Tam, kde už dnes většina firem může po slibech vlády doufat, že se do několika týdnů jejich podnikání vrátí k normálu, zůstává pro mnoho českých podnikatelů stále velká neznámá. Hoteliéři, průvodci, taxikáři, soukromé kliniky a s nimi desítky dalších povolání a tisíce pracovních míst zatím nemají, kde by mohli podobnou naději čerpat.
Drtivá většina jejich příjmů byla totiž spojená se zahraniční klientelou. Tento zdroj beznadějně vyschl a nezdá se, že se to brzy změní. Vláda sice zmírnila režim na hranicích a Češi budou moci po 14. dubnu vycestovat, pokud k tomu budou mít vážný rodinný či pracovní důvod, ale o tom, že by měli přes hraniční přechody opačným směrem znovu cestovat cizinci, se zatím nemluví. A když už, tak jen vágně a neurčitě.
"Nějaký čas to určitě trvat bude. Je jasné, že se nebudeme moci úplně odpouzdřit, protože vidíme, jak je závažná epidemiologická situace v okolních zemích, jako je třeba Německo, Španělsko, Francie, Itálie a tak dále. Prakticky téměř ve všech zemích je to horší než u nás," řekl nedávno ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Dodal, že jasněji bude za několik týdnů až měsíců. Otevření hranic pro cizince i Čechy nebude podle Vojtěcha ani tak záviset na Česku, jako spíš na tom, "jak se s epidemií poperou ostatní státy". "Určitě to ale není věc následujících týdnů, možná ani nejbližších měsíců," řekl Vojtěch České televizi.
Jeho náměstek a epidemiolog Roman Prymula k tomu pak opakovaně dodal, že letošní letní dovolené budeme nejspíš trávit uvnitř státních hranic. A když nebudou moci Češi ven, je téměř jisté, že ani cizinci nebudou v Česku vítáni.
"Pět měsíců zavřených hranic nepřežijeme"
To by však pro řadu českých podnikatelů znamenalo dalších pět a dost možná i více měsíců bez jediného zdroje obživy. "S opatřeními, která jsme již udělali, zvládneme bez klientů a tedy bez příjmů ještě přibližně tři měsíce, ale už tak to bude na krev," říká Zdeněk Dvořák, majitel české firmy Praga Medica, která zahraničním turistům zprostředkovává chirurgické zákroky v Česku. Jeho firma dává práci asi třiceti lidem a ročně přiveze do republiky více jak tisíc cizinců.
Jeho firma se teď zatím všemožně snaží, aby nemusela propouštět. Zrušila pronájem některých kancelářských prostor, zastavila všechna rozjetá výběrová řízení a její zaměstnanci jsou doma. V celé společnosti se snížily odměny na zhruba šedesát procent, a aby majitelé udrželi ve firmě co nejvíc peněz, sami sobě přestali bonusy posílat úplně. "Propouštění jsme se zatím bránili, protože máme velmi dobře postavený tým, ale pokud nezačnou chodit brzy dobré zprávy, budeme muset přistoupit i k tomuto kroku," říká Dvořák.
Praga Medica v tom rozhodně není sama. Podobně je na tom třeba i společnost Foreigners, která pomáhá cizincům, kteří se stěhují do Česka, zařídit všechno možné - od dlouhodobého ubytování, přes zdravotní pojištění po řidičské průkazy.
"Pokoušíme se přeorientovat na jiné klienty a služby, což má ale v tuto chvíli za následek zvýšené náklady. Ve spojení s velkým poklesem tržeb za březen, který byl na některých našich pobočkách až 60 procent, to nebude lehké," říká spoluzakladatelka firmy Andrea Tkačuková. Ani její firma zatím nepropouštěla, ale s velkou nejistotou se dívá na následující měsíce.
Vedení řady firem teď stojí před zásadním rozhodnutím - snažit se udržet firmu při životě pomocí úvěrů a vlastních investic, nebo to jednoduše vzdát, společnost zavřít a zaměstnance propustit. Podobně je na tom i většina hotelů, z nichž podstatná část se už podle předsedy odborových svazů ČMKOS Josefa Středuly klaní spíše k druhému řešení a zvažuje hromadné propouštění.
Otázkou navíc je i to, jak dlouho bude podobným firmám trvat, než se po případném otevření hranic zmátoří a jestli se jim to vůbec povede. "Deset let nám tržby rostly o desítky procent ročně a najednou budeme začínat na nule. Pokud by hranice byly zavřené půl roku, tak každopádně nepřežijeme, nebo nám z původní firmy zůstane zlomek, takže by do zajetých kolejí už naskočit pořádně nešlo. Také je otázka, zda přežijí naše partnerské kliniky a další dodavatelé služeb, které zprostředkováváme," říká Dvořák.
I kdyby se podle něj hranice otevřely už třeba za měsíc, nikdo netuší, jak dlouho bude trvat, než se poptávka po službách českých firem vrátí k normálu. A aby jeho firma přežila, Dvořák prý potřebuje, aby se rychle dostala alespoň na polovinu toho, co bylo před karanténou.
Kliniky požádají premiéra o výjimky
Podobné problémy mají i soukromé kliniky. Dvanáct z nich se už dokonce spojilo a připravují otevřený dopis premiérovi a krizovému štábu. V něm budou žádat, aby vláda zvážila pro jejich podnikání výjimku a to co nejdříve po ukončení nouzového stavu.
Navrhují, aby ve chvíli, kdy se naplno spustí provoz i ostatních odvětví, jako jsou třeba restaurace a obchody, mohli uzavřené hranice překračovat i jejich pacienti ze zahraničí. "Chceme jen, aby se na tuhle stránku věci myslelo, až se to tady trochu stabilizuje," říká autor dopisu a chirurg Ján Pilka.
Výjimka by však podle klinik měla platit jen pro ty, kdo se prokáží negativním testem na koronavirus a současně budou mít kompletní předoperační vyšetření ze země, ze které přijíždějí. "Prostě by se pacientovi před jeho příjezdem udělal odběr navíc. Pak nevím, proč by zdravý člověk nemohl do Česka přijet na operaci," říká Pilka. Kliniky pak v dopise slibují, že ihned po přijetí pacientů by u nich provedly vlastní rychlotest na koronavirus, který by si samy opatřily a zaplatily.
Vede je totiž obava, že pokud vláda nechá dlouho uzavřené hranice a výjimky pro soukromé kliniky nevytvoří, Česko přestane být cílem velmi lukrativní medicínské turistiky. Ta přitom do státního rozpočtu přináší nemalé prostředky a zaměstnává řadu lidí. Čeští lékaři přitom byli ještě nedávno pátí nejžádanější v celé Evropě. Jen za rok 2018 přijelo do tuzemska za plánovaným lékařským ošetřením bezmála dvacet tisíc cizinců.
Pod dopis vládě se zatím podepsali zástupci dvanácti klinik z nejrůznějších oblastí medicíny, které zajišťují zákroky od umělého oplodnění, přes řešení obezitologických problémů či odstranění břišní kýly až po léčbu šedého zákalu.
"Každá klinika má různé poměry zahraničních klientů. Dá se ale říct, že když budou hranice pro pacienty zavřené dlouho, mnoho klinik zanikne. Tím by se zdravotní turistika mohla už navždy přesunout do levnějších zemí mimo Evropskou unii a u nás už nebude možné toto odvětví obnovit," uzavírá Pilka.
Průvodce krize zasáhla v nejhorší možnou dobu
Nejde ale jen o firmy o desítkách a stovkách zaměstnanců. Nedostatek cizinců v Česku dopadl i na mnoho živnostníků, kteří pracují jen na sebe. Jmenovitě třeba na průvodce, kteří začali kvůli dění ve světě o klienty přicházet už několik týdnů před uzavřením hranic. A situace se pro ně od té doby jen zhoršovala.
"Pokud je průvodcovská činnost váš jediný zdroj obživy, děláte si velké starosti. Někteří průvodci přerušili živnost a obrátili se na úřady práce. Jiní vyčkávají, s jakým řešením přijde vláda a jak budou vládní návrhy projednány v parlamentu. Další chodí na brigády či hledají nové zaměstnání," říká Stanislav Voleman, předseda Asociace průvodců České republiky.
To je případ i Mariny Sedlákové, průvodkyně, která je teď na úřadu práce. "Hledám si jinou práci, protože splácím hypotéku a nemohu čekat, až mi dojde rezerva," říká. Šikovný průvodce si podle ní byl schopen vydělat kolem čtyřiceti tisíc korun měsíčně. Vysvětluje, že krize tohle odvětví zasáhla v tu nejhorší možnou chvíli. Řada průvodců totiž intenzivně pracuje od jara do podzimu a celý rok vydělávají, aby v zimě měli z čeho přežít. "Pro většinu z nás zrovna v březnu měla začít nová turistická sezona," říká Sedláková.
Stejně se na to dívá i Veronika Berun Šmídová, která se jako průvodkyně živí už pětadvacet let. "Za tu dobu jsme čelili několika krizím, ať již úbytku turistů po útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku v roce 2001, nebo několikaměsíčnímu výpadku po povodních hned následující rok. Ale ani tato těžká období, ani následky finanční krize, kterou přinesl rok 2008, nikdy nevedly k úplnému zastavení cestovního ruchu, jako je tomu dnes. S něčím takovým se jen těžko vyrovnává," popisuje stav cestovního ruchu. I ona hledá brigádu, ale jak říká, sehnat nějakou je teď prakticky nemožné.
O změně povolání zatím neuvažuje, stále doufá, že se alespoň druhá polovina sezony trochu rozjede. Podobně to podle ní má celá řada průvodců, pro které je práce zároveň koníčkem. "Finanční situace nás rozhodně donutí najít záložní řešení, mnozí z nás nemají problém jít dělat rukama a pročistit si u toho hlavu. Ale dočasně, na pár měsíců, na rok, natrvalo asi málokdo," říká.
I Šmídová upozorňuje, že i kdyby stát otevřel hranice třeba v polovině roku, rozjezd cestovního ruchu, na rozdíl od většiny ostatních odvětví, rozhodně nebude okamžitý. "V takovém případě budeme doufat, že příští sezona začínající březnem 2021 by už mohla dosáhnout akceptovatelné úrovně a obratu. S každým dalším týdnem, o který vláda prodlouží otevření hranic, se samozřejmě bude i prodlužovat doba, kdy bude šance se vrátit do starých kolejí," dodává.
Hranice by se mohly otevírat postupně
Vláda ale zatím o otevření hranic jasno nemá a zvažuje nejrůznější možnosti. Podle Prymuly je například možné, že Česko bude obnovovat přeshraniční styk s ostatními zeměmi postupně. Jako první by v takovém případě byly na řadě státy, které na tom budou co do rizikovosti nákazou koronavirem podobně, nebo lépe než my. V podobném smyslu mluvil před několika dny i Vojtěch.
"Samozřejmě by to fungovalo jen za přísných bezpečnostních opatření. Myslím si nicméně, že do června to bude zatím v tomto režimu, jak jsme teď zvyklí, pak uvidíme, jestli se to bude dařit, nebo ne," řekl Aktuálně.cz Prymula.
Firmám se sice stát částečně chystá pomoci programem Antivirus a živnostníkům zase jednorázovým příspěvkem, ale drtivá většina oslovených se shodne na tom, že jinak tato opatření pomohou v odvětvích, která se nejspíše brzy znovu rozběhnou, a jinak v cestovním ruchu, který je pevně spjatý neprodyšně uzavřenými hranicemi.
