky s jednoduchými informacemi na Instagramu nejmladšího poslance Dominika Feriho. Jeho účet má 922 tisíc uživatelů, a to se jedná o politika konzervativní strany, který stroze informuje o vládních opatřeních, v poslední době hlavně o koronaviru, testování, očkování nebo podobě výuky. Jestli někdo dokázal v Česku přitáhnout mladé nekonzumenty zpravodajství ke čtení důležitých informací, byl to právě tento mladík. Jen pro srovnání, populárního českého youtubera Kovyho sleduje na této sociální síti zhruba o 150 tisíc uživatelů méně.

Zareagovat na měnící se dobu

"Pokud uvažujeme nad problémem zvětšující se skupiny lidí, kteří přestávají konzumovat zpravodajské informace, nelze neuvažovat zároveň nad tím, jak to, že naše tradiční soukromá média, především transformující se 'tisk', nedokázala adekvátně zareagovat na měnící se dobu. Nelze to odbýt dnes populárním rčením, že stejné je to všude. Není," upozorňuje Jiří Kučera s tím, že třeba španělský deník El País nebo francouzský list Le Monde tak dramatický úbytek čtenářů nezaznamenávají, a americká korporace The New York Times je dokonce velmi zisková a není to kvůli úsporám v redakcích.

Zaujmout zpravodajstvím tedy lze i v dnešní době. Je ale potřeba se umět přizpůsobit měnícím se podmínkám a být opravdu flexibilní. Jenže to české novinářské prostředí neumí, vůči inovacím je podle Kučery velmi konzervativní a brání se jim s poukazem třeba na náklady nebo dominanci Googlu a Seznamu.

Další důvod, proč se český "tisk" nedokázal adaptovat na nové podmínky, vidí v neschopnosti společně řešit problémy. "Například, nemáme u nás žádnou mediální radu, jako stavovskou organizaci, která by hlídala dodržování základů novinářské etiky, jako například na Slovensku. Je možné, že naše neschopnost čelit problémům je spojená s tím, jak je novinářská obec roztříštěná," říká.

Na dotaz, zda maximálně zjednodušené zpravodajství předávané rychle pomocí krátkých tiktokových videí či stručných instagramových karet je stále ještě žurnalistika, odpovídá bez váhání: "Zcela jistě. Za každou formou sdělení musí být novinařina, aby informace byly vyzdrojované, struktura příběhu správně poskládaná, aby nebyly porušeny standardy novinářské etiky, aby informace byly společensky užitečné či nové," uvádí. Proto musí být za těmito zpravodajskými sděleními profesionální práce novinářů a nikoliv přispěvatelů na sociální sítě, například youtuberů, dodává.

Video: Blondýna točí, jak jsou Češi na kolenou. Kdo je Putinova Darja?

Darja Grigorovová vyčkává na instrukce z ruské státní televize. Pak se mladá žena rozjede po Evropě točit její "úpadek a chaos". Nevynechá ani Česko. | Video: Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Při zásahu policie v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí

Při policejní akci v jednom ze slumů v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Policie provedla zásah v chudinské čtvrtí proti gangu Comando Vermelho, který patří k nejaktivnějším organizacím zaměřeným na distribuci drog v brazilském městě. Počet mrtvých během policejní operace patří k nejvyšším za poslední roky.

Podle agentury AFP policie zasáhla v chudinské čtvrti Jacarezinho proti skupinám, jež využívají k prodeji drog a dalším kriminálním aktivitám nezletilce. K operaci bezpečnostní síly použily vrtulníky a obrněné vozy, které posloužily k překonání barikád v ulicích. Na videozáběrech ze slumu, kde žije zhruba 40.000 lidí, jsou vidět prchající ozbrojenci a slyšet výbuchy. Agentura EFE uvedla, že operace se zúčastnilo přes 200 policistů.

"Je to nejvyšší počet mrtvých při policejním zásahu v Riu de Janeiro," uvedl šéf policie Ronaldo Oliveira. Dodal, že mezi mrtvými je jeden policista a několik vůdců drogových organizací. Podle policie drogové gangy vytvořily "takřka armádní strukturu" s desítkami ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zaorálek navrhuje, aby od 17. května mohla opět hrát divadla a směly se pořádat koncerty, rozhodne vláda

Od pondělí 10. května otevřou muzea, galerie a památky ve zbylých českých krajích, potvrdil ve čtvrtek pozdě večer ministr zdravotnictví Petr Arenberger z ANO. Jeho kolega Lubomír Zaorálek po setkání se zástupci kulturních organizací navrhuje, aby se od 17. května mohlo venkovních akcí účastnit až 700 sedících diváků a těch vnitřních maximálně 400 lidí. To by znamenalo, že v Česku po půl roce opět bude legální pořádat koncerty a divadelní představení pro diváky. "Pokud to v pondělí schválí vláda," zdůrazňuje Zaorálek.

Podle něj by se pak v týdnu od 24. května kapacita mohla zvýšit až na 1000 lidí venku a 500 uvnitř. Sály by ale směly být plné vždy maximálně z poloviny. "Vše samozřejmě za přísných hygienických pravidel s použitím antigenních nebo PCR testů, s ochranou dýchacích cest a podobně," říká ministr.

Jednání se kromě něj a zástupců kulturních organizací zúčastnily náměstkyně ministra zdravotnictví a hlavní hygienička Pavla Svrčinová. "Jednání končí optimisticky. Konkrétně a věcně jsme se dohodli na řešení pro jednotlivé balíčky s výhledem do začátku příští sezony. Vše ještě proberou epidemiologové a předpokládám, že vláda v pondělí rozhodne o spuštění prvních akcí," říká jeden z účastníků schůzky Jan Burian, ředitel Národního divadla v Praze.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

K českým skokanům na lyžích se po 15 letech vrací úspěšný Slovinec Bajc

Po 15 letech se vrací k české reprezentaci skokanů na lyžích slovinský kouč Vasja Bajc, který v roce 2006 dovedl Jakuba Jandu k historickému triumfu ve Světovém poháru. Nahradí Františka Vaculíka, jenž po nepovedené sezoně u týmu skončil.

Devětapadesátiletý Bajc bude mít vedle reprezentace mužů na starosti také rozvoj mládežnických kategorií. "Jsem rád, poctěn a hrdý, že jsem opět získal možnost stát se hlavním trenérem českého skokanského týmu," řekl Bajc v tiskové zprávě lyžařského svazu.

Současná reprezentace v uplynulé zimě propadla. Kvůli problémům s kolenem prakticky neskákala česká jednička Roman Koudelka a po operaci vazů se chystá na návrat. Z ostatních se ve Světovém poháru dostali mezi třicítku jen dva - Viktor Polášek získal čtyři body a Čestmír Kožíšek dva.

"Po nevydařené sezoně jsme se rozhodli angažovat zahraničního trenéra. Po jednáních jsme se dohodli na spolupráci s Vasjou Bajcem, který dokonale zná nejen prostředí skoků na lyžích ve světě, ale i v České republice, kde před lety působil, a český skok na lyžích pod jeho vedením zažil jedny z největších úspěchů v novodobé historii," uvedl Janda, současný šéf skokanského úseku.

U českého týmu pracoval Bajc v letech 2004 až 2006 a Janda se v té době stal nejen králem seriálu SP, ale i vítězem Turné čtyř můstků a získal dvě medaile na mistrovství světa.

Nyní by slovinský kouč rád pozvedl české výsledky. "Které jsou daleko od těch z bohaté minulosti. Tradice skokanského sportu je v Česku velká, takže přijímám pozici hlavního trenéra i s vědomím, že cesta nahoru nebude snadná, což je pro mě velkou výzvou. Věřím, že společně s dalšími trenéry a novými věcmi můžeme přesměrovat křivku výsledků na pozitivní směr," uvedl.

Bajc, který umí česky díky tomu, že ho trénoval slavný Zdeněk Remsa, se jako kouč proslavil především u japonské reprezentace. Působil ve Španělsku, Nizozemsku, Švédsku, doma ve Slovinsku, Turecku, u americké ženské reprezentace a u maďarských skokanů.

Zahraniční trenér se k českým skokanům vrací po třech letech. V letech 2014 až 2018 trénoval národní výběr Rakušan Richard Schallert.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Hertha po výhře nad Freiburgem opustila sestupové pásmo, Darida odehrál 75 minut

Fotbalisté Herthy Berlín získali v boji o záchranu v německé lize důležité tři body za výhru 3:0 nad Freiburgem. K vítězství přispěl i český záložník Vladimír Darida, který odehrál 75 minut. Chvíli před odchodem ze hřiště obdržel žlutou kartu za faul.

O výhře Herthy rozhodli už v prvním poločase Krzysztof Piatek a Peter Pekarík, v závěru zápasu přidal třetí gól Nemanja Radonjič. Berlínský tým bodoval i ve druhém duelu po návratu z karantény, v níž byl kvůli množství případů koronaviru. Bez porážky je už pět zápasů.

Hertha opustila sestupové pásmo a z předposlední příčky poskočila na 14. místo. Navíc má k dobru utkání s posledním Schalke. Freiburgu patří devátá pozice.

Německá fotbalová liga - 30. kolo:

Hertha Berlín - Freiburg 3:0 (13. Piatek, 22. Pekarík, 85. Radonjič).

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
10. Stuttgart 31 10 9 12 52:51 39
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 31 9 6 16 31:47 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Zdroj: ČTK
Další zprávy