Čekal jste, že to odvolání přijde?
Musím říct, že jsem to postupem dne čekal čím dál víc.
Během dne se o tom mluvilo?
Nemluvilo. A právě proto. Ti, kdo mě chtěli odvolat - a u mě konkrétně to byli koaliční partneři - už v září pochopili, že to nejde udělat prostřednictvím veřejného tlaku. Protože důvody mého odvolání neumějí řádně vysvětlit. Proto bylo nutné zvolit jiný postup: zkusit to v noci.
Kdy vám to tedy začalo připadat více zřejmé?
Když jsem viděl, že do sálu přišel Tomáš Hudeček, který se v posledním roce zasedání zastupitelstva téměř neúčastní. Bylo mi jasné, že povolali všechny síly, aby vůbec mohli zformulovat kritiku toho, co dělám v územním plánování.
Tu pan Hudeček přednesl…
Věřím, že jsem ji ale dostatečně vyvrátil. Tomu jsem věnoval největší část svého vystoupení, kde jsem se snažil vše definovat vcelku jednoduše. Platí to pro územní plán, pro metropolitní plán i pro stavební předpisy. Na jedné straně jsem se snažil umožnit do města vstup nových hodnot formou rozvoje, na druhé straně ochránit hodnoty už existující a obyvatele, kteří v tom plánu už bydlí před novou výstavbou. A balanc mezi těmito různoběžkami, to jsem považoval vždy za hlavní perspektivu, skrze kterou jsem posuzoval všechny návrhy, které jsem předkládal.
Odvolat se vás pokusili už poněkolikáté...
Že to přišlo teď, je celkem logické, už to nešlo odložit, protože na programu zastupitelstva bylo celkem 91 změn územního plánu, které prošly procesem, který jsem tady za ten rok působení nastavil. Skutečnost, že tady proběhly změny územního plánu, jsou v těchto událostech dost zásadní. Trvalo rok, než jsem jej prosadil a ty návrhy byly doporučené komisí, odborníky, doporučené výborem s podporou městských částí a radou. Což znamená, že každý, kdo by hlasoval jinak, než jsem já předložil, by se vystavil podezření, že kope za nějaký soukromý zájem.
Ti, kdo si za soukromé a své vlastní zájmy chtějí kopat jednou, budou to muset udělat i podruhé. Takže jim došlo, že je potřeba se mě zbavit.
Jak jste to vnímal, když k tomu došlo?
Jak říkám, já to odvolání čekal. A my byli v Trojkoalici domluvení, že pokud dojde k odvolání někoho z nás, budou zastupitelé hlasovat pro odvolávání dalších radní.
Takže odvolání Haška a dalších by se dalo považovat za mstu…
Byl to spíše logický krok.
Znamená to nyní pro Trojkoalici, že vystoupíte z koalice?
Probíhají jednání a já bych to zatím nekomentoval. Situace je nepřehledná. Myslím si, že opozice dosáhla víc, než čekala. A koalice utrpěla více šrámů, než předpokládali i ti, kteří se na plánu opozice chtěli podílet.
Máte pocit, že jsou vaši partneři překvapení?
Myslím si, že ČSSD je velmi překvapená, protože má největší počet odvolaných radní. Padl zároveň největší spojenec paní Kleslové, pan Hašek. Klub ANO nepostupoval v mém odvolání jednotně. A těch pět statečných včetně paní primátorky, kteří se vzepřeli vnitřnímu požadavku ANO mě odvolat, si zaslouží moji úctu.
Máte pocit, že se ANO rozpadlo na dva tábory?
Já nevím, co se děje uvnitř ANO. Jsem rád, že se ukázalo, že je mezi nimi několik lidí, kteří se dokážou vzepřít. A že je mezi nimi paní primátorka, je projev statečnosti.
Považujete to, že jste byl odvolán, za prohru?
Já ten necelý rok hodnotím veskrze pozitivně. Soustředil jsem se v rámci té gesce územního plánování hlavně na systémové změny. Ty změny měly třeba zabránit rozrůstání města do krajiny, což přináší městu velké náklady, které jsem chtěl souběžně kompenzovat plánovacími smlouvami.
Za ten rok se podařilo mnohé. Ani jsem pořádně nestihl představit návrh strategického plánu, který jsem nechal už před třemi týdny rozeslat k připomínkování městským částem. Ten mělo město přijmout na začátku dalšího roku. Znamenal by dost zásadní obrat ve směřování města.
Co v tom návrhu je?
Třeba politika integrace cizinců, na druhém místě bylo postupné odstraňování bezdomovectví a začleňovaní lidí zpátky do bytů a tak dále. Tohle jsou věci, které se ve strategickém plánu Prahy nikdy neobjevily a tady měly prioritu. Ale pak je tady metropolitní plán. V této souvislosti má na mém odvolání podle mě zásadní zákulisní úlohu Institut plánování a rozvoje.
Vyjádření Institutu plánování a rozvoje Prahy
Institut plánování a rozvoje Prahy se ve věci odvolání Matěje Stropnického nijak neangažoval. Jsme odborné koncepční pracoviště, nikoli politická síla. Naopak – mnoho projektů, které Matěj Stropnický prezentuje jako svůj úspěch, pochází z dílny Institutu plánování a rozvoje. Jeho současná vyjádření jsou proto pro nás zarážející.
Metropolitní plán v žádném případě nenavrhuje výškovou deregulaci. Už proto, že v Praze nyní žádná plošná regulace stavění do výšky neexistuje. Metropolitní plán ji naopak chce zavést. Tvrzení, že v pásmu mezi Vysočany, Žižkovem a Pankrácem bude možné stavět budovy o výšce dvaadvacet a více pater, je nesmyslné. Na gremiální radě byla otevřena diskuse o principech, podle kterých bude výšková regulace stanovována. O Pankráci, Žižkově a Vysočanech se hovořilo jako o lokalitách, kde se již nyní výšková zástavba nachází; má-li se někde v Praze stavět do výšky, jsou to pochopitelně především ty lokality, kde již nyní nějaké výškové budovy stojí.
Přes koho?
Prostřednictvím zástupce pana ředitele pana Boháče, který vedl kancelář panu Hudečkovi v době, kdy byl primátorem. Pan Boháč byl také za návrhem stavebních předpisů paní primátorky. Ten metropolitní plán, když byl představen na gremiální radě, byl podroben značné kritice několika odborníků. Ten plán totiž navrhuje výškovou deregulaci, až jsme byli s paní primátorkou v šoku. Oni navrhují v celém pásmu mezi Vysočany, Žižkovem a Pankrácem umožnit stejné výškové stavby, jaké jsou na Pankráci ty zuby. To znamená dvaadvacet a více pater. To je úplně skandální.
Co teď chystáte?
Probíhají jednání, odpoledne se sejde Trojkoalice a později krajské vedení zelených. Možností je více. Můžeme skončit, můžeme pokračovat ve stávající koalici v nějaké rekonstruované podobě. Může vzniknout koalice s námi i bez nás na jiném půdorysu.
