Praha - Ordinací Zlatka Marinova prochází týdně desítky dětí, které mají potíže s nadváhou nebo obezitou. V poslední době se lékař v pražské Fakultní nemocnici v Motole setkává i s dětmi, které trpí takzvanou monstrózní obezitou. "Před patnácti lety ani neexistovala, teď ji má kolem 32 tisíc dětí. U těchto hrozí zásadní poškození zdraví a zkrácení střední délky života," upozorňuje odborník.
Problémy českých dětí s nadváhou potvrzují i nová čísla, která dali dohromady experti z Univerzity Palackého v Olomouci. Zeptali se 14 500 českých dětí ve věku od jedenácti do patnácti let na jejich životní styl a návyky, podobně jako každé čtyři roky už od roku 1994.
"Za posledních patnáct let se výskyt dětské nadváhy v některých věkových kategoriích více než zdvojnásobil. Přibližně čtvrtina chlapců a 12 procent dívek v tomto věku trpí nadváhou nebo obezitou," říká jeden z autorů studie Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury. A vyjmenovává hlavní dva důvody: stravovací návyky a nedostatek pohybu.
Podle studie se nedostatečně hýbe 80 procent dotázaných. Znamená to, že se denně nevěnují aspoň hodinu různým pohybovým aktivitám, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace. Zlatko Marinov ale upozorňuje, že předpoklady pro obezitu vznikají u dětí už v raném věku a většinou je zakládají rodiče tím, že dětem neumožňují příliš pohybu.
"Už jen autosedačky v kojeneckém období. Dítě je několik hodin v naprosté pasivitě. Nebo moderní skořepinové kočárky, kde je dítě připoutané a nemůže se ani trochu hýbat. V důsledku toho nezvládne základní fyziologické pohyby v čas, kdy by mělo," upozorňuje lékař.
Podle něj je na "strašení obezitou" u dětí ve školním věku už pozdě. Vede to pouze k druhému extrému – poruchám příjmu potravy. Prevence by měla podle obezitologa začít daleko dříve. "Je klíčová v kojeneckém věku. Polovina pacientů s chronickou dětskou obezitou se s nadváhou potýká již v kojeneckém věku," říká.
A označuje kritická období, kdy je hrozba obezity nebo nadváhy největší: v období do jednoho roku dítěte, od dvou do tří let, od čtyř do pěti a od devíti do desíti. "Mimo tato období je rozvoj obezity mnohem méně pravděpodobný. Pokud k němu nedojde celkem do jedenácti let, může se znova rozvinut až kolem pětatřicátého roku života," vysvětluje Marinov.
V Česku se podle něj rozvinula takzvaná obezitogenní slepota – výskyt obezity je tak významný, že ho lidé přestali vnímat a stává se normou.
U dětí prý ani tak nejde o to, že by více jedly a zvyšoval se jejich příjem kalorií, ale snižuje se výdej. "A hlavně kvalita pohybu – děti nejsou schopné zvládat dovednosti, které byly dříve normou, jako je například kotoul. Přestože výdej je třeba dostatečný, nejsou zapojeny správné svalové skupiny a energie není spotřebovávána adekvátním způsobem," vysvětluje.
