Česko nedá peníze na právní pomoc uprchlíkům. Hrozí žaloby

Jan Hejl Jan Hejl
Aktualizováno 3. 7. 2015 12:45
Uprchlíci mají nárok na bezplatné právní poradenství na základě evropského práva. Pomoc zařizují hlavně neziskové organizace, ty ale nebudou schopny poradenství bez státních peněz zajišťovat.
Areál v obci Vyšní Lhoty, který má sloužit jako záchytné zařízení pro nelegální uprchlíky.
Areál v obci Vyšní Lhoty, který má sloužit jako záchytné zařízení pro nelegální uprchlíky. | Foto: Ludvík Hradilek

PrahaMinisterstvo vnitra přestalo poskytovat peníze na právní poradenství uprchlíkům. Až dosud ho platilo z fondů Evropské unie, to ale s 1. červencem skončilo. Na právní pomoc mají běženci nárok vyplývající z evropského práva.

Uprchlíků, z nichž se většina snaží přes Česko dostat do Německa, přitom přibývá. Zpřísňují se i kontroly cizinecké policie, která dělá razie například v mezinárodních rychlících. Záchytné středisko pro migranty v Bělé-Jezové na Mladoboleslavsku se tak rychle zaplňuje.

Právě zadržení uprchlíci, čekající například na rozhodnutí úřadů o vyhoštění, potřebují právníky, kteří jim vysvětlí, na co mají podle zákonů právo. Migranti navíc v drtivé většině případů neumí česky, mnozí z nich mají problémy číst a psát nebo nemají žádný majetek.

Až dosud právní servis zajišťovali zejména právníci z neziskových organizací. Jejich činnost byla prostřednictvím ministerstva vnitra placena z Evropského návratového fondu, jeho působnost ale skončila poslední červnový den. Od července měl resort vnitra začít čerpat peníze z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) nebo zajistit, aby se právní pomoc uprchlíkům uhradila z jiného zdroje. To se ale nestalo.

"Pro naši organizaci to znamená, že do Bělé až do konce roku jezdit nebudeme," řekla Eva Drhlíková z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která právní poradenství obstarává. Právě od začátku příštího roku by Česko mělo začít peníze z fondu AMIF čerpat. Do té doby není zřejmé, zda se zadržení uprchlíci právní pomoci dočkají.

Odříznuti od právní pomoci

"Vnitro nám řeklo, že se k tomu vyjádří do 14 dnů, což uprchlíkům moc nepomůže," upozorňuje Magda Faltová, šéfka Sdružení pro integraci a migraci. "Ministerstvo vnitra by mělo zajistit přístup zajištěných lidí k právní pomoci, což vyplývá z evropského práva. Je vlastně jedno, jestli zaplatí advokáta, který tam bude jezdit, nebo neziskovou organizaci. Je to povinnost, kterou má ministerstvo splnit," dodává.

Zatím tedy není jasné, jak státní správa právní pomoc zajistí. Pomáhat do záchytného zařízení v Bělé-Jezové bude dál jezdit Arcidiecézní charita Praha. "Klientů, se kterými pracujeme, se problémy s čerpáním fondů nedotknou. Máme možnosti si peníze obstarat z jiných zdrojů," připustila Jarmila Lomozová z pražské charity. Problémy ale bude mít právě Organizace pro pomoc uprchlíkům.

"Uprchlíci to zařízení nesmí opouštět. Právníci z neziskovek za nimi musí jezdit z Prahy. V podstatě to znamená, že je to odřízne od právní pomoci," uvedla právnička kanceláře ombudsmanky Linda Janků. Podle ní by bylo řešení, že by ministerstvo vnitra proplácelo činnost neziskových organizací z jiného mimořádného zdroje do doby, než se podaří začít peníze z fondu AMIF čerpat.

"Uprchlíci to zařízení nesmí opouštět. Právníci z neziskovek za nimi musí jezdit z Prahy. V podstatě to znamená, že je to odřízne od právní pomoci." Právnička kanceláře ombudsmanky Linda Janků

Jestli vnitro takové řešení skutečně chystá, se Aktuálně.cz nepodařilo zjistit. Ministerstvo na opakované dotazy redakce neodpovědělo. Na svých webových stránkách ale pozdržení čerpání peněz z fondu AMIF připouští. "Nyní intenzivně pracujeme na dokončení metodických materiálů, které jsou nezbytné pro nastavení pravidel systému řízení a kontroly," informuje Chovancův úřad.

Dále je podmínkou pro zahájení čerpání audit ministerstva financí. O něm vnitro v dubnu tvrdilo, že se má uskutečnit na začátku května. Dnes přitom uvádí, že by měl být zahájen na přelomu června a července letošního roku. Že audit nezačal ani v těchto dnech, potvrdilo Aktuálně.cz ministerstvo financí. "Před započetím čerpání z je nutné, aby příslušný odbor na ministerstvu vnitra, který tuto agendu zajišťuje, prošel tzv. určením, to znamená, aby u něj byl proveden audit designace," vzkázala mluvčí resortu financí Tereza Peprníková.

"Podmínkou pro započetí auditu designace je oficiální výzva k provedení auditu designace ze strany ministerstva vnitra, kterou ministerstvo financí ke dnešnímu dni neobdrželo," konstatovala Peprníková s tím, že obvyklá délka výkonu auditu je zhruba dva až tři měsíce.

Hrozí žaloby

Pokud tedy ministerstvo vnitra v řádu dní nezajistí financování právní pomoci odjinud, v krajním případě mohou České republice hrozit žaloby. Uprchlík, který na území Česka požádá o azyl, má na právní konzultaci nárok garantovaný směrnicí Rady EU z prvního prosince 2005.

"Obecně když členský stát poruší evropské právo, existuje mechanismus sankcí – řízení před Evropskou komisí, potažmo před Soudním dvorem," vysvětluje Janků. Pokud by se prokázalo, že Česko pochybilo, následoval by například finanční postih.

Řízení před evropskými institucemi je však zdlouhavé. "Já bych v tomto byla skeptická. Porušení práva tady není jednoznačné, aby šlo konstatovat, že nám hrozí sankce," vypočítává právnička Janků a připomíná, že jedna nezisková organizace bude, byť dobrovolně, stále poradenství poskytovat.

V záchytném zařízení v Bělé-Jezové čekají na deportaci ze země v současnosti téměř tři stovky migrantů a kapacita tábora je zaplněná. Ministerstvo vnitra se tedy v minulých dnech rozhodlo, že k "věznění" nelegálních běženců využije areál bývalého uprchlického tábora v obci Vyšní Lhoty v podhůří Beskyd. Záměr resortu dříve Aktuálně.cz potvrdila starostka obce Dana Nováková.

Proti plánům úřadu se bouří místní obyvatelé, kterých v obci žije asi osm set. "Z této možnosti určitě nebudou rádi. Česká společnost není vůči uprchlíkům moc optimistická,“ uvedla starostka Nováková.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Režisér Lars von Trier má Parkinsonovu nemoc, momentálně dokončuje seriál

Přední dánský režisér Lars von Trier, známý filmy Prolomit vlny, Tanec v temnotách nebo Antikrist, trpí Parkinsonovou chorobou. V pondělí večer to oznámila produkční společnost Zentropa, kterou roku 1992 spoluzakládal.

Dle jejího vyjádření je šestašedesátiletý umělec zatím v dobrém stavu, podstupuje léčbu a dokončuje třetí řadu seriálu Království. První dvě série odehrávající se na neurochirurgickém oddělení kodaňské nemocnice uvedl v 90. letech minulého století, tu třetí nestihl natočit kvůli úmrtí představitele jedné z hlavních rolí. Představí ji až tento měsíc na Benátském filmovém festivalu. Pokud se jeho stav nezhorší, koncem roku k třetí řadě ságy poskytne "omezený" počet rozhovorů, dodala produkční společnost.

Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, ve filmové branži jím trpí například herci Alan Alda a Michael J. Fox a zemřel na něj Ian Holm.

Zdroj: Variety.com
Další zprávy