Registr srovná ceny "cétéček" a tomografů. Určí i strop, přes který nemocnice nebudou smět

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
27. 11. 2015 6:33
České nemocnice dokážou utratit za naprosto stejnou techniku různé sumy. To by se mělo změnit. Pod Ústavem zdravotnických informací a statistiky vzniká nový registr, který bude přístroje v nemocnicích mapovat. Obsahovat bude i závaznou tabulku s nejvyššími možnými cenami, jaké smí špitál za přístroj zaplatit. Podle šéfa ústavu Ladislava Duška už se tak nestane, že nemocnice dá za přístroj vyšší částku než jiná. Některým poslancům ale vadí, že budou o závazných cenách v registru spolurozhodovat lidé, jejichž posudky údajně zpochybnilo ministerstvo spravedlnosti.
Digitalizované rentgenové zařízení v kolínské nemocnici.
Digitalizované rentgenové zařízení v kolínské nemocnici. | Foto: Středočeský kraj

Praha - Stejné "cétéčko", třikrát různá cena. Zatímco ostravská fakultní nemocnice nakoupila tentýž tomograf na znázornění vnitřních orgánů za 28,4 milionu korun, špitál v Havířově ho pořídil jen za 13,2 milionu. Klatovská nemocnice dokonce zaplatila jen 12,5 milionu korun. To by teď mělo skončit.

Pod Ústavem zdravotnických informací a statistiky totiž vzniká nový registr, který by měl napříště cenovým výkyvům zabránit. Bude mapovat všechny nákupy zdravotnické techniky, které české nemocnice uskuteční. Kromě toho bude také obsahovat tabulku s nejvyššími možnými cenami, za jaké smí ještě špitál přístroj nakoupit. Podle šéfa ústavu Ladislava Duška už se tak nestane, že nemocnice dá za přístroj přemrštěnou částku.

„Vytváříme zbrusu novou kategorizaci a číselník zdravotnické techniky. Zjišťujeme, jaké jsou kde ceny obvyklé, opíráme se přitom o data z Česka i ze zahraničí. Nemocnice se tím budou muset napříště řídit,“ řekl Aktuálně.cz Dušek.

Na ceníku podle něj pracuje celý tým odborníků - kromě lidí z Ústavu zdravotnických informací se zapojili také experti z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení v Kladně. Databáze se závaznými cenami prý bude viset na webu ústavu do roka.

Auto také může stát půl milionu i milion

Jenomže sotva práce na registru začaly, už mají své kritiky. Například ředitelé nemocnic se obávají toho, že registr nebude dost zohledňovat všechny detaily a specifikace, které mohou cenu nákupu ovlivnit.

„Obecně jsem velmi pro. Nápad zřídit registr je samozřejmě dobrý. Velmi ale bude záležet na tom, jakým způsobem bude registr nastavený a s jakými cenami bude počítat," zhodnotil vznik registru třeba šéf Nemocnice Jablonec nad Nisou Vít Němeček.

Nákup přístroje lze totiž podle něj přirovnat k nákupu auta - stejný vůz lze pořídit za dvě stě tisíc, půl milionu i milion. "Závisí to na mnoha okolnostech, například na tom, jakou záruku či servis si k tomu pořídíte," dodal Vít Němeček. Dlouholetý servis sice podle něj cenu přístroje v první chvíli navýší, v dlouhodobém měřítku se ale vyplatí. Nemocnice totiž není odkázaná na to, jestli jí vyjde dodavatel do budoucna vstříc.

Číselník by také podle něj neměl rozdělovat ceny podle velikosti nemocnic.

Vybraní odborníci jsou zodpovědní za současný stav

O registru pochybují také někteří politici. Těm vadí zase to, že budou o cenách spolurozhodovat odborníci z kladenské Fakulty biomedicínského inženýrství. Třeba podle lidoveckého poslance Ludvíka Hovorky jsou totiž právě oni spoluzodpovědní za to, že některé nemocnice doposud nakupovaly techniku za přemrštěné sumy.

„S kategorizací problém nemám, ale vadí mi, že ústavu budou radit odborníci, kteří už dřív vypracovali chybné posudky. Například příští týden budeme na kontrolním výboru projednávat stanovisko ministerstva spravedlnosti k posudku, který vypracovali právě lidé z této kladenské fakulty, a to kvůli nákupu dvou magnetických rezonancí pro Masarykovu univerzitu. Ministerstvo spravedlnosti se k posudku vyjádřilo negativně,“ řekl Hovorka.

Účast odborníků z kladenské fakulty na tvorbě ceníku se nelíbí ani lékařce a senátorce Aleně Dernerové (Severočeši.cz), která se o problémy s nákupy zdravotnické techniky zajímá dlouhodobě. „Jestli budou o cenách v registru spolurozhodovat lidé z kladenské fakulty, tak to je strašně špatně,“ řekla.

Také ona svou nevoli vysvětluje tím, že posudky kladenských odborníků zpochybnilo ministerstvo. „Znalecký posudek, který fakulta vypracovala pro Masarykovu univerzitu, neměl podle ministerstva spravedlnosti náležitosti, jaké takový posudek má mít,“ řekla Dernerová. Škola navíc podle jiného posudku pořídila zdravotnickou techniku za cenu o pětinu vyšší. Masarykova univerzita už dříve tato nařčení odmítla.

Vedoucí kladenské katedry biomedicínské techniky Peter Kneppo navíc podotkl, že se nákupem techniky pro brněnskou vysokou školu zabýval také antimonopolní úřad a žádné pochybení neshledal. "Nemám pocit, že by byl znalecký posudek chybný," řekl. V Česku podle něj navíc není nikdo, kdo by problematice zdravotnické techniky rozuměl lépe než právě odborníci z jeho kladenské fakulty.

Seznam bude veřejný, každý může upozornit na chybu

Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek namítá, že odborníky k sestavení databáze potřebuje - a to právě kvůli tomu, aby se v registru zohlednily všechny potřebné detaily.

„Bohužel ten problém je tak široký, že je nemožné, aby to udělal někdo z jednoho místa. Musíme spolupracovat s experty různých odborností. Nedovedu si představit, že bychom biomedicínské inženýry vynechali,“ říká. O odbornosti kladenských inženýrů navíc prý žádné špatné reference nemá.

„A i kdyby tato pochybnost byla, tak mohu říct, že náš výstup bude kritizovatelný. Vše předložíme k oponentuře. Budu rád, když se na výsledek kdokoliv podívá a upozorní nás na případné chyby a nedostatky,“ doplnil Dušek.

Nákupy nemocničních přístrojů jsou v Česku kritizovány dlouhodobě. Třeba podle nedávného auditu, který zpracovalo ministerstvo financí, pořídila předraženou techniku až čtvrtina kontrolovaných nemocnic. V řadě případů byly ceny vyšší dokonce o polovinu. Největší problémy audit odhalil v pražském Motole, Fakultní nemocnici Ostrava a Krajské nemocnici v Liberci.

V některých případech už předražení potvrdila také policie. Třeba letos v říjnu kriminalisté potvrdili, že nehospodárně nakupovala dokonce ostravská fakultní nemocnice pod vedením současného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Konkrétně šlo o přístroj CyberKnife, který byl podle policie předražený o 65 milionů korun. Vyšetřovatelé kvůli tomu zmrazili 14 milionů na účtu moravské firmy. Celkově nemocnice zaplatila za přístroj 200 milionů korun.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy