Goma - Východní část Konga je vedle súdánského Dárfúru v současnosti nejvíce zbídačenou částí světa. Od léta tu ze svých domovů kvůli válce uprchlo čtvrt milionu lidí.
A vraždění, mučení a znásilňování desítek tisíc žen se nedopouštějí pouze rebelové, ale také vládní jednotky, které by měly obyvatelstvo chránit.
Hovoří o tom osmadvacetistránková zpráva úřadu generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, který zatím marně žádá státy OSN, aby do oblasti poslaly další jednotky, školitele a vojenskou techniku.
Masakry a znásilňování
Podle Panovy zprávy jsou konžská armáda a policie "zodpovědné za velké množství vážného porušování lidských práv během sledovaného období (červenec až listopad - pozn. red.), konkrétně svévolných poprav, znásilňování, mučení a krutého, nelidského a ponižujícího zacházení".
Vládní činitelé také dali podle Pana podnět k zatýkání a vyhrožování novinářům a lidskoprávním aktivistům.
Podobně se chovají i tutsijští rebelové generála Laurenta Nkundy a jejich nepřátelé z hutuské milice zvané Demokratická fronta za osvobození Rwandy (FDLR), jejíž někteří členové se ještě v řadách Interahamwe podíleli na masakru 800 tisíc Tutsijů a umírněných Hutuů ve Rwandě na jaře 1994.
Rebelové podle OSN "hromadně zabíjejí, mučí, unášejí, násilně rekrutují dětí, násilně vyhánějí z domovů a ničí (uprchlické) tábory, zotročují a znásilňují".
MONUC žádá o další muže
Jedinou silou, která tak může místní civilisty i západní humanitární pracovníky v oblastí Severního Kivu ochránit, je nynější největší mise OSN MONUC, která je však podle zpráv i se svými sedmnácti tisíci vojáky příliš malá.
Rada bezpečnosti minulý týden schválila nasazení dalších více než 3000 mužů. Jak je však v takových případech obvyklé, členské státy se do doplňování mise příliš nehrnou.
Podle agentury IPS je tak pravděpodobné, že nejvíce mužů poskytnou země, které tam mají i nyní největší kontingenty. Jde o Indii, Pákistán, Uruguay, Bangladéš, Jižní Afriku a Nepál.
Vrtulníky máme, nepošleme
Česká republika do východního Konga vojáky bojovat neposlala, má zde pouze několik pozorovatelů. Podle ministerstva zahraničí jsou priority české armády nyní jinde, zejména v Afghánistánu.
Pan požádal země OSN také o 18 vrtulníků včetně 260 členů personálu. Přestože ministr zahraničí ČR Karel Schwarzenberg připouští, že vrtulníky Česko má, politická vůle k jejich vyslání prý chybí.
Zpráva mezinárodních humanitárních organizací už Českou republiku kritizovala za to, že helikoptéry nebyla schopna poskytnout pro misi OSN UNAMID, která chrání uprchlíky genocidy v Dárfúru.
