Praha - Novoroční amnestie prezidenta republiky Václava Klause oživuje případ jednoho z nejlépe připravených plánů, jak v tichosti okrást stát o miliardy korun.
Pod tímto hodnocením detektivů se do novodobé historie zapsala kauza pohledávky, s níž skupina lidí požaduje miliardové částky po státní firmě Čepro.
Vyšetřující úřady ji připisují uprchlému podnikateli Radovanu Krejčířovi a státní firma kvůli ní stála na pokraji krachu.
Současně v případu přišel o život minimálně jeden policejní agent a policisté, kteří věc vyšetřovali, mluví v souvislosti s případem o smrti dalších dvou lidí.
Nyní je díky amnestii téměř stoprocentně jisté, že za útok na strategickou firmu, která schraňuje státní hmotné rezervy, nebude nikdo potrestán.
Definitivní tečka za případem to není, což však v tomto případě nelze považovat za pozitivní zprávu. Soudci totiž navzdory Klausově amnestii budou dále řešit, zda státem ovládaná společnost bude muset za miliardovou - a podle vyšetřovatelů podvodně vykonstruovanou - pohledávku zaplatit.
Kauza se ještě více zamotá
Soudce Městského soudu v Praze David Hovorka, který o případu miliardové pohledávky rozhoduje, přiznává, že nyní, když trestní řízení skončí, bude mít práci složitější. Do svého případu si podle svých slov chce připojit některé dokumenty, které jsou součástí trestního spisu.
"Co se nyní bude dít dál, je ale jako věštění z křišťálové koule. Odhaduji, že nejdříve za rok bude teprve jasné, kdo je vůbec v této kauze žalobcem," prohlásil pro Aktuálně.cz Hovorka.
To, že se kauza ještě více zamotá, připouští i bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.
"Když byl hlavní argument státu, že je směnka falešná proto, že lidé, co ji uplatňují, jsou stíhaní, tak to občanskoprávní spor zkomplikuje," řekla Wagnerová a navíc dodává: "Jen stíhání je málo, muselo by tam být, že jsou odsouzeni. Muselo by dojít k odsouzení, aby to mělo nějakou relevanci."
Jedinou, kdo se komplikací s amnestií neobává, je žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství v Praze Petra Pavlánová, která některé Krejčířovy případy dozoruje. "Jestli je pohledávka splatná, nebo ne, nemůže amnestie ovlivnit," říká.
Tady mají rádi prezidenta, podívejte se na fotky:
Zástupci společnosti Čepro na jednu stranu věří, že i když bude trestní stíhání zastaveno, prohlásí nakonec soud pohledávku za fiktivní. Na druhou ale přiznávají, že amnestie jejich situaci ztíží.
"Pokud by totiž tyto osoby byly v trestním řízení shledány za toto jednání vinnými a pravomocně odsouzeny, bylo by možno důvodně očekávat zamítnutí žaloby Venturonu bez dalšího," uvedla mluvčí státní firmy Čepro Lenka Svobodová.
Policejní kritika
Konec případu pohledávky vyvolal zřejmě největší nevoli mezi policisty.
"Nevím, co k tomu říct. Byl to případ, který stál životy několika informátorů, poznamenalo to životy a kariéry i samotným detektivům, co na tom pracovali, neustále jsme čelili vážným výhrůžkám. A výsledek? Je to výsměch všem, co se snaží o nějakou spravedlnost," komentoval pro Aktuálně.cz prezidentův krok Karel Tichý, bývalý policejní důstojník, který sehrál klíčovou roli při vyšetřování kauzy.
Byl to právě jeho tým, který zabránil vyvedení dvou miliard z Čepra. A to jen díky tomu, že se o chystaném útoku dozvěděl předem.
Tehdy před osmi lety už do firmy dokonce nakráčel exekutor, policisté ale dorazili o dvě hodiny dřív. Právě díky informacím z terénu, včetně těch od podnikatele Jakuba Konečného, se nakonec podařilo státní peníze ochránit.
Jakub Konečný za to ale pravděpodobně zaplatil životem. "Zmizel, ale jsme přesvědčeni, že je mrtvý. Jeho smrt přímo souvisela s touhle kauzou," říká dnes Tichý.
On osobně s případem spojuje ještě i další dvě vraždy: Petra Šebesty a Rudolfa Javornického. Oba byli rovněž policejní informátoři, současně ale figurovali v řadě dalších kauz.
"Kvůli čemu přesně zemřeli, to není jisté. Osobně jsem ale přesvědčen, že to mělo souvislost s okruhem lidí, kteří jsou s kauzou Čepro spojeni," dodal Tichý.
Do kauzy zasáhl až Ústavní soud
Pro přesnost je třeba říct, že vrahy tří zmiňovaných agentů se nikdy nepodařilo usvědčit. Podle kriminalistů, kteří se vyšetřováním vražd tehdy zabývali, za nimi stáli profesionálové.
Co se týče zmíněných pohledávek, panuje obava, že když po amnestii bude chybět pravomocný soudní verdikt, který by v trestní kauze potvrdil názor Čepra, policie i žalobce o neplatnosti pohledávek, může jiný soud znovu uznat jejich oprávněnost.
Právě to se na počátku příběhu už jednou stalo: nezkušený stážista na soudu dostal jako jeden ze svých prvních případů rozhodování o pohledávce ve výši 2,6 miliardy korun a hned během prvního stání uznal její platnost.
Nepřišlo mu divné, že se za státní firmu k soudu nikdo nedostavil (organizátoři podvodu totiž v Čepru podplatili zaměstnankyni, která soudní obsílky zatajila) ani že se proti rekordní sumě (ze stejného důvodu) nikdo neodvolal. Verdikt se tak stal pravomocným a do firmy mohl zamířit exekutor.
Zasáhl až Ústavní soud, který předchozí rozsudky zrušil a nařídil věc znovu projednat. Bez původního policejního zásahu týmu Karla Tichého by se to ale vůbec nestalo. Pokud se bude situace opakovat, tentokrát už nemá kdo zasáhnout, protože nikdo nic nebude vyšetřovat.
Mimochodem, ani civilní soudy dodnes nebyly schopny spletitý příběh Čepra dovést k finálnímu verdiktu. Právě dlouhá doba vyšetřování trestní kauzy je přitom důvodem pro prezidentovu amnestii.
A jen úplně na okraj: nejde tu jen o 2,6 miliardy, jak je vyčísleno v pohledávce. Na ni je totiž navázaná ještě další, celkově tak jde o pět miliard korun.
