V roce 1997 zavedla ugandská vláda bezplatné základní vzdělání. Jen do roku 2000 stoupl počet do škol zapsaných dětí z 2,9 miliónů na 7 miliónů. Přesto statistiky nasvědčují, že 21 procent ugandských dětí ve věku od 5-17 let do školy nechodí. Vzdělání je sice bezplatné, ale mnoho rodičů si nemůže dovolit platit za uniformu, učebnice a dopravu. Uganda se také potýká s důsledky epidemie HIV/AIDS, která ji těžce zasáhla v 80. a 90. letech. Jeden z nejčastějších důvodů, proč děti školu nedokončí, je povinnost postarat se o HIV pozitivní rodiče či sourozence v případě, že jim oba rodiče již zemřeli.