Prezidentský kandidát Michal Horáček s manželkou Michaelou. | Foto: ČTK

Michaela Horáčková Hořejší

Manželka podnikatele a textaře Michala Horáčka. Pochází z Prahy a část dětství strávila v Sovětském svazu, kde její otec působil jako jaderný fyzik. Coby scénografka a kostýmní výtvarnice navrhuje kostýmy pro divadlo i film. S manželem má šestiletou dceru.

Jak jste reagovala, když se váš partner rozhodl kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách?

Rozhodnutí nepadlo okamžitě, předcházely mu diskuse. Přemýšleli jsme i o tom, co to může přinést negativního. Ale nakonec jsem si řekla: "Tak konečně." Myslím, že se na to Michal vážně hodí, byl by dobrým prezidentem.

Proč by lidé měli vašeho partnera volit?

Lidem by nemělo být jedno, jaká politická kultura existuje v zemi, kde žijí a na kterou by asi chtěli být hrdí. Myslím si, že Česká republika na tom v tomto ohledu není dobře. Michal je osobnost, která by ke změně politické kultury a naší prezentace v zahraničí mohla inspirovat správným způsobem. Takovým, jakým třeba naši zemi nasměroval Václav Havel. Současná hlava státu naopak pohrdá určitými skupinami, které v naší zemi žijí.

Další důvod je, že můj manžel nepatří do žádných politických struktur, není to žádný papaláš ani plod nějaké lobbistické skupiny. Myslím si, že nezávislá osobnost je na funkci hlavy státu v současné době nejvhodnější, protože není nikomu zavázána.

Co by podle vás mělo být hlavní úlohou první dámy a čemu konkrétně se chcete v této roli věnovat vy?

Úloha první dámy u nás není oficiálně specifikována, takže to podle mě velmi záleží na tom, jaká ta konkrétní žena je. Nedávno mě zaujal rozhovor s Dagmar Havlovou, která se vyjádřila, že v roli první dámy fungovala jako takový ombudsman. Přirozeně se na ni obraceli lidé se svými problémy. Už jenom kvůli tomu, že tehdy funkce ombudsmana ještě neexistovala. Dnes existuje, ale myslím si, že je to vyjádření toho, co by první dáma měla v lidech vzbuzovat.

Já osobně i vzhledem k věku a vnitřnímu uspořádání mám pozornost zaměřenou na zájem a péči o "odmítnuté" děti. Nezáleží na tom, jestli jsou z dětského domova, postižené, nebo nemocné. Jsou v těžké životní situaci nebo jim dokonce bylo odmítnuto základní právo, a to právo na lásku. Také považuji za skandální, že je v roce 2017 stále možné, aby za stejnou práci dostala jinou odměnu žena a jinou muž. Sama jsem se s tím setkala a přišlo mi to absurdní.

Přerušíte práci ve svém stávajícím oboru?

Takto dalece o tom ještě nepřemýšlím. Za poslední rok jsem si zvykla, že nejsem schopna předjímat, co se stane. Ale každá nová výzva může přinést spoustu zajímavého a pěkného. Mám svoji práci moc ráda, ale kdyby se ukázalo (což si myslím, že by se ukázalo), že není možné tyto dvě věci skloubit, tak bych samozřejmě dala přednost tomu, co nabízí nová role.