Praha - Česká republika musí vynaložit více peněz na to, aby se senioři mohli vracet z nemocnic do domácího prostředí a neocitali se v léčebnách dlouhodobě nemocných. S prohlášením vystoupili lékaři v úterý na tiskové konferenci v Praze.
Podle lékařů chybí systému, který seniorům slouží k rekonvalescenci po akutních stavech - takzvaná následná a dlouhodobá péče – peníze a zdravotnický personál.
"Optimální situaci představuje model, kdy se geriatrický pacient po zvládnutí akutní choroby v nemocnici - a po rehabilitaci ve zdravotnickém zařízení následné péče - vrací opět do domácího prostředí," říká primář Geriatrického centra pardubické nemocnice Ivo Bureš. Když se naopak po vyléčení "ocitá v léčebnách dlouhodobě nemocných, většinou již trvale, je to nevýhodné jak pro samotného pacienta, tak i pro systém zdravotní péče," dodává.
Změny ve zdravotní péči o seniory se podle lékařů musí zaměřit hlavně na problém, který je pro české zdravotnictví typický: z mnoha seniorů, kteří by se měli zotavit po překonání akutního stavu nemoci, se nakonec během následné péče stanou dlouhodobí ležící pacienti. V zařízeních, kterým chybí peníze i personál, se jejich zdravotní stav zhorší, bez vyhlídky na návrat do domácího prostředí. Řešení této otázky bude v budoucnosti naléhavější s tím, jak bude česká populace stárnout. Počet lidí ve věku 80 a více let se do roku 2030 téměř zdvojnásobí na 691 tisíc. Zatímco před pěti lety těchto lidí bylo v populaci 3,6 procenta, za pět let jejich podíl bude už 6.6 procenta.
Podfinancování následné a dlouhodobé péče také podle lékařů souvisí se špatným nastavením krytí od pojišťoven. Zatímco například akutní lůžka jsou plně hrazena pojišťovnami, v případě lůžek pro rekonvalescenci tomu už tak není. Také rozdíl v nákladech na tzv. hotelové služby, které zahrnují například prádlo, jídlo a úklid, je podle lékařů "neodůvodnitelný": 2100 korun u akutní péče, v porovnání s 570 korunami u péče následné.
Podle profesora Petra Fialy, místopředsedy Asociace českých a slovenských nemocnic, by se Česko například mohlo inspirovat příkladem Německa, kde zavedli dodatečnou složku sociálního pojištění – pojištění ošetřovatelské. K zavedení tohoto pojištění by mohla být vyčleněna část prostředků ze "zdravotního" a část prostředků ze "sociálního" pojištění. Podle Fialy by to v Česku mělo být alespoň 40 miliard korun ročně, z toho asi dvě třetiny na lůžkovou péči a třetina prostředků na zdravotnické pracovníky v terénu.
Fiala řekl, že ministerstva zdravotnictví a práce na řešení problému nespolupracují. Podle něj se ministerstvo práce a sociálních věcí nechce podílet na úhradě zdravotní péče ani v sociálních zařízeních ani ve zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny se zase brání některým úhradám argumentem, že na akutních lůžkách a na lůžkách následné péče je mnoho "sociálních" pacientů.
"V posledních letech se v České republice diskutuje o nutnosti transformace zdravotnictví, redukci akutních lůžek a vytvoření lůžek následné péče. Největší problém však spočívá v tom, že se hovoří o lůžkách následné péče jako o levných lůžkách. Potřeba diferenciace a specializace, která by vedla ke kvalitní rehabilitační a ošetřovatelské péči pro chronicky nemocné, není respektována," říká koordinátorka iniciativy, MUDr. Marta Šimůnková.
