reklama
 
 

"Eldéenky" jsou přeplněné. Nemocnice navrhují nové pojištění

1. 4. 2015 20:00
Asociace nemocnic navrhuje vládě, aby zavedla nový typ pojištění, ze kterého by se platily služby na pomezí zdravotní a sociální péče. Inspiraci hledá v Německu. A premiérovi se nápad líbí.

Praha - Léčebny dlouhodobě nemocných jsou opět přeplněné. Stačila drobná změna: zmizel stokorunový poplatek za hospitalizaci. Třetinu lůžek tak znovu obsadili lidé, pro které není místo v domově seniorů. Řešení? Zaveďme ošetřovatelské pojištění, navrhuje Asociace českých a moravských nemocnic.

Je to dlouholetý český problém: třetina lidí leží v nemocnicích jenom proto, že se pro ně nenajde vhodná sociální péče. Nepřetržitou lékařskou péči přitom nepotřebují. Naopak čtvrtina seniorů v domovech důchodců by ji mít měla.

Péče o seniory

Léčebny dlouhodobě nemocných

  • V Česku funguje 73 léčeben dlouhodobě nemocných se 7 144 lůžky - to je asi třetina všech nemocničních kapacit. Pacienty tam má na starosti 368 lékařů. V roce 2013 v LDN pobývalo 49 214 lidí a na jejich péči šly více než 2,2 miliardy korun. Počet klientů, kteří ve zdravotnickém zařízení využívali sociálních pobytových služeb, se zvedl meziročně o 23 procent.

Domy seniorů

  • V Česku působilo v roce 2010 v Česku 485 domů pro seniory s celkovou kapacitou 46 092 lůžek. O klienty v nich pečovalo 3 841 zdravotníků. Náklady se vyšplhaly na 9,8 miliard korun. Peníze posílá do domů seniorů stát, kraje a obce. Na provoz si přispívají také samotní senioři.

(Zdroj: ÚZIS a MPSV)

„Nikdo neví, z jaké kapsy jejich péči platit - jestli ze zdravotního pojištění, nebo dotacemi od ministerstva práce a sociálních věcí," komentuje situaci místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala.

Výsledkem je obrovská nerovnost mezi pacienty a finanční ztráty nemocnic. Vláda by podle něj měla situaci řešit. Inspirovat by se mohla například v německy hovořících zemích.

Peníze se jen jinak přerozdělí

„Tam totiž před dvaceti lety zavedli solidární ošetřovatelské pojištění. Všimli si, že populace stárne a lidé stále častěji potřebují ošetřovatele. Nový typ pojištění jim má tyto služby na pomezí zdravotní a sociální péče uhradit,“ vysvětluje Fiala.

V praxi to podle něj funguje stejně jako v Česku – lidé odvedou určité procento z platu povinně na zdravotní a sociální pojištění. „Peníze se ale potom jinak přerozdělí,“ říká Fiala. Necelých pět procent putuje do zvláštního fondu, ze kterého se pak ošetřování seniorů uhradí. V platbě jsou zahrnuty jak "hotelové" služby nemocnice či sociálního zařízení, tak léčení.

Asociace českých a moravských nemocnic už podle Fialy představila německý systém premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). A ten není vůbec proti. „Ošetřovatelské pojištění má z demografického vývoje společnosti jistě svou logiku,“ připouští Sobotka.

Povinné, nebo komerční?

V tomto volebním období už se ale podle něj podobný systém připravit nestihne. Předcházet mu totiž bude muset řada analýz. „Musí se třeba prozkoumat to, jestli by nový typ pojištění nezvýšil vedlejší náklady práce,“ vysvětluje premiér Sobotka.

Ošetřovatelské pojištění neodmítají ani ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí, kterých by se jeho zavedení týkalo. I když s výhradami. Třeba podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Vymazala by mělo jít spíš o nepovinné komerční připojištění.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová zase nevěří tomu, že by pouhé přerozdělení peněz problém se seniory beze zbytku vyřešilo. „Ano, fungování tohoto pojištění v okolních zemích sledujeme, ale pokud vím, tento účet se stejně musí dofinancovávat ze státního rozpočtu,“ řekla.

Poslance sněmovního zdravotního výboru by zase nejprve zajímalo, kdo by peníze přerozděloval, kontroloval a co všechno by se z nich platilo. „Jako myšlenka to ale vypadá zajímavě,“ přiznává například Jiří Skalický (TOP 09).

Sjednotit pravidla, podle kterých by se platilo ošetřování seniorů, se už snažila také vláda Petra Nečase. „Buďto musíme říct, že se peníze nějak smíchají, nebo se řekne, že budeme ze zdravotnictví financovat jen práci sester a podávání léků a ze sociálního systému pobyt,“ řekl tehdejší šéf resortu zdravotnictví Leoš Heger. Dotáhnout plán do konce se nepodařilo. Zůstalo jen u memoranda o spolupráci, které Heger podepsal s tehdejším ministrem sociálních věcí Jaromírem Drábkem.

autor: Veronika Rodriguez | 1. 4. 2015 20:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama