Americký tisk: Zeman je fakticky mluvčím prezidenta Putina

ČTK ČTK
22. 11. 2014 8:53
The Washington Post rovněž napsal, že současná česká vláda se distancovala od Havlovy agendy lidských práv a boří program, který vytvořil.
Miloš Zeman a Vladimír Putin.
Miloš Zeman a Vladimír Putin. | Foto: ČTK

Washington - Dvacáté páté výročí protikomunistické revoluce ve střední a východní Evropě provázely oslavy, ale i znepokojivé známky toho, že jsou některé z jejích významných výdobytků v ohrožení.

Napsal to v pátek v redakčním komentáři americký list The Washington Post. Prezident Miloš Zeman se podle listu stal faktickým mluvčím Kremlu.

Šest bývalých členů (nebo jejich nástupnické státy) Varšavské smlouvy, ovládané někdejším Sovětským svazem, změnilo od roku 1989 své hospodářství, vstoupilo do Evropské unie a NATO a zavedlo demokracii, uvádí list. Jejich úspěchy vypadají obzvláště působivě ve srovnání s chaosem a občanskými válkami, které následovaly po arabských povstáních z roku 2011.

Vláda se distancovala od Havlovy agendy

Ideály vůdců, jako byl český disident a poté prezident Václav Havel, kterému byla v tomto týdnu s poctami odhalena busta v americkém Kapitolu, jsou nicméně ve většině zemí střední a východní Evropy vystaveny útokům, upozorňuje komentář.

Současná česká vláda se distancovala od Havlovy agendy lidských práv a boří program, který vytvořil na podporu demokratické transformace jiných diktatur. Prezident Miloš Zeman se stal faktickým mluvčím ruského prezidenta Vladimira Putina, když vulgárními výrazy odsoudil ruské politické vězeňkyně a popřel ruskou agresi na Ukrajině, píše The Washington Post.

Ještě větší znepokojení podle amerického listu vyvolává maďarský premiér Viktor Orbán, který ničí demokratickou kontrolu a rovnováhu v Budapešti a Putina označuje za svůj vzor.

Proto bylo povzbudivé, že tento týden, během výročí sametové revoluce, na jejímž vedení proti komunistickému režimu v tehdejším Československu se Havel podílel, vypukly v oblasti projevy prodemokratického a prozápadního cítění.

Demonstrace proti Zemanovi

V Praze a Budapešti proběhly v pondělí velké demonstrace proti Zemanovi a Orbánovi. Na toho prvního létala vejce, když se objevil na akci, kde se připomínala revoluce, zatímco demonstranti skandovali: "Nechceme být ruskou kolonií." V Budapešti, která se stala dějištěm již čtvrté velké protivládní demonstrace v měsíci, dav požadoval odvolání zkorumpovaných úředníků, včetně několika z těch, kterým byl zakázán vstup do Spojených států, připomíná list.

Ještě povzbudivější byly podle The Washington Post nedělní prezidentské volby v Rumunsku, kde populistického levicového premiéra Victora Pontu porazil starosta malého města, který slíbil, že vykoření korupci a zlepší vztahy se Západem.

Klaus Iohannis, příslušník malé německé menšiny v Rumunsku, podnítil k velké volební účasti - 64 procentům - tím, že slíbil, že podpoří stíhání vyšších úředníků pro korupci a že posílí strategické partnerství Rumunska se Spojenými státy a NATO. Ponta, i když někdy měl prozápadní poznámky, zpochybňoval demokratické normy, a vyvolával tak obavy, že by se vydal stejným směrem jako Orbán.

Odhalení Havlovy busty

Orbán a Zeman mají ve svých zemích stále značnou podporu, upozorňuje se v komentáři. Ale je povzbudivé, že mnozí z těch, kteří se obrátili proti nim, jsou studenti a další mladí lidé, kteří nezažili revoluci v roce 1989 nebo předchozí komunistickou éru. Vyznávají západní liberální hodnoty, a ne putinovský nacionalismus s jeho odpudivými projevy nenávisti vůči homosexuálům a jiným menšinám.

Co se týče Zemanova soupeře, českého premiéra Bohuslava Sobotky, který odcestoval do Washingtonu k odhalení Havlovy busty, ten vyzdvihl Havlovy zásady zahraniční politiky. Boj v bývalé komunistické Evropě mezi prozápadními liberály a jejich populistickými, nacionalistickými nebo autoritářskými protivníky není zdaleka u konce. Ale tento výroční týden byl pro Havlovy následovníky dobrý, uzavírá komentář amerického deníku.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy