Slavnost Těla a Krve Páně je svátek, který v převážně ateistickém Česku nemá velký význam. U Poláků je to jinak. Mají v tento den volno, letos navíc svátek vyšel na čtvrtek. Mnoho z nich tak vyrazilo na prodloužený víkend - i do Adršpašských skal, které leží přímo u česko-polských hranic.
Je slunečný jarní den, před infocentrem turistického centra, na chodnících i na přilehlé louce postávají či polehávají desítky skupinek. Zní tady výhradně polština. Ne každý se ale dostává dovnitř. "Bohužel už je dnes vyprodáno," vysvětluje zaměstnankyně dvojici turistů, kteří si vstupenku předem nerezervovali.
"Na takové nápory jsme připravení," ujišťuje v kanceláři infocentra Kateřina Menšíková z adršpašských technických služeb. Na nástěnce za ní je vidět datum 30. května, na které letos Boží tělo připadlo, společně s ostatními polskými svátky. Běžně tu ve všední den mimo sezonu tak plno nebývá, tyto dny jsou ale těmi nejnapjatějšími v roce.
Mezi skalami je i odpoledne plno a o vytouženém romantickém zážitku si turisté mohou nechat jen zdát. Většina návštěvníků se prochází a fotí se třeba u jezírka nebo u skal, jako je Babiččina lenoška nebo Homole cukru. Najdou se ale i tací, kteří pravidla porušují a chodí mimo stezky. Další dokonce na skály vyryli svůj podpis.
Na "apokalyptické" výjevy cestiček přeplněných lidmi, které z Adršpachu před několika lety udělaly symbol overturismu v Česku, už zde člověk příliš často nenarazí. "Naprostou většinu problémů vyřešilo zavedení rezervačního systému," říká vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Broumovsko Hana Heinzelová.
Skály pod podrážkami mizí
Adršpašské skály jsou dlouhodobě nejnavštěvovanějším přírodním cílem v Česku. Loni sem přišlo 488 tisíc lidí, vyplývá z dat agentury CzechTourism. Pro srovnání druhá Lysá hora zaznamenala 320 tisíc návštěvníků. Popularita Adršpachu navíc roste. Loni návštěvnost vzrostla o 22 procent oproti předcházejícímu roku, o čtyři procenta překonala i předcovidový rok 2019.
Místo má silnou turistickou tradici, lidé se tu procházeli už na začátku 19. století. Koncem minulé dekády ale začalo v sezoně narážet na limity. "Dvacetkrát do roka tady byly kolony. Když místní potřebovali na nákup nebo vezli děti, čekali v zácpě i desítky minut," vzpomíná Menšíková.
Někdy přijíždělo aut z Polska tolik, že policisté museli zavřít hraniční přechod ve Zdoňově. Parkoviště nestačila, auta mnohdy stála i na zdejších chráněných loukách. Trpěli místní i příroda. A nešlo jen o odpadky nebo nápisy vyryté do skal. V sezoně vstupovalo každou hodinu do skal přes tisíc lidí. "Nejvíce jsme napočítali asi 2000 lidí v obou směrech. Od desíti do dvou hodin to bylo peklo," vzpomíná Heinzelová.
A to je na skalách z křehkého pískovce poznat. Například na místech cestiček nebo u ukazatelů je patrné, že terén byl ještě před nedávnem o desítky centimetrů výše, než je tomu nyní. "Pamatuji si, že jsme se jako děti klouzaly z pískovců, ze kterých jsou dnes malé balvany," říká Heinzelová. "Je to prostředí, ve kterém eroze probíhá přirozeně. A podrážky návštěvníků tomu vydatně pomáhají," doplňuje.
Pak se ale obec Adršpach, která má provoz ve skalách na starost, společně se správou chráněné oblasti rozhodla pro krok, který do té doby v Česku zavedl jen Moravský kras. Omezit vstup pomocí rezervačního systému. Kapacita se omezila na 400 lidí na hodinu - což je třetina oproti návštěvnosti, která bývala během sezony obvyklá.
A změna se vyplácí. "Kdyby nebyl rezervační systém, byli bychom zcela zahlcení," říká Menšíková. Díky tomu, že do oblasti nepřijíždí tolik lidí najednou, podařilo se téměř vymýtit problémy s dopravou. Podle Heinzelové se zmírnilo i obrušování skal. Kromě rezervačního systému pomohlo také vybudování chodníčků a dalších prvků, které erozi mírní.
Na stole jsou další omezení
I přes omezení vstupu ale nadále platí, že do Adršpašských skal jezdí stále více lidí. "Je vidět, že myšlenka funguje a návštěvnost se podařilo rozmělnit do celého roku i celého dne. Turisty máme rádi a všechny je zde vítáme, ani pesimistické modely ale nepočítaly s tím, že převis zájmu bude takový," přiznává místostarosta obce Adršpach Tomáš Dimter.
Už nyní jsou nejlukrativnější časy vyprodány několik dní dopředu. A turisté sem jezdí i v hodinách nebo měsících, kdy byly dříve skály prázdné. Situace se navíc bude podle Dimtera stupňovat. Češi si během covidu oblíbili výlety do přírody a také v Polsku roste nejen zájem o skály, ale také kupní síla. Podle Menšíkové jsou dnes někteří Poláci ochotní urazit na otočku stovky kilometrů, aby se do Adršpachu podívali.
Za čtyři roky se navíc má dokončit dálnice D11 a napojení na Polsko. Hlavní tah od Baltu na jih povede jen pár kilometrů od Adršpachu. Cesta do skal tak bude pro Poláky ještě snadnější a rychlejší. "Víme, že se zájem může až zdesetinásobit," upozorňuje Dimter.
Limit 400 lidí za hodinu je nyní podle správy chráněné krajinné oblasti dostačující, místostarosta by ale šel ještě dál. "Můžeme se bavit o omezení na 300 lidí na hodinu," říká. Změnám ve prospěch ochrany přírody je podle něj nakloněné celé vedení obce.
Výše vstupného by se změny dotknout neměly. Dnes se cena za vstup pohybuje od 110 do 200 korun - podle času návštěvy i toho, zda lidé kupují lístek online, nebo na místě. Zdražovat chce obec spíše parkování, to dnes na místě vyjde na 250 korun, online je o 70 korun levnější. I v tomto případě je nutná rezervace předem.
Turisté, kteří se do Adršpachu nedostanou, zpravidla míří na výlet do okolí, například na Broumovské stěny nebo vrch Ostaš. Tato místa ale na návaly turistů nejsou připravená.
Zastaralá je ale infrastruktura i v samotném Adršpachu. Jako pozůstatek bujarých minulých let nekontrolovaného turismu dnes působí stánky s předraženým pivem i cetkami u východu. Nebo okénka s převážně smaženým jídlem nedaleko vstupu, kde si turisté vychutnávají hranolky s kečupem a hamburgery.
I to by se ale mělo v příštích letech změnit. "Většina pozemků je v majetku obce. A máme plán, jak to uchopit jinak. Nájmy jsme zkrátili z pěti na tři roky. Pokud se nám povede udělat změny v územním plánu a najdeme shodu v zastupitelstvu, lokalita by mohla už za pár let vypadat jinak," říká bez dalších podrobností místostarosta.
Mimo to by obec ráda budovala další záchytná parkoviště. "Adršpach se jednou stane součástí standardního balíčku pro bohatší turisty. S Kutnou Horou, Prahou, Českým Krumlovem. Na to musíme být připravení. A stále dokola opakovat turistům, že není možné přijet na blind," dodává Dimter.
Perly v mouru
Série reportáží z míst v Česku, která se vymykají.
"Město jsou jen kulisy." Přeplněný Krumlov je pryč, ale místní se do centra nevrátí
"Není tu nic a k tomu draho." Špindlerův Mlýn kazí apartmány, vyhání turisty i místní
Z klidné vsi přeplněným letoviskem. Na Dolní Moravě jde jen o byznys, naříkají místní
"Hrozí, že lázeňství umře." Karlovy Vary živili Rusové. Jsou pryč a Češi je nenahradí
Ani pro turisty, ani pro místní. Pustnoucí Kutná Hora bojuje s pověstí města duchů
"Je strašný, jak se tu boháči roztahují." Lipnem otřásá spor o budoucnost přehrady
Praha se chce zbavit matrjošek a odlákat opilé cizince. Nově cílí na bohaté turisty
Disneyland bez turistů. "Cetky" vzbuzují pnutí mezi Karlštejnem a prodejci v podhradí
"Pořád se na nás někdo dívá." Šumavu místo pohraničníků křižují davy turistů
