Brno - Brněnský krajský soud rozhodl o tom, že v uprchlickém zařízení Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku je nezákonně držena afghánská rodina s třemi malými dětmi. Podle rozsudku současné znění zákona o pobytu cizinců v ČR neumožňuje tuto její detenci.
Policisté proti rozhodnutí mohou podat kasační stížnost, takže není jasné, zda bude rodina ze zařízení v dohledné době propuštěna.
Pátý úspěch
"Je to již náš pátý soudní úspěch v kauze, kdy jsme se zastali uprchlíků umístěných v detenci v některém z českých uprchlických zařízení," uvedl Rozumek.
Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové bylo od ledna do srpna umístěno do detenčního zařízení 2403 cizinců, z toho 123 podalo žalobu proti umístění či proti prodloužení detence po 180 dnech v zajištění. Soud 88 žádostí zamítl, ve 35 případech naopak uspěli zadržení migranti. "Zajištění cizinci se s žalobou proti zajištění obracejí na soud velmi zřídka," uvedla Rendlová.
Česká republika by podle mezinárodních dohod měla v zákoně o pobytu cizinců jasně definovat, proč by měl být uprchlík umístěný v detenčním zařízení. V současném zákoně toto ustanovení chybí. Vyřešit by to měla jeho novela, která však podle Rozumka moc šancí na zlepšení postavení uprchlíků v ČR nedává.
Soudy při projednávání těchto kauz podle Rozumka upozorní na tuto mezeru v zákoně a s odkazem na ni zruší rozhodnutí o umístění cizinců do uprchlického centra. Pokud bude důvod detence nově definovaný zákonem, pak už soudy nebudou moci dát běžencům šanci na propuštění. Dosavadní rozhodnutí o propuštění cizinců lze zvrátit kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.
"Vážné nebezpečí útěku"
Rozumek upozornil, že tzv. dublinská nařízení, která ČR přijala, jasně nařizují popsat v zákoně kritéria pro "vážné nebezpečí útěku" uprchlíka. Pokud nejsou, neměl by být podle něj v detenci. "Krajský soud tak svým rozsudkem opět zpochybnil tvrzení českého ministerstva vnitra, že postupuje v souladu se zákonem a mezinárodním právem," uvedl ředitel OPU. Vyjádření ministerstva zjišťujeme.
Podle Rendlové ale české soudy ve stejných případech nerozhodují shodně. "Máme rozsudky jednotlivých krajských soudů, které jsou v téže věci zcela protichůdné," upozornila Rendlová.
Nejvyšší správní soud (NSS) podal v září k Soudnímu dvoru EU kvůli sporům o osud uprchlíků takzvanou předběžnou otázku, jež má vyjasnit oprávněnost zajišťování migrantů za situace, kdy české právo nedefinuje objektivní kritéria "vážného nebezpečí útěku". Otázka se týká cizinců, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu Unie k posouzení jejich žádosti o azyl.
